CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Text: Petr Gola

19. 11. 2009

3 komentáře

Vyděláváte hodně? S vyšším důchodem nepočítejte!

 


 

Průměrná výše státní penze v Česku (při porovnání s průměrnou mzdou) je přibližně uprostřed pomyslného žebříčku mezi zeměmi OECD. Občané pobírající po celý svůj život nadprůměrnou mzdu a řádně platící sociální pojištění již na tom tak dobře nejsou.

Zatímco u podprůměrných mezd (50 % průměrné mzdy) činí v Česku výsledná penze až 90 % příjmu před odchodem do důchodu, tak u nadprůměrných mezd (250 % průměrné mzdy) činí výsledná penze již pouze 30 %. Méně je to pouze v Dánsku, Koreji, Kanadě, Velké Británii, Irsku a na Novém Zélandu.

Redukce výpočtového základu

Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 10 500 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 500 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 10 500 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 500 do 27 000 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč se počítá 10 %.

Význam redukce v praxi

Jenom pro zajímavost si vypočítáme důchod u občana, jehož osobní vyměřovací základ je na úrovni nadprůměrné mzdy za loňský rok, tj. částky 23 542 Kč. Tímto zjednodušením prakticky počítáme, že občan po celý svůj život pobíral měsíčně průměrnou mzdu dosahovanou v národním hospodářství v jednotlivých letech. Pro výpočet vyměřovacího základu se mzda dosahovaná v jednotlivých letech násobí koeficientem zohledňujícím inflaci. Předpokládejme, že občan byl pojištěn 42 let.

Osobní vyměřovací základ = 23 542 Kč

REKLAMA

Výpočtový základ (redukce):

  • částka do 10 500 Kč:                                                 10 500 Kč
  • nad 10 501 Kč do 27 000 Kč se počítá 30 %:                 3 913 Kč
  • nad 27 001 Kč se počítá 10 %:                                            0 Kč
  • celkem                                                                      14 413 Kč

Procentní výměra:

  • počet odpracovaných let 42 ∙ 1,5 % = 63 %
  • 14 413 Kč ∙ 63 % = 9 080 Kč

Výše důchodu:

9 080 Kč + 2 170 Kč (základní výměra) = 11 250 Kč

REKLAMA

V našem zjednodušeném příkladu činí výsledná měsíční penze občana, který byl pojištěn 42 let, částku 11 250 Kč. Pokud bychom při stejném zjednodušeném příkladu počítali penzi občana s osobním vyměřovacím základem 58 855 Kč (2,5násobek průměrné mzdy), tak vypočítáme státní měsíční penzi ve výši 13 910 Kč.

Přestože pobíral občan po celý život mzdu ve výši 2,5násobku průměrné mzdy, je jeho státní penze díky značné redukci vyšší pouze o 2 660 Kč než u občana pobírající celý život průměrnou mzdu. Jeho penze 13 910 Kč tak činí 23,6 % z jeho hrubého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu nebo lépe řečeno 32,6 % z jeho čistého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu (počítáme, že občan je svobodný a bezdětný).

Lepší vypovídací schopnost má porovnávání důchodu k čisté mzdě. Důchody v Česku podléhají dani z příjmu fyzických osob až nad částku 24 tisíc korun měsíčně (ze zákona je od daně z příjmu fyzických osob osvobozen za letošní rok důchod ve výši 288 tisíc korun) a zdravotní pojištění za důchodce hradí stát. U téměř všech důchodů tak platí rovnice, že hrubý důchod = čistý důchod.

Vyšší příjem = více investovat a spořit

Jednoznačně tedy platí, že občané mající průměrné a nadprůměrné příjmy si musí již během svého aktivního života sami dobrovolně na penzi investovat a spořit, jestli si chtějí zachovat alespoň přibližně příjem, na který byli zvyklí během svého produktivního života.

Státní penze bude v budoucnu ještě klesat a vlastní zdroje v penzi budou naprosto nezbytné. V tomto směru přitom Česko za západními zeměmi pořád zaostává. V západních vyspělých zemích světa jsou občané vedeni k vlastní zodpovědnosti a jejich soukromé úspory (ať už formou penzijního připojištění, investováním do akcií či obligací nebo spořením v různých finančních produktech…)  tvoří značný finanční příspěvek v důchodovém věku.

Kdo zaplatí v roce 2010 více na pojistném?

Stejně jako u zdravotního pojištění, tak i u sociálního pojištění dochází pro nadcházející rok ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu. Zaměstnanci i OSVČ s nadstandardními příjmy tak odvedou na sociálním pojištění podstatně více než v letošním roce a důchod se jim nezvýší.

Zatímco v letošním roce je maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění 48násobek průměrné mzdy, tak v roce 2010 to bude již 72násobek průměrné mzdy (stejně jako u zdravotního pojištění). V letošním roce je maximální vyměřovací základ 1 130 640 Kč, v roce 2010 je maximální vyměřovací základ již 1 707 048 Kč.

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • hm

    20 listopadu, 2009

    Na druhé straně tento průměrný zaměstnanec odvedl na svůj důchod za 42 let 3 738 168 kč (v měně 2009). Tzn. pokud by odešel v 62 letech do důchodu a dožil se průměrného věku 74 let mohl by pobírat důchod 25 959 kč.
    Tzn. pokud patříte k tomuto průměru tak vězte že sociální stát je od toho aby vás za každou práci jen trestal. I z toho co odvádíte na důchod uvidíte jen polovinu.
    Na druhé straně znám lidi jež v 50 letech pracovali pohých 0,5 roku od té doby jen zneužívají výdobydku lidí jež chodí každý den do práce. Nevím jestli si takto představovali sociální vymoženosti lidi na počátku 20 stol.
    To aby zde existovali dvě skupiny obyvatelstva: Chovní a tažní je dlouhodobě neprůchodné a skončí to rapidním úbytkem / emigrací tažných. Už jen z toho důvodu že chovní mají hlasovací právo což je systém postavený na hlavu.
    Demokracie není o tom že když jsou 3 lidé tak že dva si odhlasují že je ten jeden bude je šatit a živit.

    Odpovědět

  • Franz

    22 listopadu, 2009

    To je mi tedy novinka…

    Odpovědět

  • DoG

    21 května, 2012

    je to velmi smutne.. ted vidim, jaky jsem vul, kdyz se snazim:(

    Odpovědět