Rusko – válečné zdražování a propaganda centrální banky

Sankce proti ruským bankám ve vztahu k možnosti realizovat cizoměnové platby, blokování deviz ruské centrální banky, sankce vůči desítkám podniků a státních podniků. Leccos mají uklidnit prohlášení ruské centrální banky.

Bezhotovostní platební systém v rámci země je prý zaručen v kterémkoli scénáři. Banky budou od úřadu centrální banky dostávat potřebné rubly – likviditu v podobě oběživa i likviditu bezhotovostní. Lidé tomu zřejmě nevěří a bankomaty berou útokem.

Útěk za hotovostí a řízené devizové hospodářství

Platit hotově je a bude v Rusku nutností. Západní sankce odříznou obvyklé systémy placení mobilem a platebními kartami. Ruské rubly se stávají horkým zbožím, nejen z pohledu finančních trhů. Ruský občan už svou platební kartou na čínském e-shopu nenakoupí.

V regálech ruských obchodů se opět jednou bude přeceňovat. Nastoupí zdražování odpovídající hyperinflaci. Platební styk přejde na hotovost. Dovozy budou prodražovat. Ceny v ruských obchodech budou růst. Nastoupí útoky na regály obchodů.

Inflace za dveřmi je následovaná snahou získat valuty. Ruské směnárny, tam už jsou fronty a ceny valut v nebesích. Za jedno euro 300 rublů i více. Oficiální kurzy nejsou kurzy tržní. Nutně nastupují pochybnosti. Výběry hotovosti. Zásobení se trvanlivými potravinami. Potištěné papírky z bankomatu možná vystřídají papírky lístků přídělového systému.

^REKLAMA

Zdevastované úspory ruských občanů, ať už pády bank, tak inflací, politika cílení inflace nespasí. Ostatně jako vždy, když byly měny destruovány inflací a měnovými reformami.

V realitě jediným řešením v Rusku je a bude řízené devizové hospodářství. Nastupující opatření budou v rostoucí míře připomínat fungování bankovnictví v dobách socialismu, jakkoliv budou vysvětlována slovy západního centrálního bankovnictví.

Peníze v bankách zmrazit. Omezit výběry. Povinný odprodej deviz, stejně jako devizy jen na příděl. Tak nějak by se dala popsat řešení, ke kterým se nejspíš schyluje.

„Ruská centrální banka přijala opatření v souvislosti se sankcemi Evropské unie,“ zní komentář v jednom z článků ruských zpravodajských agentur. Ruské úřady uvedly, že předem připravily akční plán pro případ nové vlny sankcí a poskytnou veškerou nezbytnou podporu podnikům.

Zvýšení vyhlašované úrokové sazby na 20 % doprovázejí prohlášení guvernérky ruské centrální banky o tom, jak mají být rublové vklady opět atraktivní. Vnější podmínky se pro ruskou ekonomiku drasticky změnily a podle propagandy za vše může geopolitická situace.

Rubl ovládá geopolitika

Ruská měna je silná a kurz ubráníme, zaznělo v ruských sdělovacích prostředcích v době, kdy prezident Putin spustil invazi na cizí území. Poslední únorový pátek informovala kremelská média o tom, že se „Rubl se v podmínkách vojenské operace opíral o Centrální banku Ruské federace“. To, že Rusko spustilo válku, se občané z médií nedozví.

A války bývaly a jsou o zchudnutí a snížení životní úrovně občanů. Financují se tisknutím peněz a poskytováním úvěrů nafukujícími se rozvahami bank, inflací a měnovými reformami.

Pro řadového občana Ruska je finanční a hospodářská krize čímsi, na co je zvyklý. A když dnes měnový kurz rublu klesá a klesá, každý ví co dělat. Rychle do směnárny, nakoupit valuty. Doslova za každou cenu.

Rubl padá, něco si přej

Kurz rublu vůči hlavním rezervním měnám během posledního únorového týdne, prudce klesl a dostal se na historická minima. Rubl je silný a silný zůstane – navzdory rostoucímu geopolitickému a sankčnímu napětí – sliboval komentář  z ruských médií.

^REKLAMA

Dolar se oproti ruskému rublu vyšplhal na maxima z roku 2014, z doby anexe Krymu. „Hlavním kurzovým faktorem pro rubl zůstaly geopolitické události související s vojenskými operacemi na Donbasu a na Ukrajině jako celku,“ informovala ruská agentura RIA Novosti. Ano, slova jako invaze, válka v Rusku slyšet nejsou. Propaganda naopak hlásá myšlenky o osvobozování, pomoci.

I bezprostřední budoucnost kurzu rublu měla podle ruské propagandy záviset na geopolitice, respektive na schopnosti Moskvy a Kyjeva najít společnou řeč pro jednání. V pondělí se ukázalo, že kurz rublu už může jen klesat. V jednu chvíli propadl o 40 % a pokořil 117  rublů za dolar.

Zoufalé snahy výměny rublů za eura nebo jiné měny prostřednictvím jakéhokoli dostupného kanálu je čímsi, co měnu podkopává. To už řadový ruský občan zchudl. Ve snaze zachránit co se dá, ve směnárně nebo jinde, lze něco zachránit. Třeba se snažit ve směnárně vyměnit své rubly v kurzu přesahující 300 rublů za jeden dolar. Jenže valuty nejsou, jejich cena letí vzhůru.

Oficiální média a představitelé opakují, že není důvod k panice, 4% inflační cíle centrální banky platí. Nastupují opatření pro zajištění finanční a cenové stability.

Cílujeme inflaci, věřte nám

Strůjci ruské měnové politiky formou kusých tiskových zpráv používají moderní slova jako finanční a cenová stabilita, makroobezřetnostní polštář, závazek centrální banky. Jakkoliv je Rusko v realitě vedení útočné války sankcionováno a zažívá krach vlastní měny, tamní centrální banka oficiálně používá různé nástroje pro splnění svých cílů.

Úrokové sazby byly zvýšeny z 9,5 % na 20 %. Podle proklamací to má krýt rizika devalvace a inflace rublu. V realitě každý ví, že inflace bude dvouciferná, nezměřitelná. To jestli ruští občané zažijí 40%, bude v porovnání se 4% inflačním cílem vcelku úspěch.

Ruská centrální banka má navíc vlivem sankcí omezený přístup k devizovým rezervám. Agresor musí být izolován a ke svým eurům a dolarům se nedostane. Ruské banky se dostávají na sankční seznamy, schopnost realizovat cizoměnové platby z ruských luhů a hájů klesá. A pokud analytici a komentátoři kdesi v Česku situaci komentují jako snahu o zabránění propadu rublu, stabilizaci, pak jsou vedle jak ta jedle.

V realitě jde zabránění krachu, ať už státu, tak finančního systému. Opatření budou nestandardní, měnovými nástroji se stane zmrazení vkladů, omezení výběrů. Na cosi jako zvyšování úrokových sazeb stěží kdo bude reagovat a cílovačům inflace dojde dech.

Naučit se žít s inflací

Inflace skutečně není čímsi, co se naplánuje a dosáhne. Jde o projev nerovnováh a poruch. Pád rublu přiživuje inflaci, podobně jako ji bude přiživovat hospodářská a finanční krize, které Rusko čeká. Rusové budou moci dál za rubly směňovat uvnitř ruské ekonomiky, jenže když se nevyprodukuje, nedoveze, nebude. A když nebude, ceny poletí vzhůru.

Kvůli ztracené koupěschopnosti rublu okamžitě vystřelí ceny všeho dovozu. Vše se bude řídit měnovým kurzem, jak bude ruská měna klesat, ceny porostou. Kupní sílu rublů v Rusku opět jednou dostihne inflace.

Kolaps ruských bank není možné dopustit, banky budou zaplaveny rublovou likviditou. Centrální banka rozšiřuje své úvěrování, zvýšila škálu cenných papírů přijímaných při lombardním úvěru. Jenže více úvěrů znamená více rublů a v podmínkách válečného hospodářství nutně i větší inflaci.

^REKLAMA

Ceny všeho budou růst. Kupní síla rublů bude klesat. Cokoli z dovozu bude zdražovat s tempem propadu měnového kurzu rublu. Slabý rubl ztíží ruským společnostem nákupy dovozu. Do toho ekonomické, kulturní a sociální sankce. Vyhladovění Ruska z dovozů zasáhne ruskou životní úroveň a ruskou ekonomiku.

Záchrana finančního systému

V době války nastupují akce na záchranu stability finančního systému. „Ruská centrální banka usiluje o snížení inflace,“ zní proklamace odpovídající měnovému režimu cílení inflace. Zvýšení úrokových sazeb v Rusku podle proklamace tamní centrální banky zvýší vkladové sazby, což bude kompenzovat zvýšená rizika oslabení kurzu a inflace.

Ve vztahu k burze se nejprve objevila tisková zpráva o změně otevírací doby ruské burzy. Následovalo oznámení, že centrální banka oznámí, zda moskevská burza otevře. V realitě se stěží otevře, výprodeje při otevření by dávaly špatný signál.

Nechybělo oznámení, že nabídky zahraničních klientů na prodej ruských cenných papírů budou odmítnuty. „Centrální banka zakázala makléřům prodávat cenné papíry jménem nerezidentů,“ objevilo se v pondělí ráno.

Dlužníkům má podle oficiálního prohlášení pomoci úleva na půjčky. Centrální banka doporučila bankám restrukturalizovat dluh, pokud se situace dlužníka zhorší kvůli sankcím. Dlužník by neměl být sankcionován a pokutován.

Cestou ke stabilitě finančního systému odříznutého sankcemi od vnějšího světa má být rozpouštění „makroobezřetnostního kapitálového poštáře“. Zní to skvěle, existuje jakýsi polštář, o který se mohou banky opírat – v únoru to bylo 733 miliard rublů.

Proticyklická makroobezřetnostní politika polštáře „v rublech a cizí měně“ ovšem na obyvatele a firmy nepůsobí. To, že regulátor dal bankám možnost při oceňování majetku v jejich rozvahách i při výpočtu rezerv v případě ztrátových úvěrů používat stav ke stanovenému datu, ukazuje, že finanční stabilita je a bude dosahována administrativními opatřeními.

Válečná ekonomika a devizová kontrola

V ruském finančním systému jde a půjde o to zvládnout dopady západních sankcí. Vláda má tedy řešit, jak by firmy měly reagovat. Když se válčí, dřívější regule upravující fungování finančních trhů jdou stranou. V Rusku je prý nutné „chránit finanční systém před první vlnou sankcí“. A tak musí firmy povinně státu odprodávat své devizové rezervy.

Geopolitické a sankční napětí zvládneme, rubl uhájíme, znělo v Rusku minulý pátek. To už na ukrajinském území, nejen v hranatých železných maringotkách, operovala ruská armáda. V ekonomickém zpravodajství v Rusku znělo, že o všem rozhodne geopolitika. Možná vládla představa o bleskové válce, situaci kdy vlci štěkají a karavana táhne dál.

Putin možná předpokládal, že dobude území, zvýší tok plynu do Evropy, finanční trhy se vzpamatují a geopoliticky bude mít další kamínek v mozaice. Dnes je ruský režim v rostoucí míře izolován. I tak jsou lidem slibovány „nové sociální platby pro obyvatelstvo.“

Jenže vše určitě tak růžové nebude. A připouští to i kremelské zpravodajství: „Vzhledem k potenciálnímu rozsahu kolapsu ruské ekonomiky však může cílená sociální podpora částečně ztratit na relevanci – hrozí, že se životní úroveň výrazně sníží ve všech segmentech populace bez výjimky.“

Válka dopadá na občany, výroba zbraní, válčení v historii vedla k inflaci a přídělovému systému. Centrální bankéři nemají zázračné nástroje, jsou to jen proklamace. Pokud jakýsi komentátor v česku hovoří o rekordně vysoké sazbě hypotečních úvěrů v Rusku a srovnává to s českými reáliemi, zřejmě nechápe, že výše úroku je v dobách dvouciferné inflace druhotná.