Vynález auta, rádia nebo telefonu přinesl spotřebitelům prospěch, ale investorům starosti. Období, kdy se největší vynálezy začaly masově šířit, jsou doprovázena zvýšenou volatilitou na akciových trzích. Největší inovace bývají zpravidla příčinou nestability trhů.
VZESTUP A PÁD AUTOMOBILEK
Některá průmyslová odvětví vykázala historicky větší technologický pokrok, růst produktivity a volatilitu svých akcií. Jako třeba automobilový průmysl na počátku minulého století.
Počet automobilek v USA vzrostl ze čtyř v roce 1895 na téměř tři sta v roce 1910. Většina firem ale neustála rychlost technologických změn, pokles cen a odvětví opustila.
V některých zvlášť kritických letech dosahovala míra bankrotů automobilek až 25%. Nadměrné bankroty zvyšovaly specifické riziko, které se promítalo i do větší volatility akcií.
Pravděpodobně ne náhodou se vrchol v počtu inovací v automobilovém průmyslu překrývá s akciovou bublinou na přelomu 20. a 30. let.
A pravděpodobně ne náhodou měla v té době největší podíl na akciovém indexu S&P Comoposite Index automobilka General Motors.
Technologický pokrok je jedna z možností, jak zvýšit produktivitu. Její růst zvyšuje životní standard spotřebitelů, kteří si mohou dopřát kvalitnější výrobky za nižší ceny, a zlepšuje konkurenceschopnost ekonomik a firem na trzích s nižší produktivitou.
Ve 20. letech minulého století se netýkal rychlý technologický pokrok jenom automobilek, ale i rádií, velkých filmových studií, leteckých společností, elektráren a bank.
Firmy nevyplácely dividendu, ale reinvestovaly ji do výzkumu nových technologií, aby zvýšily svoji produktivitu a obstály před konkurencí.
K tehdejšímu růstu produktivity přispěly nejvíce vynálezy elektřiny, spalovacího motoru, plastů a masových sdělovacích prostředků jako byly telegraf, telefon, rádio a televize.
Rychlejší technologický rozvoj nastal i před další velkou akciovou bublinou z roku 1973. Nemalou zásluhu na růstu produktivity po druhé světové válce mělo mimo jiné dohánění technologické vyspělosti Spojených států.
V některých odvětvích se ostatním státům podařilo Spojené státy předstihnout, např. Belgie dosahovala vyšší produktivity v textilním průmyslu a Japonsko při zpravování surovin.
Jakmile se počátkem 70. let rozdíl mezi zeměmi OECD a USA zmenšil, růst produktivity se zpomalil. Kromě zpomalení technologického pokroku byly příčinou poklesu produktivity i jiné faktory.
Nového maxima bylo dosaženo až v druhé polovině 90. let, hlavně zásluhou sektoru informačních technologií. Průmysl mimo "novou ekonomiku" zdaleka nepřispěl tolik k růstu produktivity.
MOBILY Z FINSKA
Finsko dosahovalo vysoké produktivity v sektoru telekomunikací již v první polovině 90. let, kdy bylo zemí s největším počtem mobilních telefonů na hlavu.
Stejně jako dříve automobily, podléhaly nové vynálezy rychlé inovaci, masovému šíření a prudkému pokles cen.
Akciové trhy technologických mocností začaly dosahovat na vyspělé trhy nezvykle vyšší volatility, srovnatelné s rozvíjejícími se trhy. Desetiletá volatilita finských akcií je dnes jen o málo nižší než volatilita čínských (viz graf – pro větší zobrazení na obrázek klikněte):
 |
Zdroj: index MSCI, S&P Workstation, data od 31.7.1996 do 31.7.2006.
V archívu helsinské burzy je možné dohledat, že podíl technologických akcií na celkové tržní kapitalizaci na vrcholu v březnu 2000 představoval zejména zásluhou Nokie přibližně 80 procent.
Technologické riziko Finska bylo za deset let vykoupeno vysokým zhodnocením dosahujícím téměř 20% p.a., avšak jeho růst od března 2003 je oproti ostatním státům v grafu nejmenší.
Akcie "nové ekonomiky", které dnes tvoří asi polovinu finského trhu, mají proti jiným sektorům horší výkonnost. Volatilita finských akcií přitom zůstává nadále vyšší než u ostatních ekonomik.
