Ve čtvrtek 31. 5. 2007 rozhodovala Bankovní rada České národní banky o úrovni úroků, a tedy i splátek hypoték. V konečném hlasování bylo rozhodnuto o zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procenta. Po osmi měsících se tak základní úroková sazba zvedla z původních 2,5 na 2,75 procenta.
Důvodem zvýšení úrokové sazby byl vývoj ekonomiky. Rychlý hospodářský růst a z něho vyplývající stoupající ceny zboží a služeb by mohly v příštích měsících spolu s rostoucími mzdami podnítit i nárůst inflace. Tento odhad podporuje i fakt, že koruna neposiluje a ekonomiku tedy ani nebrzdí.
Pokud však jde o hypotéky, z informací bankovních domů, které úvěry na bydlení poskytují, vyplývá, že na toto zvýšení nebudou výrazně reagovat. Růst úrokových sazeb byl očekáván a v předstihu na něj zareagovaly již finanční trhy, které jsou pro stanovení úrokových sazeb hypoték klíčové. Dá se říci, že opatření centrální banky tento vývoj pouze dorovnává. "Zvýšení sazeb ze strany ČNB nebude mít bezprostřední vliv na úročení našich hypoték", říká David Sahula z Hypoteční banky. "Zmíněný trend jsme již v minulosti ve svých úrokových sazbách zohlednili. Při konstrukci našich úrokových sazeb vycházíme ze situace na finančních trzích (zejména tříleté a pětileté SWAPY) s přihlédnutím ke strategickým, obchodním a finančním plánům a konkurenci."
Vývoj úrokových sazeb komerčních úvěrů závisí na mnoha ukazatelích a stanovisko centrální banky je pouze jedním z nich. "Tržní úrokové sazby sledují sazby stanovené centrální bankou, ale zahrnují i očekávání jejich budoucího vývoje," říká Tomáš Vlk, analytik Patria Finance, a dodává: "Banky upravují své sazby průběžně právě podle svého názoru na další kroky ČNB. V případě očekávaného zvýšení úrokových sazeb ČNB je tedy zvýšení v sazbách bank částečně zahrnuto už před rozhodnutím ČNB. Jak moc, to záleží na riziku, které banka přikládá rozhodnutí ČNB."
Historicky nejnižší byly úrokové sazby v polovině roku 2005, od té doby mají stále stoupající tendenci. Stavební průmysl ovšem patří mezi nejlépe se rozvíjející odvětví, zájem klientů o financování bydlení neustále a výrazně roste a nepředpokládá se, že zvýšení sazeb by tento trend změnilo. Po květnovém zvýšení úroků o čtvrt procenta ekonomové předpokládají, že další nárůst lze očekávat.
REKLAMA
Podle Evy Zamrazilové, analytičky Komerční banky, není hlavním problémem fakt, zda úrokové sazby dále porostou, ale kdy dojde k jejich dalšímu zvýšení. "Květnové zasedání bankovní rady potvrdilo, že názory na načasování růstu úrokových sazeb se v bankovní radě různí. Pro letošní rok očekáváme ještě jedno zvýšení hlavní sazby na tři procenta, ke kterému by mohlo dojít nejdříve v červenci, s větší pravděpodobností na podzim. Bude záležet na makroekonomickém vývoji, tedy inflaci, vývoji měnového kurzu, dynamice spotřebitelské poptávky a vývoji mezd."
Pokud jde o úroky komerčních úvěrů, máme stále nejnižší sazby v Evropské unii. V eurozóně je základní úrok zatím 3,75 procenta, očekává se však jeho další nárůst. Předpoklad, že se tedy úrokové sazby budou nadále zvedat i u nás, je v souvislosti s tím také reálný, ale riziko, že by si zájemci o bydlení nemohli úvěr dovolit, samozřejmě nehrozí.
Zvýšení úrokových sazeb se zatím v oblasti hypotečních úvěrů nijak výrazně neprojevilo a zřejmě ani neprojeví, pokud se však předpoklady dalšího zvyšování základních úrokových sazeb ukážou jako reálné, zareagují na ně zvyšováním úroků hypotečních úvěrů již také banky. Lze odhadnout, že nejvíce se pak zdražení projeví, tak jako v minulosti, u úvěrů s kratší dobou splatnosti nebo s kratší fixací.
Týkat se to samozřejmě bude i klientů, kteří o uzavření hypoteční smlouvy teprve uvažují. Potvrzuje to i Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank: "Vývoj úrokových sazeb hypotečních úvěrů je závislý na vývoji mezibankovních tržních sazeb. Obecně, na takto očekávané změny se trh připraví předem a započte tyto spekulace do svého vývoje. Změny sazeb ČNB se přitom mohou projevit především v krátkodobých fixacích hypotečních úvěrů, tedy hlavně u hypoték fixovaných na 1 a 2 roky."
Ilustrační foto: archiv Central Group
