Východiska diverzifikace rodinného jmění

Diverzifikace rodinného jmění může být přirovnána k portfoliové pyramidě, tvořené základnou, střední částí a vrcholem.

Diverzifikace jako ochrana proti přílišným ztrátám

Na světě neexistuje jediná ideální investice, která by s jistotou neprodělala a za každých okolností dokázala překonat vše ostatní. Jedna z investičních zásad hovoří o nutnost vytvořit zdravé portfolia, které bude mít vyvážené složky z více kategorií investic (Obrázek 1).

Obrázek 1: Diverzifikace jako mix aktiv

Má-li portfolio tři investice a bude-li jedna nebo dvě z nich zničeny, dojde k zničujícím ztrátám. Díky diverzifikaci se lze takovýmto zničujícím ztrátám vyhnout. Když se jedné investici nedaří, daří se jiné, a dosažená výkonnost se zprůměruje. Namísto toho, abychom uvízli v jediném sektoru, kterému se nemusí dařit, diverzifikace umožní vyhnout se neúnosným ztrátám.

Diverzifikace také výrazně sníží dopad výkyvů tržního ocenění jednotlivých investic na hodnotu celého portfolia. Cílem diverzifikace je zajištění, aby úroveň volatility v portfoliu byla v souladu s investičními cíli, osobními poměry a tolerancí k riziku.

Faktory ovlivňující diverzifikaci rodinného jmění

Diverzifikaci rodinného jmění ovlivňuje celá řada faktorů, které lze rozdělit na vnější okolnosti, nezávislé na vůli a jedinečné pozici individuálního investora, a okolnosti vnitřní, závislé na faktorech individuálních – viz Obrázek 2.

^REKLAMA

Drobný investor je ovlivněn příslušností k domácí ekonomice, musí se přizpůsobovat tomu, jaké investiční nástroje jsou k dispozici a jak jsou výnosy ovlivněny poplatky, transakčními náklady a daněmi. Na bedra investorů rovněž dopadají sociální, legislativní, ekonomické, politické a technologické změny, ovlivňující makroekonomickou rovnováhu, projevující se například v posilování nebo oslabování domácí měny a domácí cenové hladině.

Obrázek 2: Vnější a vnitřní faktory ovlivňující diverzifikaci

Každému sedí jiná diverzifikace

Diverzifikace portfolia rodinného jmění velmi závisí na jedinečné individuální situaci. Budeme-li uvažovat osobu, jejíž čisté jmění činí 1 milion korun, a jinou osobu, která vlastní milionů deset, pak pro ně bude ztráta ve výši 200 tisíc korun jinak bolestivá. Pokud budou oba investovat 500 tis. Kč ze svého čistého jmění do cenných papírů, osoba s nižším čistým jměním musí být případným poklesem kurzů více postižena, než osoba druhá.

V případě nečekaných výdajů a problémů s likviditou by první investor pravděpodobně musel investici nebo její část se ztrátou prodat, zatímco druhý by mohl využít ostatní fondy, případně se zaručit svým majetkem a potřebnou hotovost získat díky úvěru. Vedle majetkových poměrů závisí na věku, zdraví, rodinných poměrech, individuálních očekáváních, a také na daňové pozici.

Jinak se bude na věc dívat matka samoživitelka, která se svými dětmi bydlí v pronajatém bytě, a jinak rentiér disponující rozsáhlým majetkem. Obecně platí, že čím více majetku drobný investor má, tím větší riziko je schopný přijmout, a naopak. Matka samoživitelka, která nedisponuje takřka žádným majetkem, by určitě neměla svou rezervu investovat do akciového portfolia.

^REKLAMA

Jedinečnou situaci drobného investora nutně ovlivňuje množství peněz, které si může dovolit ztratit. Investovány by zásadně měly být jen ty peníze, které lze ztratit nebo je mít vázány v investici po nějakou dobu. Jedině tak se lze vyvarovat nutnosti prodávat pod tlakem kvůli panice nebo problémům s likviditou.

Investiční cíle a finanční situace

Prvním krokem nutným k uvážené konstrukci portfolia je vyjasnění investičních cílů, a to s ohledem na stávající osobní finanční situaci a očekávané budoucí náklady. Investiční cíle mohou být, v závislosti na daných prioritách zajištění závislých členů rodiny, zajištěním vlastního bydlení, přípravou na poklidné stáří a odkládání peněz stranou pro nečekané události, různé:  

• vytvoření finanční rezervy pro nečekané události, např. mít k dispozici „po ruce“ 20 tis. Kč pro případ potřeby,
• zajištění vlastního bydlení, např. splácením hypotéky na nemovitost, kdy se umořováním zvyšuje hodnota vlastního jmění,
• realizace investic pro vytvoření průběžných příjmů, např. držet portfolio dividendových akcií a inkasovat dividendy,
• zajištění na důchod, ať už v podobě vytvoření kapitálové rezervy nebo zajištění budoucích průběžných příjmů,
• vytvoření fondu pro exotickou dovolenou nebo fondu pro studium dětí.

Před provedením jakékoli investice by mělo být určeno, po jakou dobu mají být peníze investovány. Ujasnění investičního horizontu nutně souvisí s investičními cíli, věkem investora a fází životního cyklu, ve které se nachází.

Portfoliová pyramida rodinného jmění

Ve vysvětlování potřeby diverzifikace rodinného jmění se používají mnohá přirovnání. Jedním z nich je přirovnání ke stavbě pyramidy, která potřebuje robustní základy, střední část a také vrchol. Pomocí představy portfoliové pyramidy lze diskutovat sestavování portfolia vrstvu po vrstvě, při dodržení diverzifikace ve třídě aktiv i napříč aktivy.

Obrázek 3: Vrstvy pyramidy rodinného jmění

^REKLAMA

Základna pyramidy. Zahájení stavebních prací začíná od spodu, základna musí být zbudována robustně, aby odolala všemožným nepříznivým budoucím skutečnostem. Základna podporuje vše, co je nad ní, a měla by být složená z investic, které jsou doprovázeny nízkým rizikem a mají relativně předvídatelné výnosy.

Budování základny vyžaduje zvládnutý rodinný rozpočet a peněžní toky (cash flow), vytvořené rezervy a zajištění pro případ nežádoucího vývoje, jako je například pojištění pro případ úmrtí živitele rodiny nebo pojištění nemovitosti, kterou rodina vlastní. Konkrétní řešení se musí opírat o dostupné konstrukční materiály, v dané době a daném čase dostupné finanční instrumenty a produkty.

V rámci budování základny budou ve velké míře využívány bankovní produkty, jako jsou spořicí účty, termínované vklady a jiné nástroje peněžního trhu, v závislosti na jedinečných individuálních podmínkách a investičních cílech budou využity pojišťovací produkty. Každý z finančních instrumentů či produktů má odlišný rizikový profil, což je nutné při diverzifikaci portfolia rodinného jmění a investic zohledněno.

Střední část pyramidy by měla být tvořena už i více rizikovými investicemi, měla by nabízet průběžný výnos a potenciál ke zhodnocení kapitálu. Příkladem složky této části portfolia je akciové portfolio „penězotvorných“ podniků s udržitelnou konkurenční výhodou, vybraných pohledem hodnotové investiční strategie. Zahrnuty by měly tradičně silné akcie v tradičně silných sektorech, které budou poskytovat příjem v podobě dividend. Tyto akcie sice obvykle nijak zásadně nerostou, ale obvykle ani těžce neklesají.

Akcie diverzifikovaně rozložené do různých odvětví, počínaje oblastí spotřebního zboží, přes průmyslovou výrobu, telekomunikace, energetiku, až po těžbu a zpracování surovin, budou tvořit významnou složku nejedné pyramidy – nepochybně v závislosti na faktorech, jako je osobní situace, výše spravovaného kapitálu nebo věku a rizikovém profilu. Téměř pravým opakem je zahrnutí spekulativních akcií, představujících vysoké riziko. Takové investice s velkým potenciálem ztráty, ale i výnosu by měly být vybírány až pro budování vrcholu pyramidy.

Vrchol pyramidy je rezervován speciálně pro vysoce rizikové investice, jedná se o nejmenší plochu pyramidy a část portfolia.

Diskutovaná pyramida odráží, jak by individuální portfolio mělo být upraveno s ohledem na preference rizika. Tvorba informovaných investičních rozhodnutí s sebou nese nejen zkoumání jednotlivých investičních instrumentů, ale i pochopení vlastních financí a rizikového profilu. Pyramida je způsobem, jak nahlížet na portfolia a uvažovat, aby byla opravdu diverzifikovaná napříč třídami aktiv i uvnitř těchto tříd.

Základem portfoliové pyramidy je rozdělení aktiv, určující riziko sestaveného portfolia, a umožňuje uvažovat, zda odpovídá rizikovému profilu. Ti, kteří chtějí akceptovat větší riziko, mohou velikost vrcholu zvýšit snížením dalších dvou částí, a ti, kteří chtějí menší riziko, mohou zvýšit velikost základny. Zatímco někteří dají přednost menšímu riziku, jiní upřednostní ještě větší riziko než další, kteří mají větší čisté jmění. Tato rozmanitost vede ke kráse a různorodosti vytvářených porftoliových pyramid.

Portfolia domácností nutně ovlivňují i výše zmíněné vnější faktory, jako je zdanění, rozdíly v dostupnosti finančních produktů a existující sociální síť – vše diskutované se odráží ve velikosti a struktuře aktiv a závazků domácností a výsledné portfoliové pyramidě.