Vládní penzijní fond Norska investuje sociálně odpovědně
Mýty a fakta
Před začátkem popisu norského Vládního penzijního fondu je třeba vyvrátit dva poměrně rozšířené mýty. Mýtus č. 1: Norská vláda si může dovolit velké výdaje, protože utrácí peníze z vývozu ropy a zemního plynu (RaZP). Není pravda, že by Norsko rozpouštělo tyto výnosy v běžném rozpočtu. Fond je totiž povinen veškeré výnosy z vývozu RaZP investovat pouze v zahraničí (to mimo jiné chrání zemi před rizikem růstu inflace a přehřátí ekonomiky). Do rozpočtu přichází jen finanční prostředky k pokrytí běžného (bez petrolejářského sektoru) deficitu odpovídající zhruba 4 % velikosti fondu, což je odhadovaný roční výnos fondu. To znamená, že se jedná pouze o kapitálové výnosy z již dříve investovaných prostředků.
Mýtus č. 2: Norsko by bez ložisek RaZP bylo v kontextu západní Evropy relativně chudou zemí. Skutečností je, že by norská ekonomika bez těchto dvou nerostných surovin měla zhruba jen o čtvrtinu nižší výkon, tedy byla by stále v HDP na hlavu výkonnější než např. ekonomika německá. Je sice třeba od 70. let započítat všechny multiplikační efekty, které RaZP na norskou ekonomiku měly, na druhou stranu lze předpokládat, že by se bez těchto zdrojů rozvinuly jiné sektory ekonomiky tak, jak je tomu u jeho skandinávských sousedů.
Vládní penzijní fond vznikl 1. ledna 2006 a jeho součástí jsou dva fondy: Vládní penzijní fond – globální (dříve Vládní ropný fond) a Vládní penzijní fond – Norsko (dříve Národní plán pojištění – Folketrygdfondet). Cílem tohoto fondu je shromažďovat pro budoucí generace příjmy získané z vývozu RaZP. V pravém smyslu slova se tedy nejedná o klasické penzijní fondy, jak jsou známy např. v České republice. Přesné vymezení toku peněžních prostředků podává Øystein Sjølie z norské Centrální banky: „Příjem Vládního penzijního fondu je tvořen přebytkem státního rozpočtu, přičemž podstatnou část příjmové strany rozpočtu tvoří daně společností petrolejářského sektoru pocházející z těžby ropy a zemního plynu.“ Geografické rozložení investic obou částí fondu ukazuje následující obrázek.
Obr. 1: Geografická alokace prostředků fondu 
Zdroj: Norské Ministerstvo financí
REKLAMA
Jak je vidět z obrázku, Vládní penzijní fond – Norsko investuje především do norských aktiv a částečně také do aktiv tří sousedů – Dánska, Finska a Švédska. Díky tomu je norský stát mimo jiné majoritním vlastníkem celé řady norských společností. V polovině roku 2009 měl velikost 101,8 mld. NOK. Vzhledem k tomu, že je méně významný, bude dále věnována pozornost především druhé části fondu.
Odpovědnost za hospodaření Vládního penzijního fondu s globálním zaměřením má Ministerstvo financí, které jeho faktickou správu deleguje na Centrální banku (konkrétně se jedná o oddělení Norges Bank Investment Management). Toto oddělení Centrální banky má zastoupení v Oslo, Londýně, New Yorku a v čínské Shangai. Ke konci roku 2009 měla 249 zaměstnanců. Výkonným ředitelem NBIM je Yngve Slyngstad. Fond v současné době investuje ve 46 zemích do zhruba 7900 společností po celém světě a toto číslo neustále roste. Portfolio management tvoří 7 globálních sektorových týmů. Fond však v oblasti portfolio managementu využívá také externích služeb mnoha dalších společností jako např. Aberdeen Asset Management, Barclays Global Investors nebo J. H. Whitney Investment Management.
Hodnota fondu větší než rozpočet ČR
Ke konci září 2009 byla hodnota fondu 2 549 mld. NOK, což je zhruba šestkrát více, než činí státní rozpočet České republiky, navíc je třeba mít na paměti, že Norsko má oproti ČR méně než polovinu obyvatel. V roce 2015 se podle předpokladů NBIM očekává, že velikost fondu bude 4 769 mld. NOK. Od roku 2007 postupně docházelo k navyšování podílu akcií ve fondu ze 40 až na 60 %, což z pohledu velmi dlouhého investičního horizontu za chybu považovat nelze. S touto úpravou s výjimkou Fremskrittspartiet (Pokroková strana) navíc souhlasily všechny politické strany zastoupené ve Stortingu.
Tento proces však bohužel pro Norsko probíhal mimo jiné právě v době celosvětové finanční a ekonomické krize s výrazným propadem akciových trhů, kvůli čemuž fond zaznamenal jen za samotný rok 2008 dramatickou ztrátu v objemu přesahujícím 600 mld. NOK. Z pohledu norské koruny byly však díky depreciaci měny v tomto období negativní důsledky poklesu trhů alespoň částečně zmírněny. Dlouhodobá strategie fondu ale přesto zůstává nezměněna. Podle zprávy Ministerstva financí č. 16 (2007-2008) prezentované Stortingu totiž podobný propad ve výkonnosti fondu hrozí jen každých 35 let. Podle stejné zprávy je v 15letém horizontu propočten očekávaný reálný roční výnos s 68% pravděpodobností v rozmezí 1,8 až 6,6 % a s 95% pravděpodobností v rozmezí -0,5 až 9,3 %. Celkovou nominální výkonnost fondu ukazuje následující graf (pozn.: rok 1998 = 100 %).
REKLAMA
Graf 1: Vládní penzijní fond globální (+VRF) – výkonnost
Zdroj: Norské Ministerstvo financí a Centrální banka
Výjimečné postavení má tento suverénní fond (suverénní fondy lze samozřejmě nazývat i státními fondy, jsou to v podstatě synonyma) na poli etiky. Fond má zakázáno investovat do společností, které vyrábějí např. pozemní miny, biochemické a jaderné zbraně, dále do společností, které závažným způsobem poškozují životní prostředí nebo porušují lidská práva. V seznamu vyloučených společností jsou často také producenti tabákových výrobků. Do seznamu vyloučených společností patří např. i společnost Philip Morris ČR obchodovaná na pražské burze. Může ovšem také nastat situace, kdy dříve vyloučená společnost po odstranění důvodů vyloučení je opětovně zařazena do portfolia fondu. To se týkalo např. jihoafrické společnosti DRD Gold těžící zlato. Rozhodnutí o vyloučení z portfolia fondu sice nemá na cenu akcií a finanční zdraví zasažených společností významný vliv, na druhou stranu má takové rozhodnutí nezanedbatelný vliv na společenské vnímání těchto společností.
Norsku je dobře znám fakt, že globální změny klimatu mohou v mnoha ohledech v budoucnu významně ovlivnit globální ekonomický růst. Ministerstvo financí si tedy nechalo společností Mercer (ve spolupráci s dalšími subjekty) vypracovat studii zabývající se tím, jaký vliv mohou mít globální změny klimatu na výkonnost kapitálových trhů s důrazem na trhy, na kterých je Vládní penzijní fond významným investorem. Studie má za cíl představit různé scénáře vývoje a jejich důsledky pro kapitálové trhy až do roku 2030. Součástí studie jsou také doporučení, jakým způsobem by se mělo upravit portfolio fondu a jeho dlouhodobá investiční strategie, aby v důsledku možných globálních změn klimatu byl fond co nejméně zranitelný.
