Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu

Stát díky kurzarbeitu může převzít část nákladů zaměstnavatele spojených s jeho zaměstnanci. Týká se to výplaty a pojistného v případě takzvaných překážek v práci. Pracovníkům poskytne finanční prostředky Úřad práce prostřednictvím zaměstnavatele.

„Zatímco hlavním cílem končícího programu Antivirus bylo udržení zaměstnanosti v době uzavření ekonomiky, nové opatření má naopak podpořit práci a reálný ekonomický výkon,“ uvádí ministryně financí Alena Schillerová.

Tento nástroj ale nebude určený pro všechny. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na tiskové konferenci uvedla, že existují pojistky proti nadužívání. Kurzarbeit například nebudou moct uplatnit firmy, které mají sídlo v daňových rájích.

Česká ekonomika směřuje ke stagnaci

Ekonom Československé obchodní banky (ČSOB) Petr Dufek si myslí, že kurzarbeit u nás, jako pevná součást podmínek podnikání, dávno měl být. Navrhovaná podoba je podle něj trochu jiná, než na čem se dohodli odboráři, zaměstnavatelé a MPSV. I tak je ale na čase nějaký takový program mít.

^REKLAMA

„Nejistota spojená s (ne)prodlužováním stávajících programů Antivirus je zbytečná. Česká ekonomika směřuje v lepším případě ke stagnaci, další vlně propouštění a zpřísňování podmínek pro některá odvětví a obory. Proto je potřeba dodat něco málo stability,“ podotýká pro server investujeme.cz Petr Dufek.

Za užitečný považuje kurzarbeit i ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa. „Během recesí tlumí nárůst nákladů trhu práce na propouštění a pozdější najímání a zaškolování zaměstnanců. Navíc stabilizuje příjmy domácností coby významný faktor agregátní poptávky v ekonomice. Diskuze o podobě kurzarbeitu je nicméně poměrně složitá. Je třeba ukotvit celou řadu právních a ekonomických parametrů, které lze různě posouvat, a tím hrát více či méně do karet různým zúčastněným aktérům,“ myslí si ekonom ČS.

Program nesmí ekonomiku zombifikovat

Obavy ohledně podmínek kurzarbeitu má ekonom Partners Martin Mašát. Zmiňovaný nástroj podle něj může být po určitou dobu řešením, po vzoru Německa, kde již funguje. Otázkou jsou podle něj pravidla, výše podpory v případě, kdy zaměstnanci nebudou mít práci, a také výše participace zaměstnavatelů.

„Rozhodně by se nemělo dospět do situace, kdy stát tímto programem drží dlouhodobě nad vodou mnoho firem, které by za normálních okolností již dávno skončily. Nechci, aby došlo k zombifikaci ekonomiky. Tedy pomoc přežít firmám, které jsou zjevně neperspektivní,“ vysvětluje Martin Mašát.

^REKLAMA

Ze zombifikace ekonomiky má obavy i Michal Skořepa z ČS. Jedná se podle něj o jeden z klíčových aspektů kurzarbeitu. Z tohoto pohledu považuje za zásadní nastavit parametry programu tak, aby zaměstnavatel sám hradil část nákladů na zařazení zaměstnance do tohoto programu. To je praxe programu Antivirus.

„Takováto spoluúčast bude zaměstnavatelům dávat finanční smysl jedině v případě, že budou očekávat brzký návrat k plnému zapojení příslušné pracovní síly. Tudíž pro ně bude levnější pár měsíců takové spoluúčasti než dát svým lidem výpověď, zaplatit jim odstupné a za pár měsíců je lákat zpátky. Kurzarbeit tak nebude zneužíván firmami bez budoucnosti,“ říká odborník ČS.

Kurzarbeit v praxi

• Rozsah překážek v práci činí 20 až 80 procent pracovní doby. To odpovídá 1 až 4 dnům v týdnu u každého podpořeného zaměstnance.
• Příspěvek státu za dobu nepřidělování práce činí 70 procent předchozí čisté mzdy. Po celou dobu podpory je její výše konstantní. Maximální částka je na úrovni průměrné mzdy v národním hospodářství.
• Podpůrčí doba činí až 12 měsíců u každého podpořeného zaměstnance.
• Zaměstnavatel hradí za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Pojistné na sociální pojištění platí z částky odpovídající 70 procentům čisté mzdy.
• Po dobu přidělování práce, době, kdy kurzarbeit není aktivní, běží standardní režim.