Vývoj na finančních trzích – září 2023

Kdy začne ČNB snižovat sazby?

Evropská centrální banka v září dle očekávání zvedla úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů. Základní repo sazba nyní činí 4,50 %. Americký Fed již v souladu s všeobecným očekáváním ponechal úroky beze změny, tj. v pásmu 5,25 – 5,50 %. Rovněž Česká národní banka ponechala úrokové sazby stejné, základní dvoutýdenní repo sazba zůstává již 15 měsíců na 7 %.

Poslední prognóza ČNB už počítá se snižováním úrokových sazeb, nicméně bankovní rada zatím komunikuje vůči veřejnosti, že je připravena držet úrokové sazby zvýšené po delší dobu. Dá se předpokládat, že ČNB začne na horizontu několika měsíců sazby pozvolna snižovat. Zároveň je ale potřeba počítat s tím, že doba levných peněz se hned tak nevrátí. Hypotéky s dvouprocentním úrokem už asi nikdy více nezažijeme. Sazby by se měly během 1-2 let pozvolna ustálit na nějakém umírněném středu kolem 3-5 %. Na spořicích účtech postupně klesne úročení zhruba na 2-3 % ročně. Hypotéky by se měly časem dostat ke 4-5 %.

Úroky u dluhopisů rostou

S dlouhodobě vyššími úroky, než tomu bylo posledních 15 let, počítá i dluhopisový trh. Úrokové výnosy dluhopisů s delší splatností u nás i ve světě poslední dva měsíce opět mírně stouply. Výnos do splatnosti desetiletých českých státních dluhopisů stoupl ke konci září na 4,75 % p. a. Desetileté americké státní bondy nesou výnos do splatnosti 4,57 % p. a. Nemyslím si, že až centrální banky začnou snižovat úrokové sazby, že automaticky budou klesat i úrokové výnosy u dlouhodobých bondů. Naopak u státních dluhopisů by se úroky mohly dlouhodobě ustálit někde kolem stávající úrovně 4,5-5 % p. a.

^REKLAMA

Při takové úrovni výnosů se ze státních dluhopisů po 15 letech znovu stává smysluplné investiční aktivum. Dlouhou dobu nedávala klasická diverzifikace mezi akcie a dluhopisy vůbec smysl, protože dluhopisová složka dokázala sotva vydělat na náklady. Nyní ale zažívají dluhopisové trhy renesanci. To s sebou může přinést realokaci aktiv u velkých penzijních fondů z akcií do dluhopisů. Takový větší přesun kapitálu může být silně negativní pro akciové trhy.

Akcie druhý měsíc ztrácí

Na akciových trzích nyní druhý měsíc probíhá korekce. Hodnota nejsledovanějšího akciového indexu S&P 500 klesla v září téměř o 5 %. Klesaly ceny akcií napříč všemi sektory. Větší propad zaznamenaly některé technologické firmy, zejména Apple (-9 %), NVIDIA (-12 %), Oracle (-13 %) nebo Netflix (-13 %). Ještě více ztratily akcie společnosti Boeing (-16 %). Dařilo se jen těžařům ropy (např. Exxon Mobil + 6 %), kterým nahrává rostoucí cena ropy.

Ropa dražší, ale elektřina zlevňuje

Ropa v září podražila o 8,6 % a přehoupla se přes 90 dolarů za barel. S rostoucími cenami ropy od června stoupají i ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích. Doufejme, že ceny už více neporostou, protože dražší nafta a benzín se samozřejmě promítnou i do spotřebitelských cen běžného zboží.

^REKLAMA

Naštěstí cena elektřiny a plynu na burze Power Exchange Central Europe zůstává relativně levná. Během září ceny elektřiny a plynu opět mírně poklesly a začátkem října dál klesají. Kontrakty na rok 2024 se nyní obchodují už jen za 120 euro za 1 MWh elektřiny a méně než 50 euro za 1 MWh plynu.

Česká koruna oslabuje

Česká koruna v září dál oslabovala. S tím, jak se snižuje úrokový diferenciál mezi vklady v korunách a eurech, přestává být česká měna pro zahraniční investory zajímavá a rovněž většina domácích investorů je nyní vůči koruně spíše skeptická. V září oslabila koruna k euru o 1 % na 24,34 korun za jedno euro. Jelikož americký dolar zároveň posílil k euru, tak kurz koruny k dolaru oslabil téměř o 4 % a pohybuje se nyní kolem 23 korun za jeden dolar.

Autor: Jan Traxler, privátní investiční poradce, zakladatel multi-fondu Otakar a odborný garant portálu Nemovitostní-fondy.cz a FKI-fondy.cz