Základy investování: Tvůrce trhu, bid, ask a spread

Mnoho drobných investorů považuje za přirozené, že na burze zadané nákupní a prodejní příkazy „za tržní cenu“ (typu „market order“) budou provedeny v podstatě bez prodlevy. Jako investoři prostě prostřednictvím svého brokera zadáte objednávku a během několika sekund je obchod zrealizován. Přemýšleli jste někdy, jak je to možné? Vždyť je velmi nepravděpodobné, že by někdo nakupoval nebo prodával přesně tolik kusů, aby si objednávky ve stejnou chvíli odpovídaly. Jak je možné, že jsme v každém okamžiku bez prodlevy schopni nakupovat a prodávat?

V odpovědi na tuto otázku se musíme zabývat rolí tvůrce trhu. Tvůrce trhu je někdo, kdo v průběhu obchodního dne sděluje hloubku trhu – za jakou cenu je ochoten akcie nebo jiný obchodovaný finanční instrument koupit nebo prodat. Tvůrce trhu doslova trh vytváří a na trhu je trvale přítomen – vytváří trh tím, že nabízí ke koupi cenné papíry o něco dráže, než je koupil.

Obrázek 1: Tvůrce trhu je ochotný vytvořit obousměrný trh, nakupovat a prodávat, poskytovat likviditu. Nakupuje za nižší cenu s tím, že vzápětí prodá za cenu vyšší. Bere na sebe riziko a profituje z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou (spreadu).

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „market maker“

Tvůrce trhu musí aktivům, se kterými pracuje, rozumět. Když ví, co instrument stojí, může prodávajícím nabídnout o něco méně, a pak ho co nejrychleji prodat dál a dosáhnout z každého obchodu malého zisku. V likvidních instrumentech pak obvykle vyhrává tvůrce trhu s lepšími cenami. Pokud bude mít tvůrce trhu příliš široký spread (rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou), může být dražší než konkurence.  V důsledku toho se asi množství realizovaných obchodů sníží – klienti budou dělat obchody s jiným tvůrcem trhu za lepší ceny.

Práce tvůrce trhu spočívá v zajišťování likvidity. Tvůrce trhu ochotný nakupovat i prodávat, zveřejňuje „kurzovní lístek“ (tzv. hloubku trhu, objednávkovou knihu). Profituje právě z rozdílu mezi cenou nákupní (bid) a prodejní (ask), tzv. spreadu.

^REKLAMA

Obrázek 2: Práce tvůrce trhu (market maker) spočívá v kotování  ceny, za kterou je ochotný od nás instrument, jako jsou akcie, koupit (bid) a za jakou nám instrument prodá (ask). Rozdíl je tzv. spread, zde činí 2 Kč.

Hloubka trhu a objednávková kniha

Měřítkem počtu otevřených nákupních a prodejních příkazů pro cenný papír nebo měnu při různých cenách je hloubka trhu. O hloubce trhu se také hovoří jako o objednávkové knize, protože odráží nevyřízené objednávky po daném cenném papíru nebo měně.

Pro finanční instrument, který se obchoduje v extrémně velkých objemech, se hloubka trhu aktualizuje třeba i mnohokrát za sekundu. U řídce obchodovaných instrumentů se nabídka a poptávka může aktualizovat po několika sekundách, minutách, anebo třeba i hodinách. Bez ohledu na to, jak často nové nabídky a poptávky přicházejí na trh, hloubka trhu ukazuje rozdílné ceny a počet objednávek, seřazených za každou cenu k nákupu nebo prodeji.

Hloubka trhu dává informaci o likviditě a hloubce, tedy počtu nákupních a prodejních příkazů při každé ceně. Čím je počet těchto příkazů vyšší, tím je trh hlubší. Tato data jsou na většině burz k dispozici zdarma. Elektronicky vedená objednávková kniha je postupně aktualizována, aby odrážela vývoj na trhu v reálném čase.

Obchodní platformy běžně nabízejí nějaký způsob zobrazení hloubky trhu umožňující zobrazit nákupní a prodejní příkazy čekající na vykonání – nabídky a poptávky na každé straně trhu. Tyto informace mohou být užitečné, ukazuje to nejen, kde je cena nyní, ale (zdánlivě) naznačuje, kde by pravděpodobně v blízké budoucnosti mohla být.

^REKLAMA

Hloubka trhu úzce souvisí nejen s formováním ceny, ale i s likviditou. Na obrázku 2 je příklad hloubky trhu u akcie Komerční banky z webu RM systému, české burzy cenných papírů. Je zřejmé, že se hloubka trhu v průběhu obchodní seance mění tak, jak se mění aktuální nabídka a poptávka.

Obrázek 3: Cena „ask“ (prodej) je 850 Kč, cena „bid“ (nákup) je 848 Kč, spread je tedy 2 Kč. Vidíme stranu kupujících i stranu prodávajících a v principu můžeme zkusit zařadit svůj pokyn do hloubky trhu a čekat na jeho splnění.
                                                                                                           

Zdroj: RMSystem.cz

Hloubka trhu nám tedy ukazuje informace o poptávkových a nabídkových cenách a počtech poptávaných a nabízených kusů. Zdálo by se, že tyto informace mohou být užitečné, že ukazují nejen, kde se cena nyní nachází, ale kam by se možná v blízké budoucnosti mohla posunout. Před nástupem vysokofrekvenčního obchodování se s finančními instrumenty obchodovalo (ve smyslu tradingu a souvisejících spekulací) třeba i jen s použitím hloubky trhu. V podmínkách vysokofrekvenčního obchodování je pohled na hloubku trhu pro retailového obchodníka spíše podobný pohledu na šum či náhodnou procházku.

Než se nahlédneme pod pokličku vysokofrekvenčního obchodování, zauvažujme ještě nad prací tvůrce trhu fungující na pozadí hloubky trhu. Na obrázku 4 je příklad, kdy tvůrce trhu koupil za 199 dolarů a prodal za 201 dolarů, v kapse mu zůstaly 2 dolary. Bid je zde 199 USD, ask 201 USD a spread 2 USD.

^REKLAMA

Obrázek 4: Sue prodala tvůrci trhu jeden kus finančního instrumentu v tržní objednávce (market order) za 199 USD, Bob naopak jeden kus za 201 USD koupil. Kdyby chtěl Bob koupit za 200 USD, jeho příkaz by se objevil v objednávkové knize (hloubce trhu). 

Zdroj: What You Should Know About The Stock Market. Betterexplained.com

Vysokofrekvenční obchodování

Fenoménem posledních let je vysokofrekvenční obchodování, vedoucím k větší likviditě, užším spreadům a hlubším trhům. Vysokofrekvenční obchodování je strategií, kdy jsou finanční instrumenty nakupovány a prodávány při extrémně vysokých rychlostech. Používané algoritmy umí identifikovat sledované tržní vzory a nakupovat i prodávat v řádu milisekund. Výdělky se opírají o vysoký obrat kapitálu při relativně malém průměrném výnosu připadajícím na jeden obchod. Vše je důsledkem skutečnosti, že počítačové algoritmy umožnily vydělávat i na nepatrných pohybech v kurzech. Zvýšená přítomnost algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování v likvidnějších aktivech mělo zřejmý dopad na samotné fungování finančních trhů.

Vysokofrekvenční obchodníci se mohou opřít o obchodní model vytváření trhu. Jak jsme již popsali výše, tvůrce trhu obchoduje jak na straně nákupů, tak straně prodejů. Zisk je inkasován díky nákupu za nabídkovou cenu (bid) a prodeje za cenu prodejní (ask) a násoben díky velkému objemu takto zrealizovaných obchodů. Díky rychlosti automatizované reakce na změny na trhu klesla pravděpodobnost nepříznivého výběru a možnost vzniku ztráty z prodlení.

Vysoká frekvence obchodů znamená kratší dobu držení. Typické je velmi krátké držení aktiva a související snížení rizika. Vysokofrekvenční obchodníci se zaměřují na likvidní aktiva a své působení opírají o rychlost reakce pokynu na změny hloubky trhu.

Nové štiky v rybníce trhů s finančními instrumenty zapříčinily mnoho změn a nejde pouze o rychlejší reakce na změny trhu. Geograficky rozdílné trhy se stejnými a podobnými aktivy se sjednocují, vysokofrekvenční obchodníci, neustále porovnávající související trhy a snažící se nabídnout co nejlepší cenu, se také významnou měrou podílejí na procesech hledání a ladění cen. O příležitosti k arbitráži nebojují ani tak mozky investorů či spekulantů, jako souboj algoritmů.

I když vysokofrekvenční obchodování zvyšuje kvalitu trhu v podobě nižší krátkodobé volatility, vyšší likvidity a věrnějších cen aktiv, existují i stinné stránky. Situace, kdy na trhu takřka vyschne likvidita, nastoupí nečekané propady (frash crash), nebo je používána transakční mystifikace, tedy zadávání transakcí s předpokladem jejich pozdějšího rušení, vytvářejí systémová rizika a mají dopad i na přijímaná regulační opatření. Otázka, zdali pozitiva převažují negativa, zodpovězena doposud není.