V ekonomice je hodně peněz a co dál
foto: Shutterstock
V ekonomice je hodně peněz. To se může zdát jako výhoda, alespoň tak to naše vláda před rokem povídala. Z této krize se proinvestujeme, dáme miliónek sem, další tam, pětitisícovku důchodcům, a to by bylo, aby ten ekonomický růst zase nebyl. A on ani tak moc není, navíc se k tomu přidala inflace.
Při první koronavirové vlně to vypadalo jasné. Na pár týdnů zastavíme ekonomiku, ale lidem ušlé peníze vrátíme. Navíc zainvestujeme, prodáme hromadu státních dluhopisů a ty peníze do ekonomiky vrátíme. Zatímco předchozí krizi vláda řešila škrty a šetřila, kde to jen šlo, současná ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že z této krize se proinvestujeme. A aby peněz v ekonomice nebylo málo, před Vánocemi ještě přilepšili důchodcům.
Helikoptérové peníze dávají teoreticky smysl. Sice to zatíží státní rozpočet, ale však peníze se také musí za něco utratit. Tím se vrátí do ekonomiky a na zvýšeném ekonomickém růstu si to stát vybere zpět. Kde se tedy stala chyba? Kde totiž utratit peníze, když je skoro všechno zavřené? Celá tato situace tak vyústila ve stav, kdy peníze v ekonomice byly, ale nebylo je za co utratit.
A kam se peníze tedy poděly?
Velká část z nich se projevila na současné vysoké inflaci, ať už na trhu nemovitostí, nebo u spotřebního zboží. A část z nich se z ekonomiky vytratilo ve formě úspor. V minulém roce vzrostla hrubá míra úspor domácností z 12,6 % v roce 2019 na 18,9 % v loňském roce. Přičemž posledních dvacet let se míra úspor pohybovala v rozmezí 10 – 13 %. Nárůst na téměř 19 % je opravdu nevídaný vývoj (viz Makroekonomické údaje ČSÚ). Za rok vzrostl objem úspor domácností i firem v ekonomice zhruba o půl bilionu korun.
Peníze tedy tam někde jsou a je jich nejspíš víc, než by bylo zdrávo. Ostatně inflace klepe na dveře už nějaký pátek a nebudeme si přece namlouvat, že je inflace jen přechodný jev. Vypadá to, že s námi delší dobu vydrží. Situaci ilustruje i vývoj v USA, kde meziroční inflace spotřebitelských cen přesáhla 4% hranici. A to především pod vlivem postupného otevírání ekonomiky.
REKLAMA
Rozvolnění jako zásadní faktor inflace
Takový vývoj jde čekat i v Česku, kde se obchody a služby začaly otevírat až během květnového uvolňování. Česká inflace se zatím pohybuje „jen“ někde kolem 3 %, ale nejspíše dále poroste. Ostatně na začátku roku 2021 byla inflace pouze dvouprocentní. Navíc podle míry úspor se dá odhadovat, že lidé peníze mají a že se nebudou bát je utratit v konečně otevřených obchodech. U inflace také platí, že samotné proroctví se často stává skutečností, očekávaná inflace se přelévá do skutečné míry inflace a postupně přispívá k inflační spirále. Aneb když inflaci čekají i na novinkách.cz, tak se můžete vsadit, že inflace tady je a bude.
Velkou měrou ke konečné míře inflace přispívá také situace na nemovitostním trhu, kde ceny rostou ne o několik procent, ale o několik desítek procent. K inflaci přispívá i současná uvolněná měnová politika České národní banky, ostatně očekává se, že už během následujících letních měsíců ČNB přistoupí ke zvyšování sazeb, protože peněz je v ekonomice opravdu víc než dost. A cenová stabilita je rostoucí inflací výrazně ohrožena.
Inflace globálního charakteru
Navíc tato pandemická inflace je svým způsobem globální. Zavřeno měly všechny významné ekonomiky světa, nějakou formu helikoptérových peněz a rozdělování transferů měly i ty naprosto nesociálně zaměřené státní systémy, jako je například USA. Stejně tak měnová politika všech významných centrálních bank je v posledních letech zaměřena především na růst peněžní zásoby, kvantitativní uvolňování nebo nízké až záporné úrokové sazby je situace, která nám už ani nepřijde zvláštní.
V rámci EU patřila v posledních měsících Česká republika k zemím spíše s vyšší inflací, to se ale může brzy změnit. Inflační míra roste nejen v Česku, ale i v Evropské unii jako celku. Zatímco před rokem byla míra inflace v rámci EU na úrovni 0,7 %, nejnovější data ukazují inflaci dvouprocentní, ta zrychluje od začátku tohoto roku.
Současná inflace je tažena těmito faktory: velkými sociálními transfery a helikoptérovými penězi, koronavirem odloženou spotřebou cílových spotřebitelů, uvolněnou monetární politikou a chováním investorů, kteří hledají ochranu peněz právě před inflací. To se ukazuje jako hlavní faktor na českém realitním trhu, kde nemovitosti zdražují stále více.
Rychlý manuál pro investice během vysoké inflace
- Nenechávejte peníze v bance. Hotovost, běžné i spořicí účty, termínované vklady budou inflací nadále ztrácet. Hledejte proto alternativy: umění, nemovitosti, akcie, zlato, kryptoměny nebo vlastní vzdělání či podnikání. Je lepší peníze utratit, než je syslit s nízkým úrokem.
- Alternativní aktiva vybírejte ale s rozmyslem, akcie nebo nemovitosti patří spíše ke konzervativnějším alternativám a představují bezpečnější možnost než například kryptoměny.
- Zlato může sloužit jako ochrana před inflací, ale pamatujte na to, že z dlouhodobého hlediska je jeho výnosnost spíše menší. A hlídejte si moment, kdy jeho cena začne opět klesat. Výhodou zlata je také jeho nízká korelace s rizikovějšími aktivy, například s akciovými indexy.
- Investice do kryptoměn je sice stále častější, ale svou povahou se více blíží čisté spekulaci než promyšlené investici. Pamatujte na to a kryptoinvestujte pouze tu částku, jejíž ztráta vás nebude extrémně bolet.
