Více je někdy méně a u certifikátů to začíná platit dvojnásob

Za výhodu certifikátů se považuje především jejich široký výběr nejen co do počtu, ale i stylů a strategií, díky čemuž si z nabídky vybere každý, ať už jde o konzervativního investora s velkou averzí k riziku, nebo dynamického investora orientovaného na vysoký výnos. V poslední době je ale právě tento široký výběr, zejména pro nezkušené investory, spíše prokletím. Vybrat si z desetitisíců produktů určitě není jednoduchý úkol ani pro ty, kteří se investování aktivně věnují.

Pro investory nemusí být jednoduché vybrat si správný typ cenného papíru, kterých není málo, a pro mnohé je orientace mezi nimi skutečně složitá. Emitenti navíc ve snaze zatraktivnění svých produktů často vymýšlejí stále složitější konstrukce vylepšeny novými názvy. Konečný efekt však může být nakonec úplně opačný, protože investoři zkrátka složité a neznámé nástroje nakupovat nebudou (což je v podstatě dobře). Za příklad si můžeme vzít například discount (diskontní) certifikáty, nebo bonus certifikáty, které patří mezi nejoblíbenější certifikáty.

Na první pohled jde o jednoduché produkty, což je kromě možnosti dosahování výnosů jedním z důvodů, proč jsou tak oblíbené. U diskontních certifikátů investorovi stačí při rozhodování poznat diskont, neboli slevu oproti tržní ceně podkladového aktiva, se kterou můžeme certifikát nakoupit, a cap, nejvyšší hranici, kterou může podkladové aktivum dosáhnout. Jakýkoli dodatečný pohyb nad tuto hranici už výnos z certifikátu nezvyšuje.

Díky slevě při nákupu může investor vydělávat i při stagnování nebo mírném poklesu podkladového aktiva. Při větším diskontu je nižší cap, a tím pádem nižší výnos, při vyšším capu je zase menší diskont. Investor si tak může vybrat, jestli chce vyšší výnos, nebo menší pravděpodobnost ztráty. Pokud chce investor minimalizovat ztrátu, může investor nakoupit certifikát s capem pod aktuální cenou podkladového aktiva, pokud chce maximální zisk, investuje do certifikátu s capem nad aktuální cenou, i za cenu většího rizika.

Pokud však bude chtít investor vybrat ten správný diskont certifikát, může narazit na menší problém. Množství certifikátů se stejným capem a různou dobou splatnosti apod. možná ještě není to nejhorší. V nabídce však investor může narazit kromě běžného diskontního certifikátu na množství různých modifikací, které do rozhodování mohou vnést menší zmatek. Best-of-multi certifikát, discount certifikát plus, discount certifikát plus pro, koridor discount certifikát, multi discount certifikát, multi discount certifikát plus, reverse protect discount certifikát nebo rolling discount certifikát.

^REKLAMA

Podobná situace je u bonus certifikátů, které také nabízejí dosahování zajímavých výnosů při stagnujících nebo mírně klesajících trzích, a to dokonce bez omezení maximálního výnosu. I zde je však množství různých modifikací poněkud matoucí. Investor má na výběr multi bonus certifikát, plus bonus certifikát, bonus pro certifikát, capped bonus certifikát, capped multi bonus certifikát, capped reverse bonus certifikát,  double bonus certifikát, koridor bonus, multi koridor bonus a koridor bonus pro certifikát, leveraged bonus certifikát, reverse bonus a multi reverse bonus certifikát, reverse bonus a reverse bonus pro certifikát a také rolling bonus certifikát. Investoři pomalu ztrácejí přehled a stále častěji se zkrátka stává, že ani nevědí, do čeho investují.

Známé jméno už nemusí znamenat kvalitu

V poslední době je problémem rovněž výběr emitenta. Certifikáty jsou totiž „pouze“ dlužné úpisy, které neztělesňují žádná vlastnická práva na podkladové aktivum. Certifikát je tedy velmi blízký klasickému dluhopisu, při němž je bonita emitenta jedním z hlavních kritérií při rozhodování o ceně cenného papíru.

Doposud byla bonita emitenta brána pouze jako doplňková informace a bylo jaksi samozřejmé, že jde o kvalitní a důvěryhodné instituce. Hypoteční a následně kreditní krize však důvěryhodnost mnohých bank výrazně nahlodala a investoři by v současnosti měli při výběru cenného papíru brát mnohem větší zřetel právě na tento parametr. Příklady bank, jako jsou UBS nebo Bear Stearns, jsou toho důkazem a měly by být pro investory dostatečným důvodem ke zvýšení pozornosti.

Ohrozí problémy bank trh s certifikáty?

Podle průzkumu německého Centra pro evropský hospodářský výzkum v Mannheimu (ZEW), který zmiňuje nedávné číslo magazínu Fond Shop, vidí hrozbu bankrotu některého z velkých emitentů jako riziko kolapsu trhu s certifikáty až 71 % dotázaných odborníků. Polovina si také myslí, že objem zobchodovaných certifikátů se sníží, i když nezkrachuje žádný z emitentů.

^REKLAMA

Kromě zmiňovaných problémů jsou pak další nesrovnalosti, které jsou pro mnoho investorů matoucí, těžko srozumitelné a souvisí přímo s výběrem emtitenta. Jde zejména o nákladovou strukturu, v níž mohou hrát velkou roli skryté poplatky, a také tvorba cen, které určují samotní emitenti a často mohou být pro investory velmi nevýhodné.

Velký výběr sice přináší nové možnosti, ale na druhé straně také nové komplikace. Investor si sice může vybrat produkt, který bude sedět přesně jemu na mírů, na druhé straně se ale zvyšuje i riziko, že nakonec bude investovat do něčeho, co jeho očekávání vůbec splňovat nebude. A to jen kvůli tomu, že tomu produktu pouze neporozuměl. I zde pak, stejně jako u jiných druhů investic, stále platí, že investovat by se mělo pouze do toho, čemu investor rozumí, případně si nechat poradit od odborníků. Investiční certifikáty nejsou špatný produkt, ale i zde je opatrnost na místě a znalost toho, do čeho vložíme své prostředky.