Když se řekne voda, napadne každého mnoho různých způsobů využití a je pravda, že jejich detailní popis by byl asi velmi dlouhý. Je základním kamenem života a představuje základní složku všech živých organizmů. Lidé využívají vodu prakticky ve všech odvětvích průmyslu od výroby potravin přes zemědělství a zdravotnictví až po dopravu a produkci energie.
Největší zásobárnou vody jsou oceány, které tvoří většinu povrchu země. Kromě toho, že jsou prakticky nevyčerpatelným biologickým zdrojem (veškerý mořský život), je možská voda významným zdrojem minerálních látek, které se zde vyskytují ve větším (chlór, hořčík, síra, dusík, vápník), nebo menším množství (bróm, uhlík, stroncium, bór, zlato, vizmut, rtuť, olovo). Mořská voda je největším zdrojem hořčíku (40 % světové produkce), draslíku a bromu (asi 70 % světové produkce). Mořská voda je pak samozřejmě nezanedbatelným zdrojem soli (chloridu draselného) a v poslední době, kdy lidé stále více pociťují nedostatek pitné vody, se odsolená mořská voda stále častěji využívá i jako zdroj pitné vody.
V energetickém průmyslu se v posledních letech začíná uvažovat o využití mořských vln jako obnovitelného zdroje energie, z nichž by prý bylo možné vyprodukovat ročně 342 miliard MJ elektrické energie. Projekty vlnových elektráren jsou již na světě, jejich využití je však ještě stále minimální. A oceány jsou také velmi hustě využívány k lodní dopravě, a to jak osobní, tak zejména nákladní.
Bez vody není život
Jedno z nejdůležitějších využití našla voda v zemědělství, kde se využívá k zavlažování. V mnoha zemích je v tomto směru využíváno největší množství vody z celkové produkce. Tímto způsobem má voda velký vliv také na potravinářský průmysl, kde se využívá samozřejmě také jako základní surovina v potravinovém řetězci, a to jak k samotné konzumaci, tak i při přípravě různých druhů potravin. Bez vody vydrží člověk v průměru kolem 5 dní, rekord je 18 dní bez vody. Čistá voda obsahuje množství minerálů, velmi často se k pití využívají různé minerální vody, které mají různé pozitivní účinky na lidské tělo.
V chemickém průmyslu se využívá voda jako základ čistících prostředků (kromě samotného mytí), široce se pak využívá jako rozpouštědlo a reaktant, nebo také jako přísada do sloučenin a katalyzátor. Společně s párou je používána při přenosu tepla, kde se dá využít schopnost jak ochlazovat, tak i zahřívat. Vodní elektrárny jsou poměrně rozšířeným a relativně čistým způsobem výroby elektrické energie, i když v některých případech jsou zásahy do přírody příliš necitlivé a mají devastující účinky na přírodu. Voda pod velkým tlakem funguje jako nástroj k řezání, nebo k poměrně šetrné demolici. Dalším častým využitím je například hašení požárů, i když v tomto směru není její užití možné u všech typů požárů.
REKLAMA
Pro vědecké účely byla voda základem pro určení základní hmotnostní jednotky kilogram, který byl charakterizován jako jeden litr vody při teplotě, kdy má voda největší hustotu (3,98 stupňů Celsia), při normálním atmosférickém tlaku. Kvůli mnoha nedostatkům však nakonec došlo ke změně definice kilogramu. Voda a její trojný bod (je dán teplotou a tlakem, při nichž jsou všechna skupenství vody v rovnováze) je také základem pro určení termodynamické teploty 273,16 Kelvinu.
Voda je na rozdíl od některých jiných komodit využitelná ve všech svých skupenstvích, nejen v kapalném. V pevném stavu jako led se samořejmě využívá zejména k chlazení všeho druhu, nebo například při ošetřování ran a otoků. V plynném skupenství se pak voda, resp. vodní pára využívá v průmyslu při přenosu tepla nebo v parním stroji při výrobě energie, v dopravě (lokomotivy, parníky, parní válce, lokomobily, automobily) a různých druzích mechanické práce. Parní stroje zažily největší boom zejména v devatenáctém století a svůj vliv ztratily až kolem poloviny dvacátého století. Jejich výhodou, která jim zaručuje určité využití ještě i dnes, je jejich spolehlivost a variabilita, na druhé straně jsou ale velmi málo účinné. V poslední době si pára stále častěji nachází cestu do našich domovů v různých spotřebičích od žehliček a hrnců přes pračky, sušičky, vysavače a myčky nádobí až po některé malé spotřebiče využívané v kosmetice, nebo v sauně.
Podle počtu neutronů v atomu vodíku se voda dělí na lehkou ("normální" voda tvořená běžným atomem vodíku – protiem s jedním protonem a jedním elektronem) a těžkou (tvořená izotopem vodíku s jedním protonem, jedním elektronem a jedním neutronem – deuteriem). Vyrábí se elektrolýzou vody, má větší hustotu a nejčastěji se využívá jako mederátor (zpomalovač neutronů) v určitém typu jaderných reaktorů. Supertěžká voda, neboli tritiová vody je tvořena atomy tritia, což je radioaktivní izotop vodíku s jedním protonem, elektronem a dvěma neutrony. Může se využívat například k zjišťování množství vody v organizmu.
Poměrně kuriózní využití zejména ve zdravotnictví skýtají dva druhy vody – magnetizovaná voda a diamantová voda (v tomto případě už jde ale o čiré šamanství). Voda, která prošla magnetickým polem, by měla mít širokospektrální příznivé účinky na zdraví člověka díky tomu, že je měkčí a snižuje se její povrchové a vnitřní napětí. Taková vody prý zvyšuje odolnost organizmu vůči infekci, reguluje trávení, zklidňuje nervový systém a příznivě působí proti arteroskleróze. Podle odpůrců však může mít dlouhodobé užívání takové vody negativní účinky.
REKLAMA
Voda, co plní přání
Ještě větší bombou je pak diamantová voda, jejíž výroba je opředena tajmestvím stejně jako její účinky. "Diamantová voda je pramenitá voda, u které byla zrychlena vibrační frekvence. Reaguje na přání a úmysly toho, kdo ji používá, a otevírá cestu k vyššímu vědomí a poznání." Tak zní jedna z charakteristik této zázračné tekutiny, která "přišla jako dar naší planetě, kterou má uzdravit a zregenerovat, protože je již velmi znečištěna. Aby se mohla naše Země skutečně očistit, je potřebné, aby se diamantová voda co nejvíce rozšiřovala mezi lidmi a dostávala se dál do řek, jezer a moří."
K tvorbě diamantové vody se používá hudba a speciální číselné kódy (?!) a k nám se dováží z Francie. K její domácí výrobě ale stačí malé množství diamantové vody, která se smíchá s normální vodou, nebo se pouze přiblíží nádoba s diamantovou vodou k nádobě s normální vodou. Její hlavní význam spočívá v tom, že plní přání těm, kteří je vysloví před její konzumací (?!). Problémem je, že taková voda může u lidí vyvolávat nepříznivé reakce a zdravotní komplikace, což však její zastánci obhajují tím, že je to důkaz začínajícího očistného procesu. K tomu fakt není co dodat.
