Václav Skoblík: Vyroste v Česku gigafaktory?

V médiích se objevují informace o tom, že koncern Volkswagen (VW) plánuje takzvanou gigafaktory postavit buď v Česku, Polsku, Maďarsku či na Slovensku. Na konečné rozhodnutí se čeká a podle posledních informací VW padne do konce roku. V Německu jsou o kus dál. Do roku 2025 má vyrůst továrna na baterie ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, u Heide. Roční kapacitu plánují až 60 GWh, zatím ale není jasné, kdy ji chtějí dosáhnout. Jedná se o hodnotu, která by stačila asi na milion elektromobilů ročně. Jedním z důvodů, proč továrna vyroste právě u Heide, je i přebytek elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren na moři i na souši.

Elektromobilita jako strategický cíl EU

Elektromobilita pro osobní dopravu je deklarovaným strategickým cílem EU. Do roku 2030 by se počet elektroaut z nynějších 5 milionů měl zvýšit na 65 milionů. Automobilky v poslední době masivně investovaly do největší technologické změny za mnoho desítek let. Rozvoj e-mobility je pro následující minimálně dvě dekády téměř jistý. Slovo téměř je na místě v kontextu dalšího vývoje energetiky EU, respektive revize strategie Green Dealu.

V případě pokračující podpory e-mobility ze strany EU není vysoká závislost Evropy na dodávkách baterií z jiných částí světa uspokojivá. Délka období rozvoje e-mobility je samozřejmě závislá na rozvoji technologií jak výroby baterií, tak i alternativních řešení postavených například na vodíku. Rozšíření vodíku jako paliva pro osobní automobily je jedním z významných rizik celého projektu.

Je nutné doplnit, že baterie jsou využitelné nejen pro autoprůmysl, ale i pro další aplikace včetně zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy, eliminaci lokálních výpadků i mikro výpadků dodávek elektřiny i optimalizaci provozu jiných výrobních zdrojů elektřiny včetně fotovoltaických elektráren.

^REKLAMA

Při úvahách o výrobě baterií v ČR je nutné posuzovat také vstupy výrobního procesu. Ten  je vysoce energeticky náročný a vyžaduje stabilní a spolehlivé dodávky energií, tedy i elektřiny. Při jejich zhotovování, ale ani při vlastním nabíjení elektroaut, se nelze spoléhat pouze na obnovitelné zdroje elektřiny. Dodávky energií by měl zajistit klasický výrobní zdroj se stabilní celoroční výrobou elektřiny. Dosavadní strategický odklon většiny evropských zemí od uhelných a částečně i jaderných elektráren znamená zapojení zejména zdrojů postavených na bázi elektrárny spalující zemní plyn umožňující flexibilitu dodávek elektřiny.

Kontext závislosti Evropy na dodávkách plynu je v současné době předmětem diskusí na mnoha platformách a nebudu ho zde rozvíjet. Platí ale, že vyšší spotřebu budeme muset pokrýt zvýšenou výrobou elektřiny a prohloubit tak dále závislost Evropy na dodávkách zemního plynu, která také není optimální. Kromě toho zůstává faktem, že realizací továrny na baterie vyměníme závislost na dodávkách autobaterií za surovinovou závislost na jiných komoditách.

Nicméně z pohledu existující podpory vlády, zvýšení DPH o téměř 4 %, čtyřtisícového nárůstu počtu pracovních míst a významnosti autoprůmyslu pro ČR a Evropu, souhlasím s výsledky analýzy společnosti Deloitte – „Rozvoj výroby baterií v Česku“. I podle mého názoru potenciální výhody gigafactory v ČR převažují nad potenciálními riziky.

Autor: Václav Skoblík, odborník na novou energetiku a obchodní ředitel energetické skupiny UCED ze skupiny CREDITAS