Výše provize nemá vliv na rozhodnutí o koupi?

Distribuce na finančním trhu je závažné téma zejména v posledních měsících v souvislosti s penzijní reformou a rostoucí regulací. I proto se mu věnovalo včerejší XII. Fórum Zlaté koruny. V rámci vystoupení byly prezentovány i výsledky průzkumu o distribuci finančních produktů. A jeden ze závěrů průzkumu je překvapivý: Výše provize nemá vliv na rozhodnutí o pořízení finančního produktu.

Jen 25 % dotázaných odpovědělo, že by se rozhodovali i podle výše provize. Pro 48 % respondentů tato informace není rozhodující a 27 % neví. Výsledky hovoří ve prospěch racionálního tvrzení, že výše provize nerozhoduje při pořízení produktu. Tak jednoduché to ale zdaleka není.

Výmluvnou poznámku k otázce, zda jsou klienti připraveni na sdělování provize svými poradci, která zazněla z pléna, pronesl moderátor Fóra Přemysl Čech: „Osobně jsem si myslel, že připraven jsem. A když jsem se výši provize dozvěděl, zjistil jsem, že připraven nejsem.“

Hlubokou pravdu vtipné poznámky potvrzuje i průzkum veřejného mínění. Jen 20 % dotázaných se finančního poradce na výši provize zeptalo. A jen 13 % odpověď dostalo. Zbývajících 7 % se odpovědi nedočkalo. 

Klienti znát výši provize chtějí. Zajímá celých 49 % dotázaných (přitom jen menšina z nich se na výši provize zeptá) a jen 23 % nezajímá. Ostatní nemají s daným žádnou zkušenost.

^REKLAMA

Tvrdí-li 48 % respondentů, že pro ně výše provize není důležitá, přičemž jen 13 % respondentů se výši provizí dozví, přičemž ti se následně mohou „skrývat“ mezi 25 % lidí, kteří by se rozhodovali i podle výše provize, je na místě otázka, zda by se názor lidí, pro něž je provize nedůležitým údajem nezměnil, jakmile by se dozvěděli její výši. 

„Z hlediska spořící složky jsou provize relativně velké. Je to zejména proto, že se vyplácejí jednorázově na začátku,“ uvedl v rozhovoru pro Investujeme.cz Jakub Strnad, generální ředitel Allianz pojišťovny, a dodal: „Obrovský problém nastává, jestliže je vyplacena provize, která odpovídá 30leté smlouvě, ale ve skutečnosti smlouva zanikne po 4 – 5 letech. Pak je provize neúměrná.“

Jeden z velkých nešvarů je „výměna“ starých pojistek za nové, která přináší zprostředkovateli novou provizi, ale klient to zaplatí. To by měl řešit zákon č. 38, ale je potřeba ho dobře vyvážit, uvedl na Fóru Zlaté koruny Pavel Řehák, generální ředitel České pojišťovny. Zákon ve své poslední verzi hovořil o zastropování nákladovosti rezervotvorných pojištění.

„Roční nákladovost rezervotvorných pojistek je v Holansku zastropována na 2,5 % ročně. Nákladovost u českých produktů životního pojištění dosahuje přibližně 5 %,“ uvedl Vít Kalvoda, autor analytického ukazatele TANK a analytik Sdružení obrany investorů a upřesnil, že zákon by se měl schvalovat v polovině dubna.

^REKLAMA

Regulace provizí se ale týká i nového penzijního spoření ve 2. i 3. pilíři. Podle Petra Šafránka, generálního sekretáře AFIZ, je nesmyslné zastropovat provize na 830 Kč za smlouvu, když jsou již regulovány poplatky, jaké může penzijní společnost inkasovat. Na Slovensku se provize pohybovala kolem 6 tis. Kč a platil ji akcionář, nikoli klient.

„Kdybych chtěl být stručný, tak bych řekl, tak to za těch 830 Kč nedělejte,“ odpověděl Petru Šafránkovi Radek Urban, náměstek ministra financí. I on je ale především pro zodpovědnost spotřebitelů. „Existují ale hraniční situace, kdy je regulace třeba,“ zdůraznil. 

Zodpovědnost by měla ležet na bedrech klientů i podle Aleše Michla. Stát by měl především zpřístupnit finanční vzdělání na školách. „Regulace se dívá na spotřebitele jako na hlupáka, který není schopný být za sebe zodpovědný,“ uvedl Aleš Michl.

Na nutnosti vzdělávání se shodli i další účastníci Fóra. Radek Urban komentoval příspěvek Aleše Michla slovy svého otce: „Za své peníze si buď blbý, jak chceš.“

Bez zodpovědnosti klienta nepomůže vůbec nic. Klient, který nečte smlouvy ani jiné dokumenty a podepíše, co mu kdo podstrčí, je i z pozice regulace neochránitelný. Informační povinnost by se měl maximálně zredukovat, aby byla alespoň naděje, že si klienti informace přečtou.

Čtěte z Fóra Zlaté koruny

• Radek Urban: Více regulace neznamená lepší trh, méně regulace také ne
• Vladimír Tomšík: Aktuální stav českého finančního sektoru z pohledu stability a regulace
• Aleš Michl: Státní regulace bere klienta jako hlupáka
• Petr Zahradník: Jaká má být reakce na ekonomickou krizi na úrovni finančních trhů
• Pavel Řehák: Pojišťovnictví v kontextu regulatorních změn a změn spotřebitelských preferencí
• Mají se sdělovat provize?
• Radek Urban: Důchodová reforma a distribuce
• Jiří Šindelář: Makroekonomické přesahy mikrosvěta finančních poradců
• Petr Šafránek: Proč určujeme penzijní společnosti, jak nakládat s prostředky?
• Michal Knapp: Fiannční poradenství na českém trhu
• Tomáš Síkora: Význam distribučních kanálů a problémy osobního prodeje
• Jak vnímají lidé finanční poradenství
• František Klufa: Ochrana spotřebitele – jak se v tom vyznat?
• Petr Kučera: Registr finančních zprostředkovatelů – ELIXÍR
• Vít Kalvoda: Trend transparentnosti a informovanosti klientů