Vysoké příjmy a důchod, co je dobré vědět v 7 bodech

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Při výpočtu starobního důchodu je však značně zastoupen prvek solidarity a výpočet důchodu je výhodný zejména pro lidi s nižšími příjmy. Lidé s vyššími příjmy, kteří si chtějí v penzi z větší části zachovat stávající životní úroveň, si musí vytvořit dostatečný vlastní finanční polštář. Co je dobré vědět o starobním důchodu při vyšších příjmech?

1. Hodnotí se pouze aktivní příjmy

Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím vyšší rozhodné příjmy od roku 1986, tím vyšší měsíční starobní důchod. Z rozhodných příjmů se vypočítá osobní vyměřovací základ, kterým je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě. Výši osobního vyměřovacího základu však ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Z pasivních příjmů (např. z kapitálového majetku, nájmu) se sociální pojištění neplatí a nemají tedy žádný vliv na výši státního důchodu. Někteří občané mají tedy vysoké pasivní příjmy, ale výsledný důchod mají podprůměrný, neboť jejich aktivní příjmy (ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti) byly podprůměrné.

2. Maximální vyměřovací základ

Sociální pojištění se během roku odvádí z aktivních příjmů pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2022 je maximální vyměřovací základ 1 867 728 Kč, pro rok 2023 potom 1 935 552 Kč. Např. za rok 2022 jsou na tom s ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu stejně dva zaměstnanci, z nichž jeden má roční hrubou mzdu 1 900 000 Kč a druhý 2 400 000 Kč.

3. Stejná základní výměra důchodu

Každý státní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměru důchodu mají všichni penzisté stejně vysokou, bez ohledu na další okolnosti. Kdo měl celý život podprůměrné příjmy, má základní výměru stejně vysokou jako někdo, kdo měl celý život nadprůměrné příjmy. V roce 2022 činí základní výměra důchodu 3900 Kč a v roce 2023 potom 4040 Kč.

^REKLAMA

4. Rozhoduje již pouze doba pojištění

Osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu redukuje, k částce osobního vyměřovacího základu nad 155 644 Kč se při výpočtu starobního důchodu v roce 2022 nepřihlíží. Maximální vyměřovací základ (redukovaný osobní vyměřovací základ) je tedy 53 137 Kč a měsíční částka starobního důchodu potom závisí pouze na získané době pojištění. Např. při době pojištění v rozsahu 46 let a osobním vyměřovacím základu nad 155 644 Kč činí přiznaný starobní důchod v prosinci 2022 částku 45 635 Kč (od ledna 2023 se zvýší na 47 904 Kč).

5. Nízký náhradový poměr

Lidé s nízkými aktivními příjmy mají relativně vysoký hrubý náhradový poměr při odchodu do starobního důchodu, zatímco lidé s vysokými příjmy mají nízký náhradový poměr. Např.:

• Při osobním vyměřovacím základu 20 000 Kč a získání 45 let pojištění je v prosinci 2022 přiznán starobní důchod ve výši 17 632 Kč, hrubý náhradový poměr je 88,2 %. Od ledna 2023 se tento důchod zvýší na 18 473 Kč.
• Při osobním vyměřovacím základu 200 000 Kč a získání 45 let pojištění je v prosinci přiznán starobní důchod ve výši 44 729 Kč, hrubý náhradový poměr je 22,4 %. Od ledna 2023 se tento důchod zvýší na 46 952 Kč.

6. Lze si neomezeně přivydělat

V řádném důchodovém věku je možné mít libovolné vlastní příjmy. Lidé s vyššími příjmy jsou často aktivní i v penzi, přičemž jejich příjem není nijak omezen. Vzhledem k tomu, že je možné pobírat starobní důchod a aktivní příjmy současně, tak je tato varianta pro většinu lidí výhodnější než práce na procenta a pozdější odchod do penze za účelem výhodnějšího výpočtu v budoucnu.

7. Vyšší důchody během let rostou rychleji

Státní důchody se během let zvyšují z důvodu valorizace. Procentní výměra důchodu se zvyšuje příslušným procentem, a proto si příjemci vyšších důchodů v korunovém vyjádření polepší při každé valorizaci více.