V Česku je už tisícovka svěřenských fondů. Chrání majetek a pečují o rodinné vztahy

První svěřenské fondy vznikly v České republice před čtyřmi roky. Tehdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník, jenž zakládání trustů umožnil. Od té doby se povědomí o tomto novém způsobu správy majetku zvýšilo do té míry, že dnes se o něho zajímají i méně movití lidé.

„Díky tomu se postupně vytváří ustálená praxe. Svěřenské fondy prošly vývojem od úplně neznámého, tajemného, obávaného a někdy i zatracovaného institutu až do dnešní situace, kdy podle mého názoru začínají získávat postavení standardního institutu pro správu majetku,“ říká Peter Kováčik, ředitel zákaznického servisu ve společnosti Svěřenská správa.

Svěřenské fondy jako příležitost

Ačkoli se Česká republika nemůže srovnávat s Lichtenštejnskem nebo Švýcarskem, kde mají trusty tradici přes devadesát let, natož s Velkou Británií, kde píší historii už přes sedm set let, v posledních letech ušla velký kus cesty.

„Trend zakládání svěřenských fondů je jasným důkazem, že jsme už dávno překročili fázi legislativního experimentu. Ještě před čtyřmi lety trusty neexistovaly, ale dnes představují jednu z významných příležitostí jak pro své zakladatele, tak pro finančníky. Pokud je srovnáme s ostatními finančními disciplínami, tak jsou jedním z nejdynamičtějších odvětví,“ dodává Pavel Kolář, generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců ČR.

^REKLAMA

Trusty pro miliardáře i milionáře

K nejznámějším z trustů v Česku patří svěřenský fond Futura H Trust založený podnikatelem a textařem Michalem Horáčkem nebo AB private trust současného premiéra Andreje Babiše. Přestože se může zdát, že jsou trusty záležitostí horních deseti tisíc, zajímají se o ně i méně movití lidé, kteří je využívají například jako nástroj ochrany majetku nebo mezigenerační transfer.

„Svěřenské fondy stále častěji zakládají i lidé s běžným majetkem v hodnotě jednotek milionů korun, kteří potřebují například ochránit nemovitosti, jež by zdědili potomci v exekuci. Nebo chtějí zamezit propadnutí majetku státu a raději mu určí bohulibější osud. Trust může sloužit také k úpravě výživného,“ vysvětluje Peter Kováčik.

Některé důvody založení svěřenského fondu

• Ochrana zájmů a životní potřeb beneficientů.
• Ochrana rodinných vztahů v důsledku majetkových sporů.
• Zapojení a výchova majetkového nástupce.
• Dosažení rovnocenného rozdělení majetku mezi pozůstalé.
• Přiznání různých práv oprávněným osobám.
• Ochrana před náklady nebo riziky spojené s držbou majetku.
• Realizace dobročinné a charitativní aktivity.
• Odvrácení propadnutí majetku státu z důvodu absence zákonného dědice.

Založení svěřenského fondu

Nejčastějším motivem zakládání svěřenských fondů je ochrana nashromážděného majetku před riziky. Nejde jen o případy exekucí, ale třeba i o převod majetku na další generace. Založení každého svěřenského fondu totiž doprovází takzvaný statut svěřenského fondu.

Nejde o žádný všeobecný mustr – statut je vytvářený vždy na míru, proto reflektuje konkrétní požadavky a potřeby zakladatele fondu. „Zakladatel si může určit podmínky, jež musí dědicové splnit, jako je například věk, vzdělání nebo řádně vedený život. V tomto ohledu je svěřenský fond vhodným institutem, protože umožňuje nastavit pravidla plnění velmi flexibilně,“ vysvětluje Pavel Kolář.

^REKLAMA

Každý trust je proto unikátní. Aby bylo možné statut svěřenského fondu vytvořit, je nutné detailně rozebrat, čeho chce zakladatel svěřenského fondu dosáhnout a jaké životní situace řeší. Do procesu proto vstupují svěřenští poradci, právníci a v neposlední řadě je nutná návštěva notáře, který dá statutu požadovanou formu notářského zápisu. Svěřenský fond je podle nových pravidel nutné zapsat do rejstříku.

Anonymní majetek v trustu

Majetek ve svěřenském fondu je takzvaně bez právní subjektivity. Stává se anonymním, samostatným. Zakladatel svěřenského fondu určí svěřenského správce, jenž je povinen o majetek pečovat.

„Ovšem spravedlivý nárok na prospěch z tohoto majetku má výhradně beneficient určený rovněž zakladatelem trustu,“ konstatuje Peter Kováčik. Beneficient pobírá užitky, příjmy nebo jiné plody svěřenského fondu, ale s jeho podstatou, tedy majetkem, nemůže sám nijak nakládat. Tak je majetek chráněn například před beneficientovými věřiteli.

O svěřenské fondy je zájem

Vzhledem k tomu, že se svěřenské fondy již institucionalizovaly a mají široké spektrum využití, roste i poptávka po tomto novém způsobu správy majetku. „Nové poptávky řešíme denně,“ potvrzuje Peter Kováčik.

A zájem o svěřenské fondy mají i odborníci, například z řad wealth manažerů a finančních poradců, kteří tak mohou rozšířit své služby o další portfolio. „Všichni pracovníci v souvisejících oborech by proto měli zbystřit a věnovat novému trhu náležitou pozornost. Dřív, než jim ujede vlak,“ dodává Pavel Kolář.

Konference o svěřenských fondech

Odborníci na finance, právo a svěřenské fondy se ve středu 28. listopadu 2018 sejdou v prostorách Grandior Hotel Prague na již druhém ročníku konference Trust & Wealth Management 2018. Jejím nosným tématem bude dosavadní praxe a zkušenosti se svěřenskými fondy. Znalosti a know-how z oblasti trustů a plánování bohatství budou s více než stovkou účastníků sdílet české i světové špičky z oboru. Se svým příběhem zde vystoupí například Michal Horáček.

Odborný server Investujeme.cz je mediálním partnerem konference.