Vláda schválila změnu zdanění technických rezerv pojišťoven. Je to trest za obezřetnost, říká ČAP

Doposud byly daňově uznatelné technické rezervy, které mají pojišťovny zahrnuty v účetnictví, předmětem auditu a jsou součástí auditované účetní závěrky. Nově by podle vládního návrhu měly být daňově uznatelné technické rezervy tvořeny na základě evropské směrnice Solvency II. Ty jsou nižší, protože Solvency II se zabývá zejména stanovením potřebného solventnostního a minimálního požadovaného kapitálu pro bezpečné provozování pojišťovací činnosti.

Solventnostní rezervy jsou sice předmětem dohlídky České národní banky, ale sama ČNB přiznává, že nemá v rámci pravidelného výkaznictví k dispozici natolik detailní informace a data umožňující ověření správnosti stanovení výše solventnostních technických rezerv srovnatelné s hloubkou auditorských prací prováděných externími auditory při auditu účetní závěrky.

V rámci přechodu mezi oběma metodami má být rozdíl mezi úrovní rezerv podle Solvency II a stávajícími účetními rezervami předmětem jednorázového zdanění, přestože zásadním důvodem rozdílu mezi oběma typy hodnot jsou zcela rozdílné přístupy ve vykazování některých položek, například odložené pořizovací náklady, akumulované dluhy, budoucí zisky a další.

Zatímco v oblasti neživotního pojištění se ale účetní technické rezervy tvoří zejména na již nastalé pojistné události, účetní technické rezervy u životních pojištění jsou vytvořeny podle pojišťovnou pevně daných a neměnných pojistně matematických pravidel a jejich hlavním účelem je pokrytí budoucích nároků oprávněných osob vyplývajících z pojistných smluv. Jsou to tedy vlastně peníze klientů, které jsou připraveny pro výplatu budoucích plnění.

Vyšší rezervy jsou v pojišťovnictví vždy ve prospěch klientů, jejich snižování vede ke snížení odolnosti sektoru, přitom pojišťovnictví působí jako stabilizující prvek pro celou ekonomiku. Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven, upřesňuje: „Doposud uznatelné rezervy podle účetních principů jsou o zhruba 50 miliard korun vyšší než rezervy podle Solvency II. Jednorázový náklad na zaplacení daně z tohoto rozdílu tak vychází kolem 10 miliard korun.“

^REKLAMA

Prostředky, které toto zdanění zasáhne, jsou ovšem dlouhodobě obezřetně vytvářené rezervy, které jsou určeny mj. na to, aby pojišťovny byly schopné v budoucnu vyplácet pojistná plnění klientům. Na nejčastější otázky odpovídá dále Jan Matoušek.

Domníváte se, že do rozpočtu skutečně připlyne vládou odhadovaný objem peněz z této daně?

Na základě schváleného návrhu zákona ministerstvo financí očekává, že bude jednorázově vybraná daň činit 10,5 miliardy korun, to by se mělo rozložit do dvou let. Ačkoli nám bylo řečeno, že jsme se měli na zdanění připravit, účetní principy, názor auditorů a koneckonců i ČNB nelze měnit z roku na rok.

Ačkoliv v dalších letech dopad již nebude tak výrazný, u nově sjednaných smluv na životní pojištění budou pojišťovny platit daň z očekávaných budoucích zisků. Odhad těchto zisků je přitom velmi závislý na vývoji úrokových měr a inflace i na dalších v čase proměnlivých faktorech. Daňový výnos v prvních letech bude tedy velký, ale v těch příštích bude naopak kolísat, či může dokonce oproti stávajícímu stavu poklesnout. Vláda má v podstatě v úmyslu v tomto volebním období projíst budoucí daňové příjmy.

Máte detailnější informace o dopadech? Na které pojišťovny to může dopadnout nejvíce?

Opatření dopadá na celý pojišťovnický sektor. V průměru pojišťovny odvedou na dani 90 % obvyklého čistého ročního zisku, což je bezprecedentní jednorázové zdanění jednoho sektoru podnikání. Některé pojišťovny však odvedou odhadem dokonce 300 % či až 500 % čistého zisku jako jednorázovou daň – a to už pro ně může být skutečně velký problém.

Zdanění očekávaných budoucích zisků životního pojištění znamená odvod daně z prostředků, které pojišťovny ještě ani nemají, a v případě, že se nenaplní vždy obecně nejisté předpoklady dalšího vývoje v horizontu desítek let, tak je ani mít v budoucnu reálně nebudou. To je naprosto unikátní situace, která nemá obdoby. Tato situace může být smrtící zejména pro začínající pojišťovny, kde může daň překročit obrat, i když je taková společnost reálně v technické ztrátě.

^REKLAMA

Hrozí klientům českých pojišťoven menší odškodňování pojistných událostí?

Neočekáváme dopady na likvidaci škod. Ta má svá pravidla. Ale vzhledem k tomu, že pojišťovny budou nuceny odvést část svých rezerv jako jednorázovou daň, budou jim tyto prostředky chybět a budou nuceny hledat způsoby, jak tuto mezeru v hospodaření zacelit.

Je zcela relevantní očekávat růst cen pojištění pro jednotlivce i pro firmy. Dalším efektem může být snížená ochota investovat do nových služeb či do zlepšení jejich kvality. Vzhledem k tomu, že pro zajištění prostředků na platbu daně mohou být pojišťovny nuceny předčasně odprodat některá aktiva za nevýhodných podmínek, může toto mít také negativní dopad na investiční výnos ze stávajících smluv životního pojištění.

Jak probíhala jednání pojišťoven s ministerstvem financí při přípravě tohoto návrhu zákona?

Před schválením návrhu bohužel neproběhla žádná jednání, ministerstvo nás k žádným nepřizvalo, ačkoliv nám to bylo přislíbené (nepočítáme-li na 12 dní zkrácené připomínkové řízení ministerstva financí, které ale bylo stejně ukončeno zásadními rozpory s částí povinných připomínkových míst). Paní ministryně se s námi setkala po jednání vlády, která návrh schválila. Dohodli jsme se na tom, že se společně s úředníky ministerstva k jednání vrátíme.

Může se vám rozhodnutí vlády podařit ještě zvrátit?

Prozatím nedošlo kvůli rychlosti postupu ministerstva financí k žádné debatě odborné veřejnosti ani politických stran. Očekáváme ale, že nastane – a ministerstvo ji nebude moci zcela ignorovat, tak jak to udělalo např. s připomínkami ČNB a zaměstnavatelských svazů.

^REKLAMA

Politické strany si navíc dobře musí rozmyslet, zda chtějí, aby tato vláda projedla část výnosů z daní pojišťoven na mnoho příštích let, k čemuž tento návrh vede. Od nás lze samozřejmě očekávat, že budeme transparentně bránit zájmy našich klientů a akcionářů. Naprosto zásadní je náš požadavek, aby se takové zdanění netýkalo rezerv na životní pojištění klientů.

Jak se vlastně přesně mění uznatelnost rezerv?

V současné době jsou daňově uznatelné účetní technické rezervy, které pojišťovny tvoří podle zákona o účetnictví. Do budoucna ministerstvo navrhuje pro účely zdanění brát do úvahy rezervy vypočítané podle pravidel Solvency II.

Solventnostní pravidla však byla nastavena pro stanovení minimální a optimální bezpečné výše kapitálu, který potřebuje pojišťovna pro své podnikání. Tento výpočet tudíž nenavazuje přímo na ostatní položky v účetnictví, je koncepčně odlišný a je v rozporu s obecnými účetními zásadami (např. odečtení budoucích očekávaných zisků od hodnoty závazků je v rozporu se zásadou opatrnosti uplatňovanou v účetnictví).

Návrh dopadá fakticky retroaktivně na činnost pojišťoven, tj. na dříve vytvořené účetní rezervy k jednotlivým dříve uzavřeným pojistným smlouvám. Je sankcí pojišťovnám, které plní své veřejnoprávní povinnosti obezřetného podnikání dle zákona o pojišťovnictví, zde konkrétně spočívající v obezřetném oceňování závazků vůči klientům.

Navržená úprava ve svém důsledku „sankcionuje“ pojišťovny za to, že prostředky, které by při méně obezřetném ocenění závazků mohly být vyplaceny akcionářům, ponechaly v rezervách pro své klienty.

Podle ministerstva se úprava řídí směrnicí Solvency II. Co v té směrnici přesně je?

Direktiva Solvency II (2009/138/EC) vešla v platnost k 1. lednu 2016. Jejím cílem je nastavení sjednocených pravidel v rámci EU, které mají dosáhnout toho, aby se pojišťovny nedostaly do insolvence. Solvency II definuje pravidla pro vykazování aktiv, pojistněmatematických rezerv a výpočet kapitálového požadavku, při jehož nesplnění již zasahuje regulátor.

Dále musí pojišťovny počítat solventnostní kapitálový požadavek, který představuje ekonomický kapitál, jejž pojišťovna musí držet, aby omezila pravděpodobnost úpadku na 0,5 %, tzn. že úpadek by nastal v průměru jednou za 200 let.

Režim Solvency II vyžaduje od pojišťoven také zavedení řady vnitřních předpisů upravujících nastavení řídicích a kontrolních systémů společností a požadavky na kontrolní hlášení regulátorovi (ČNB).

A v jakých objemech jsou technické rezervy nastavené?

Celkové účetní technické rezervy pojišťovnického sektoru jsou přibližně 300 mld. Kč, z toho 80 % tvoří rezervy na životní pojištění.

Odpovídá míra dodatečného zdanění pojišťovacího byznysu přístupu vlády v případě bank, nebo jde o odlišný přístup?

Asi každý si může spočítat, že výše daně pro pojišťovny je zcela mimořádná a disproporční vůči ostatním sektorům, a to i bankám.