Vyhrává Arnold Schwarzenegger boj s financemi Kalifornie?

Kdokoliv může spotřebovat jen tolik, kolik získá

Protože jsou mnohé zdroje vzácné a není jich k dispozici tolik, kolik bychom si přáli, není možné jich získat libovolné množství. V lidské společnosti je pak nutné tyto zdroje přerozdělovat podle určitého klíče. Viditelným projevem dnešních přerozdělovacích mechanismů je daňový systém, prostřednictvím kterého jsou jednotlivci a podniky donuceni státu odvádět část svých zdrojů do státního rozpočtu, který je přerozdělí pro různé, mnohdy důležité účely.

Vzácnost zdrojů se viditelně projevuje v rozpočtových omezeních, ať už jednotlivců, podniků nebo států. Lidé jsou nuceni v podmínkách vzácnosti volit: na úrovni rodinného rozpočtu mezi bydlením v podnájmu nebo ve svém, volit mezi cestováním autem nebo veřejnou dopravou. Každý je nucen v rámci svého rozpočtového omezení volit mezi různými kombinacemi možností, jak své potřeby uspokojovat.

Tlak na vybalancování rodinného nebo jiného rozpočtu, tedy získání zdrojů a příjmů na pokrytí výdajů, nutí k úvahám nebo řešením dosažení rovnováhy mezi příjmy a výdaji. Pravděpodobným řešením v situaci, kdy rodina nesplácí své dluhy, je exekuce, která vynuceně zabaví nějaký rodinný majetek a získané peníze použije k vypořádání dluhů. Úvahy a činy k vyrovnání rodinného rozpočtu mohou spočívat třeba v přijetí druhého zaměstnání, odprodeji nějakého nepotřebného majetku, hledání levnějších náhražek nebo šetřením.

Podobným způsobem musí v podmínkách vzácnosti volit i státy. Jedním z úkolů vlády je zvážení budoucích příjmů a výdajů, tedy vytvoření státního rozpočtu. V rámci zvažování státního rozpočtu může být diskutováno, zda o něco více vybrat na daních a získat dodatečné příjmy, zda postavit domov pro důchodce nebo silnici, dát nějakému městu dotace na golfové hřiště nebo čističku odpadních vod, nebo takové výdaje úplně odložit, protože na ně nezbývá.

Jak dochází k vyrovnání rozpočtů

Díky celosvětové krizi došlo k výpadkům příjmů státních rozpočtů, jednotlivci a firmy méně vydělají, celková přidaná hodnota je menší a méně přichází i do státních pokladen. Je-li vytvořeno menší množství přidané hodnoty a produkce, je toho méně k přerozdělení a tento nedostatek se nutně projeví v tlaku na rozpočty jednotlivců, podnikatelů i států.

^REKLAMA

Z pohledu dílčího rozpočtu připadají v úvahu tři možná řešení: je možné usilovat o zvýšení příjmů, lze snižovat výdaje, nebo si na krytí vzniklého schodku vypůjčit. Většina rodinných rozpočtů asi na snížení příjmů zareaguje snahou šetřit a omezit výdaje, dochází k omezení spotřeby a škrtům zbytnějších výdajů.

Nerovnováha většina státních rozpočtů je v soudobé praxi na rozdíl od rodinných rozpočtů řešena půjčkami, tedy financováním rozpočtového schodku vydáváním dluhopisů.

V Kalifornii, největším a nejlidnatějším státě americké unie, však mohou být problémy státní pokladny řešeny jen dvěma ze tří možností: Je zde možné buď zvýšit příjmy a tedy daňovou zátěž, nebo úsporami, tedy rozpočtovými škrty a snižováním výdajů. Třetí možnost, tedy hospodaření s rozpočtovým deficitem a vytvářením dlouhodobých dluhů zde není možná, protože je zde uzákoněn vyrovnaný rozpočet, kalifornská ústava vysloveně zakazuje s rozpočtovým schodkem hospodařit. Kalifornský státní rozpočet tedy nesmí vytvořit dluh, musí být buď zvýšeny příjmy nebo sníženy výdaje, a o to je náročnější dosažení politické shody.

Kalifornský státní rozpočet

Strukturu státního rozpočtu v Kalifornii, tedy podobu jeho příjmů a výdajů, ovlivňují referenda a různé iniciativy, rozpočet je napjatý a jeho přijetí je navíc podmíněno schválením dvou třetin poslaneckých hlasů. Schválení rozpočtu dvoutřetinovou většinou zákonodárců vyžaduje, že musí vzniknout politická dohoda. 

^REKLAMA

Deficit v letošním kalifornském rozpočtu díky výpadkům příjmů převyšoval 25 miliard dolarů, a bylo nutné najít takovou politickou dohodu, při které bude rozpočet schválen. Zatímco demokraté prosazovali zvýšení daní a odmítali škrty, republikáni žádali snížení výdajů a byli proti zvýšení daní. Republikánský guvernér Arnold Schwarzenegger je zastáncem razantních výdajových škrtů a odmítá zvyšování daní. O rozpočtu tak rozhodují dva tábory, jedna strana chce držet udržet výdaje za cenu vyšších daní, strana druhá šetřit a omezit výdaje.

Výsledkem je, že politici se dohadují na kompromisu, zatímco stát musí fungovat a subjekty napojené na státní rozpočet potřebují peníze. Kalifornie tak do nového fiskálního roku, který začal 1. července, vstoupila s neschváleným rozpočtem a situací, kdy výdaje převyšují příjmy. Komplikovanost politické dohody ohrožuje důvěryhodnost i solventnost kalifornského státu, jehož rating klesá a dostává se na úroveň Maďarska.

Vliv přímé demokracie na státní rozpočet

Kalifornie je státem, který se pyšní uplatňováním přímé demokracie, volení zástupci jsou odvolatelní, nepopulární zákony mohou být iniciativou občanů nepřijaty, mohou být naopak iniciovány zákony populární. V přímé demokracii je prostřednictvím referenda mnoho pravomocí přeneseno na občany. Volení zástupci lidu jsou tak díky možnosti referenda pod kontrolou voličů, občan se může vyjádřit a spolupodílet se na rozhodnutích.

Je to demokratické, je to přímočaré, občané mohou zasáhnout do rozhodnutí zvolených zástupcům,  dosáhnout třeba i odvolání politika a v referendu se vyjádřit k zásadním zákonům. Přímo občané zde v referendech rozhodují o různých věcech, jako je výše daňového břemene nebo o službách a tom, co by měl stát pro uspokojování potřeb svých občanů dělat. Státní orgány i politici musí skákat, jak voliči pískají, co lidé v referendu schválí, vláda musí uskutečňovat věci a opatření takové, které mají podporu lidu.

^REKLAMA

Je zřejmé, že občan svůj hlas nedá pro zvýšení daní, které by se ho jakkoliv dotklo, a průchozí budou líbivé populistické návrhy, jako je zdanění bohatých. Z pohledu vzácnosti zdrojů a nutnosti vyrovnanosti produkce a spotřeby ovšem voliči požadují protichůdné věcí. Chtějí platit nízké daně, ale rádi by využívali státem poskytované služby a dávky, které jsou z jejich individuálního pohledu zdarma.

Pokud by rodiče mohli hlasovat, aby jejich dítě studovalo prestižní školu, bezesporu by bez váhání byli pro. Jenže z hlediska omezenosti zdrojů rodiče každodenně hlasují v rámci svého omezeného rodinného rozpočtu, který je mnohdy nutí vzdát se bohulibých skvělých příležitostí ve prospěch přízemních, ale důležitější věcí.

Kalifornští voliči rádi dají svůj hlas bohulibým projektům. Požadavky na to, co by měl zabezpečovat a financovat stát, rostou, ale zvyšování daní, které by to financovaly, je nepopulární (kromě zdanění bohatých). Tento systém přivedl Kalifornii do situace, kdy příjmy přitékající do státní kasy nekryjí výdaje, které musí být placeny, Kalifornie se stala insolventní.

Platby soukromým firmám se zpožďují, daňové přeplatky se vyplácejí opožděně, státní finance se nacházejí ve stavu finanční nouze. Je ohrožena schopnost financovat školy a  udržet v provozu zdravotnická a jiná veřejná zařízení. Okamžitým řešením je využívání krátkodobých úvěrů, stát některé výdaje nehradí v penězích, ale vydanými směnkami. Vydané směnky, splatné s časovým odstupem, pak dostávají místní úřady, státní instituce i ti, kdo dostávají od státu nějaké dávky.

Letošní kalifornské řešení ve znamení úspor

V Kalifornii v letošním roce zvítězily škrty, deficit kalifornského státního rozpočtu pro letošní rok bude vyrovnán snížením výdajů, přesuny dotací a částečně půjčkou, ke zvýšení daní nedojde. Mnohdy se jedná o škrty v citlivých oblastech, jako je školství, zdravotnictví nebo vězeňství.

Například vězni mají být propouštěni z výkonu trestu dříve, namísto papírových učebnic budou používány učebnice elektronické. Úřady budou vždy první tři pátky v měsíci uzavřeny a státní zaměstnanci zde pracující dostanou neplacené volno, což znamená snížení jejich platů.

Dochází k úvahám o odprodeji zbytného státního majetku, média informovala o prodeji věznice San Quentin, stojící na lukrativních pozemcích, nebo olympijského stadiónu Los Angeles Memorial Coliseum.

Foto: Oficiální stránky státu Kalifornie