Vítejme, doufejme, v lepších časech!

Po loňském poklesu ekonomické aktivity, který odhaduji na, cca – 7 až – 8 %, můžeme celkem s jistotou očekávat růst. Ze dna se totiž lze pouze odrazit. Poslední odhad České národní banky to vidí na dost hanebných 1,7 %.  Z pozice celoživotního optimisty se kloním spíše k nějakým 3 % a možná i 4 %. Pokud se vyplní prognóza ČNB, jedná se o tragickou vyhlídku. Pokud to trefím já, pořád je to sice po loňském pádu z hrušky naznak málo, ale těžko chtít od světa zázraky. Navíc, optimista, nerovná se snílek.

Jaký bude v roce 2021 ekonomický růst?

Přestože někomu nemusí připadat rozdíl ČNB versus Luboš Smrčka velký, jedná se o rozdíl zásadní. Z pozice již zmiňovaného optimisty předpokládám, že nejhorší ekonomické dopady COVID-19 pominou již během prvního čtvrtletí 2021, v jehož průběhu nás čeká stagnace, možná i pokles. Ve druhém kvartále odhaduji poměrně masivní růst, ve třetím v podstatě znovu stagnaci, aby nás čtvrtý kvartál vrátil k relativně silné růstové křivce. To všechno meziročně, takže pokaždé srovnání se stejným čtvrtletím roku 2020. Použijeme-li řadu, tak nastávající kvartál 2021 bude ve srovnání s posledním 2020 stagnační, možná mírně negativní. V těch dalších počítám s růsty, které budou postupně posilovat, přičemž kladu důraz na slovo postupně.

Existují ovšem i horší věci. Schodek 2020 nebude původně předpokládaných 500 miliard korun, což byl skutečně odhad střelený „od boku“ v čase charakterizovaném totálními zmatky, ale zřejmě necelých 400 miliard. Jedná se o strašné, leč přece jen, vzhledem k tomu, co se dělo nejen v Česku, ospravedlnitelné číslo. Noční můru mnohonásobně větších rozměrů, pro mě ovšem představuje plánovaný schodek na letošní rok ve výši 320 miliard. I přes svůj optimismus totiž odhaduji vzhledem k daňovému balíčku jeho navýšení na nějakých 450 miliard, což z pozice celoživotního stoupence nízkých daní považuji za neospravedlnitelné a neobhajitelné.

Poroste nezaměstnanost

Bezpochyby lze říci, že letos zažijeme nepříjemné, menší či větší vibrace, v oblasti nezaměstnanosti. Co se pak možných úpadků podniků týče, zatím ještě ekonomika stále pulsuje. Děje se tak ale, díky podávání steroidů státní podpory, nic ovšem netrvá, zejména s ohledem na schodek státního rozpočtu, věčně. Proto během letoška zažijeme měsíce, kdy obecná míra nezaměstnanosti vystoupá nad 3,5 % a podíl nezaměstnaných osob se přiblíží 5 %. Po letech se tak vrátíme na hodnoty z roku 2016.

^REKLAMA

Snížení růstu nominálních mezd dopadne na nízkopříjmové skupiny, což se pro nemálo rodin rovná lapení do dluhové pasti. Možný přínos daňového balíčku totiž minimálně vynulují zaměstnavatelé argumentující ve smyslu: Vzhledem k „snížení“ daní není zvyšování mezd potřeba. Díky inflaci a zastavení nominálního růstu si prostřednictvím daňového balíčku nepolepší ani střední třída. Zejména v oblasti hypotečního bankovnictví dojde na problémy s úhradami dluhů.

Co přinese velký státní dluh?

Extrémní schodek rozpočtu povede k prudkému zdražení obsluhy dluhu. Trhy si nemohou nevšimnout voluntarismu v rozpočtové oblasti a po zásluze tento jev ocení. Vývoj tímto směrem se projeví již během roku 2021, kdy ovšem budou nároky na refinancování dluhu poměrně malé. Zato v dalších letech se ukáže, na jak dlouhodobý problém bylo letošními rozhodnutími (a možná, že mnoho lidí to dělalo skutečně v dobré víře) zaděláno.

Poslem nepříznivých zpráv bych mohl zůstat ještě nějaký čas. Na druhou stranu, vstupujeme do dvanácti měsíců představujících nepopsaný list. A proč hned čmárat tuží?

Proto jsem si nakonec nechal skutečně dobrou zprávu nebo spíše víru. Věřím v podnikavost a ve schopnosti českého národa. Věřím v to, že podobně jako mnohokráte v minulosti, i tentokrát se tato podnikavost prosadí a překoná nepřízně osudu a chyby těch, kteří by chybovat neměli. Jak říkal Albert Einstein, uprostřed každého problému se nachází příležitost. Takže nezbývá, než hledat.