Vysoká inflace vehnala lidi do investic
Třetí kvartál byl z pohledu investic v letošním roce nejsilnější. Lidé se investováním snaží chránit své peníze před vysokou inflací, ta ohrožuje rozpočet 71 procent z nich. Nejvíce Češi v letošním roce investují do dluhopisů, přibývá také investorů do 26 let. Naopak stále klesá počet lidí, kteří si spoří na důchod.
Podle listopadové zprávy Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) dosáhly investice ve třetím kvartálu do domácích a zahraničních fondů kolektivního investování nabízených v České republice výše 705 miliard Kč. Majetek ve fondech tak vzrostl během třetího čtvrtletí o 17 miliard korun z 688 miliard v předchozím období.
„Třetí čtvrtletí se stalo prodejně nejsilnějším obdobím v letošním roce, když čisté prodeje podílových fondů jenom v tomto kvartálu přesáhly 19 mld. Kč. Domácnosti směřovaly své nové investice opět hlavně do dluhopisových fondů, v menší míře i do nemovitostních a akciových fondů. Naopak pokračovalo stahování peněz ze smíšených fondů. Inflace a současné nominální úrokové sazby tak nadále fungují jako katalyzátor ochrany úspor obyvatelstva. Očekáváme, že se letošní rok nakonec zapíše do dějin nárůstem objemu majetku, a to i navzdory předchozím korekcím na kapitálových trzích,“ uvádí předseda AKAT Martin Řezáč.
V důsledku vývoje na trzích poklesl majetek ve fondech od počátku roku o 0,43 procenta, třetí kvartál tak přibližuje hodnotu zpět k číslům z konce minulého roku. Fyzické osoby drží z celkové částky 89 procent objemu majetku, zbylých 11 procent připadá právnickým osobám. Největší nárůst zaznamenaly fondy peněžní a především dluhopisové. Oproti tomu největší pokles zaznamenaly fondy smíšené a strukturované.
Češi se investováním chtějí zejména vyhnout ztrátě hodnoty svých financí v důsledku letošního růstu cen, 71 procent z nich v průzkumu České bankovní asociace (ČBA) uvádí, že inflace ohrožuje jejich rodinný rozpočet. Více než čtvrtina odpověděla, že je zdražování ohrožuje velmi. Třináct procent respondentů proto hodlá investovat do akcií nebo dluhopisů, nejčastěji takto obchodují lidé do 26 let.
REKLAMA
Zájem mladých lidí o investování potvrzují i samotné banky, jejich klienti se naučili nepřizpůsobovat krátkodobým výkyvům na trhu a investují dlouhodobě. Investory přitahuje také to, že banky snižují nebo úplně ruší vstupní poplatky. „Řada lidí si myslí, že investovat se vyplatí jen při velkých vkladech. Není to ale pravda, investovat se dá již od několika set korun měsíčně a při vhodně zvoleném individuálním portfoliu může klient zaznamenávat výnosy již po několika měsících nebo letech. Nabídka fondů na trhu je široká, od konzervativních až po velmi dynamické, u kterých je šance na výnos daleko zajímavější. Největší zájem je o fondy zaměřené na pozitivní ekologické a sociální dopady nebo o fondy, které investují primárně do sektorů zdravotní a sociální péče. Na špičce zájmu se drží také fondy investující do technologických projektů a firem,“ popisuje manažer produktového týmu investic MONETA Money bank Tomáš Kapoun.
Na důchod si spoří stále méně lidí
Na konci 3. čtvrtletí letošního roku si spořilo na penzi 4 402 008 účastníků, v prvním kvartálu to přitom bylo o zhruba 23 tisíc účastníků více, ukazují data Asociace penzijních společností ČR (APS ČR). Zhruba dvě třetiny lidí spoří v transformovaných, třetina pak v účastnických fondech. Pokles počtu účastníků zapříčinily postcovidová situace, válka na Ukrajině i vysoká inflace. APS ČR ale varuje před předčasným výběrem a převodem například na spořicí účet.
„Penzijní spoření je dlouhodobý produkt, ve kterém by měl účastník spořit ideálně alespoň tři desítky let. Během takto dlouhého období se pochopitelně střídají více a méně úspěšná období, přičemž ta více úspěšná převažují. Výnosy z nich nejenže dorovnají ztrátu méně úspěšných měsíců či let, ale navíc vytvoří zisk – pro lepší finanční zajištění účastníků penzijka ve stáří i jako rezervu pro další případné méně úspěšné období,“ vysvětluje Aleš Poklop, prezident APS ČR.
Podle tiskové mluvčí pojišťovny UNIQA Evy Svobodové je však v tuzemsku problematické především přesvědčení, že hlavní váhu má důchod z prvního pilíře. Ten je stále považován za pojistku důstojného a pohodlného stáří. To už podle ní ale neplatí: důchod obnáší asi 45 procent průměrné mzdy a bude se dále relativně snižovat.
„V zemích na západ od nás lidé proto na stáří myslí hned od prvního zaměstnání a jsou zvyklí si odkládat rezervy po celý produktivní život. V České republice je vysoký podíl těch, kteří na důchod nespoří, anebo spoří jen nedostatečné částky,“ říká Eva Svobodová s tím, že dále u nás stále více než na západě funguje mezigenerační podpora mladých, kdy stárnoucí rodiče pomáhají materiálně i finančně dospělým produktivním dětem, čímž se lidé sami dobrovolně ochuzují o lepší úroveň ve stáří, které je s narůstající průměrnou délkou života stále nákladnější. Na důchod si v současné chvíli spoří jen zhruba každý druhý Čech do 35 let.
