Whistleblowing není donášení. Firmám může přinést úspory

Whistleblowing není donášení

Právní ochranu whistleblowerů, tedy oznamovatelů protiprávního jednání,  na evropské úrovni zakotvuje směrnice. Český zákon předložený poslancům v únoru letošního roku však dosud nebyl přijat.

„Management mívá vnitřní strach zavádět systém pro podporu něčeho, co je v tuzemsku dlouhodobě bráno jako udavačství ze strany zaměstnanců. Pravděpodobně to souvisí s naší historií a bývalým režimem, protože například v anglosaských zemích je whistleblowing naprostou samozřejmostí firemní kultury,“ vysvětluje Jan Sláma z Nenech to být.

Také poradenská společnost EY poukazuje na to, že whistleblowing není donášení, firmám může dokonce přinést i výrazné úspory. Jak ukázal průzkum Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů, celkem 43 % odhalení podvodů má příčinu v oznámení. Přitom 50 % oznámení pak přichází od zaměstnanců. Porovnáme-li úspěšnost odhalování podvodů ze strany interního auditu s náklady na provoz auditního oddělení, efektivita hovoří pro zavedení vnitřního oznamovacího systému.

Obavy ze zneužití systému existují, podle nedávného průzkumu EY ale 96 % respondentů zaznamenalo zneužití kanálů pouze v méně než jedné čtvrtině případů.

^REKLAMA

„Tři čtvrtiny firem jsou přesvědčeny, že je oznamovací kanál pro jejich činnost užitečný. 40 % si dokonce myslí, že by se tato povinnost měla co nejrychleji vztáhnout i na menší firmy s více než 50 zaměstnanci“, říká Tomáš Kafka, partner oddělení forenzních služeb a podpory integrity společnosti EY pro Česko a Slovensko.

Zdroj : EY

Co je to vnitřní oznamovací systém?

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů předpokládal, že vybrané subjekty budou mít čas do konce března 2022, aby vytvořily vnitřní oznamovací systém. V rámci tohoto systému může oznamovatel „zapískat na píšťalku“, pokud je svědkem protiprávního jednání. Organizace tak má možnost přijmout nápravná opatření.

Za oznámení pak nesmí oznamovateli hrozit odveta. Zaměstnanec, který se dříve obával propuštění, nepřiznání bonusů, snížení mzdy nebo jiného opatření, má být do budoucna chráněn.

Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů počítal s tím, že interní oznamovací systémy budou muset zavést firmy nad 25 zaměstnanců (směrnice počítá s hranicí 50 zaměstnanců) a také další organizace, které tuto povinnost budou mít bez ohledu na počet zaměstnanců. Za porušení zákona by firmám hrozila pokuta až do jednoho milionu korun, resp. 5 % čistého obratu za poslední účetní období.

^REKLAMA

„Fakt, že Česká republika nestihne implementovat vnitrostátní právní úpravu a nesplní tak svůj závazek včas, ale nic nemění na trvání povinnosti odpovídající úpravu dříve či později přenést do českého právního řádu,“připomíná advokát Jan Kubica z advokátní kanceláře Moore Legal CZ.

Podle Michala Nulíčka z Rowan Legal lze očekávat, že nová sněmovna schválí původní návrh zákona, spíše jen s drobnými úpravami.  Změn může doznat například hranice pro zavedení interního oznamovacího systému nebo úpravu požadavků na tzv. „příslušnou osobu“, která má v organizaci oznámení přijímat a vyřizovat.

Přímý účinek směrnice

Český návrh šel ve svém rozsahu nad rámec evropské směrnice – počítal s tím, že lidé mohou oznámit veškeré protiprávní jednání. Od oznamovatelů však rozumně nelze očekávat, že rozliší nuance mezi trestnými činy, přestupky a jiným protiprávním jednáním, upozornil již dříve advokát Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal.

Česku za zpoždění v transpozici směrnice hrozí nejen pokuta, ale i přímý účinek směrnice.

^REKLAMA

„Přímého účinku směrnice je možné domáhat se v tom rozsahu, který upravuje samotná směrnice. Směrnice se vztahuje pouze na porušení práva Evropské unie – tedy jen na vybrané oblasti jako je zadávání veřejných zakázek, ochrana osobních údajů, ochrana životního prostředí, bezpečnosti potravin a výrobků, ochrana hospodářské soutěže a podobně,“ zdůrazňuje Michal Nulíček.

Ochrana oznamovatelů se v přímém účinku bude lišit u subjektů veřejného a soukromého sektoru. Veřejný sektor již musí zavést interní oznamovací systém a přijímat příslušná nápravná opatření. Oznamovatelům nemá hrozit odveta, případná „odvetná“ výpověď zaměstnanci by byla neplatná.

Organizace z veřejného sektoru tak musí už k 18. prosinci zavést oznamovací kanály a také jmenovat tzv. „příslušnou osobu“. Při komunikaci s oznamovatelem musí organizace dodržovat stanovené lhůty.

„Dále by měl být k 18. prosinci 2021 zaveden i externí oznamovací systém, u kterého budou moci oznámení podávat zaměstnanci veřejného sektoru. Zrovna toto ale bude podle mého názoru mít důležitý faktický dopad i na soukromý sektor. Domnívám se totiž, že externího kanálu budou moci využít i zaměstnanci ze soukromého sektoru – soukromé společnosti tak sice nebudou mít formální právní povinnost interní kanál zavést (protože přímý účinek působí jen vůči veřejnému sektoru), ale pokud jej nezavedou, vystavují se riziku, že jejich zaměstnanci a další osoby využijí právě externí oznamovací kanál,“ uzavírá Nulíček.