Vyšší zálohy na důchodové pojištění neplaťte… raději spořte

Důchodový účet se potýká s ročními schodky v řádu desítek miliard korun. Podle jednoho z dřívějších prohlášení ministryně Michaely Marksové (ČSSD) to ale není problém – vždyť díru lze zalepit z jiných daňových příjmů. Ty ale pak chybějí jinde a narůstá i celkový deficit státního rozpočtu. Vždyť ten navzdory nebývalému růstu ekonomiky i daňových příjmů skončil v loňském roce se schodkem 62,8 mld. Kč!

John Maynard Keynes, jehož ekonomickou teorií se s oblibou ohánějí rozhazovačné vlády, má nepochybně neklidné spaní na posledním odpočinku. Jeho základní premisou bylo spořit v dobách blahobytu, aby bylo dostatek peněz na krušné roky, kdy má schodek státního rozpočtu pomoci vymanit se z recese. Schodek důchodového účtu ovšem navzdory „optimistickým prohlášením“ začal dělat starosti i ministryni Michaele Marksové. A začala ho řešit netradičním způsobem.

Sociální demokracii leží v žaludku živnostníci. Mnohdy se jedná o samostatné podnikatele, kteří podnikají na hranici přežití. Buďme za ně rádi! Podnikají, vytvářejí hodnoty a nesedí doma s dávkami v nezaměstnanosti z Úřadu práce. Sice do státního rozpočtu příliš neodvedou, ale vlastním přičiněním a podnikáním ho ani nic nestojí. Odvádějí sice nižší sociální i zdravotní pojištění než zaměstnanci, ovšem také méně ze sociálního a zdravotního sytému čerpají.

Minimální sociální (důchodové) pojištění je minimem, k němuž si živnostník (či obecně OSVČ) může připlatit. Za to se mu dostane vyšší podpora v nezaměstnanosti v případě opuštění podnikání i vyšší důchod v důchodovém věku. A na druhou z uvedených karet sází ministryně Michaela Marksová. V dopise vyzvala živnostníky, aby si platili vyšší než minimální sociální pojištění – a odměnou jim bude vyšší důchod. Ukázala i příklady důchodu placeného v dvojnásobné výši i ve čtyřnásobné výši.

Tabulka 1: Výše důchodu při vyšších než minimálních platbách důchodového pojištění

¹ Počítáno s dobou pojištění 45 let s příslušným násobkem minimálního důchodového pojistného a s dobou podnikání od roku 1990 do roku 2014.

Zdroj: Dopis ministryně Michaely Marksové živnostníkům a vlastní výpočty

Ministryně Michaela Marksová dále varuje: „Důchod může být ve skutečném případě dokonce nižší než v prvním příkladu. Pokud byl podnikatel v letech 1996 až 2003 „ve ztrátě“, nemusel v tomto období platit pojistné vůbec. U prvního příkladu by takto byla zkrácena doba pojištění na 37 let a starobní důchod by byl stanoven ve výši 4 603 Kč.“

Pomiňme ony uvozovky kolem sousloví „ve ztrátě“, které mohou evokovat nejrůznější pocity a domněnky stran důvěry ministryně v přesnost zobrazení skutečného stavu podnikání v účetních dokumentech. I takto výpočty ukazují vysokou regresi při výpočtu důchodu. Na zvýšení penze na dvojnásobek musí živnostník platit čtyřnásobek pojistného po dobu 15 let podnikání.

Platit vyšší důchodové pojištění? Ne, raději spořit

Daňový poplatník může platit vyšší sociální pojištění. A v případě dvojnásobku minimálního pojistného se mu to může i vyplatit, pokud se nezmění podmínky… Měsíční platba mu vzroste o 1 972 Kč (v letošním roce) a důchod naroste o 3 368 Kč podle současných výpočtů. Samozřejmě každoročně dochází k valorizaci – jak důchodu, tak placeného sociálního pojištění. Tyto jevy a inflaci nyní na chvilku opomiňme.

Pokud by živnostník místo dvojnásobné platby sociálního pojištění pravidelně spořil, byl by na tom v závislosti na míře přijatého rizika různě. Spoření by se mu vyplatilo až v případě, kdy je ochoten přijmout riziko odpovídající 8% zhodnocení.

Tabulka 2: Výše 20leté renty při spoření 1 972 Kč měsíčně

Poznámka: Výpočty počítají se spoření v průběhu 15 let a čerpáním renty ve výši 20 let. V průběhu čerpání renty je použito zhodnocení naspořených prostředků ve výši 2 % p.a.

Zdroj: Vlastní výpočty

Spořil-li by živnostník konzervativně s výnosem 2 % ročně, za jinak stejných okolností by tratil 1 276 Kč měsíčně oproti stavu, kdy by si platil vyšší sociální pojištění. Vydělal by až v případě, kdy by využil dynamické (více rizikové) finanční nástroje ke zhodnocení prostředků s výnosem 8 % ročně. Oproti státnímu důchodu by si přilepšil ale jen o 84 Kč měsíčně.

Vlastní spoření má ale i v takovém případě velký význam. Snižuje závislost na státní penzi, která dlouhodobě klesá. A při současném demografickém trendu bude klesat i nadále.

Mnohem jednoznačnější situace je u čtyřnásobné platby minimálního základu sociálního pojištění. V takovém případě se vyplatí spořit samostatně i v naprosto konzervativních (bezpečných) produktech.

Tabulka 3: Výše 20leté renty při spoření 5 916 Kč měsíčně

Poznámka: Výpočty počítají se spoření v průběhu 15 let a čerpáním renty ve výši 20 let. V průběhu čerpání renty je použito zhodnocení naspořených prostředků ve výši 2 % p.a.

Zdroj: Vlastní výpočty

Vlastní spoření má i další nesporné výhody. Zejména si střadatel vytváří finanční rezervu, která mu může pomoci v extrémních situacích nad rámec klasické likvidní rezervy, která by dle teorie měla být udržována ve výši 3 až 6 měsíčních platů. A samozřejmě peníze podnikatel může též investovat do vlastního podnikání, což je sice více riziková varianta, ale může přinést nejlepší zhodnocení. Např. v okamžiku, kdy podnikatel místo úvěru s cenou 10 – 16 % p.a. použije vlastní úspory, tyto mu efektivně vynášejí 10 – 16 % ročně, které nemusí zaplatit bance.

Největší výhodou je ale snížení závislosti na vývoji státních financí a s nimi spojenými důchody. Podle některých odhadů budou důchody za 20 let poloviční oproti současnému stavu. A pokud by se tyto negativní předpovědi vyplnily, vyplatilo by se vlastní spoření i v konzervativní variantě každému živnostníkovi.