Zákon o pojišťovnictví: Rozpadne se vládní koalice?

Politika s ekonomií a zájmy spotřebitele nemá moc co do činění. Poslední ukázkou bylo páteční hlasování poslanců o novele zákona o pojišťovnictví, která ve svém základu implementuje evropskou směrnici Solvency II do českého právního řádu. Co na tom, že novela měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2016 a že proti samotnému zákonu harmonizujícímu české právo s evropským nebyly žádné námitky. Vždyť nejde o fungování státu, jde o politiku.

Kuriózní situace nastala již před samotným hlasováním. Rozpočtový výbor vydal souhlasné stanovisko ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou spolu neslučitelné. Pokud by byly oba na doporučení rozpočtového výboru přijaty… ale k tomu nakonec nedošlo. Celý postup hlasování politiků o novele zákona o pojišťovnictví se více blížil frašce než serióznímu státotvornému přístupu.

Po schválení technických úprav novely přišly na řadu pozměňovací návrhy. Prvním, o kterém se mělo hlasovat, byl „kompromisní“ návrh Ladislava Šincla a Václava Votavy, který rozkládá provizi za jakékoli životní pojištění povinně do 5 let. „Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B1 [kompromisní návrh Ladislava Šincla a Jiřího Votavy – pozn. red.], což je onen kompromis Votava-Šincl. A pouze pokud tento návrh neprojde, budeme pokračovat k návrhu A8 [původní návrh Ladislava Šincla – pozn. red.],“ uvedl hlasování poslanec Jiří Dolejš (KSČM).

Tabulka 1: Hlasování o pozměňovacím návrhu Ladislava Šincla a Václava Votavy (B1)

Poslanci druhé největší koaliční strany ANO ve větším počtu ignorovali vládní dohodu nad „kompromisním“ návrhem regulace provizí a pro hlasovali jen tři. Ostatní se buď zdrželi (17), nebo byli proti (16). Pro přijetí pozměňovacího návrhu bylo zapotřebí získání 72 kladných hlasů.

Ovšem Sociální demokracii „nepodtrhli“ pouze poslanci ANO. I třetí koaliční strana KDU-ČSL se k regulaci nepostavila jednotně a 7 z 12 přítomných poslanců se zdrželo hlasování. ČSSD navíc nemá ani ve svých řadách zcela jednotné stanovisko, když se Petr Kořenek a Jiří Koskuba hlasování zdrželi – a dalších 11 zůstalo (raději?) nepřihlášeno a nejspíš si užívali pohostinnosti poslanecké kantýny. Ostatně, hlasovalo se ve 12:39, a tak se není co divit, že někteří poslanci dali přednost obědu.

Protože „kompromisní“ návrh Ladislava Šincla a Václava Votavy nebyl přijat, hlasovalo se i o původním návrhu Ladislava Šincla.

Tabulka 2: Hlasování o pozměňovacím návrhu Ladislava Šincla (A8)

Protože se další poslanci vrátili do Sněmovny, potřeboval návrh Ladislava Šincla získat 75 hlasů. A přestože Sociální demokracie návrh podpořila 30 hlasy, sešlo se jich i s podporou několika komunistů a nezařazeného poslance jen 38.

„Nyní postoupíme k pozměňovacímu návrhu B2, opět Votava-Šincl. Musí se prohlasovat samostatně, byť jsme předchozí bod nepřijali,“ pokračoval Jiří Dolejš.

Tabulka 3: Hlasování o pozměňovacím návrhu Ladislava Šincla a Václava Votavy (B2)

Ve druhém pokusu by „kompromisní“ návrh Ladislava Šincla a Václava Votavy musel získat 76 hlasů. To se nepodařilo Sociální demokracii ani s masivní podporou KSČM. Koaliční ANO se rozštěpila, když 8 poslanců pozměňovací návrh podpořilo, 12 se postavilo proti němu a 17 se hlasování zdrželo.

Ani v tomto hlasování ale nebyla ani ČSSD zcela jednotná. Z původních „zdrževších se rebelů“ zůstal Jiří Koskuba, připojili se k němu Marie Benešová a Vítězslav Jandák.

„Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás požádal o pochopení, abyste umožnili poradu poslaneckého klubu sociální demokracie v délce deset minut,“ ujal se slova Roman Sklenák (ČSSD). Doplnil ho ještě Miroslav Kalousek (TOP 09): „Když už se pan kolega Sklenák dnes podruhé dopustil koaliční obstrukce, tak já poprosím o pochopení, že my přece jenom se musíme radit o něco déle, takže já si beru dalších pět minut. Takže 15.“

Jednání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno a po pauze následovalo hlasování. Sociální demokracie po poradě zaujala obstrukční stanovisko a nepodpořila vládní návrh novely zákona o pojišťovnictví.

Tabulka 4: Hlasování o novele zákona o pojišťovnictví

K přijetí novely zákona o pojišťovnictví bylo zapotřebí získat 74 hlasů. Chyběly tak pouhé tři hlasy, aby byl zákon přijat. Z koaličních stran byl zákon podpořen všemi přítomnými poslanci ANO, ovšem 6 poslanců KDU-ČSL se zdrželo hlasování a ČSSD se vydala cestou bojkotu vládní koalice, když se 29 poslanců zdrželo a 4 hlasovali proti novele zákona. Ke schválení novely nepomohlo ani 23 hlasů poslanců KSČM a další 2 od nezařazených poslanců.

„Dámy a pánové, já bych rád, kdybychom si každý pro zbytek svého života i pro politickou historii uvědomili, co se teď právě odehrálo. Zcela profesionálně byl připraven zákon o pojišťovnictví; zákon naprosto standardní se všemi zeměmi Evropské unie, zákon, u něhož nikdo neměl sebemenší důvod být proti,“ ujal se slova Miroslav Kalousek, který se hlasování nezúčastnil a jehož TOP 09 se jednotně zdržela hlasování.

Miroslav Kalousek uzavřel svou delší řeč, v níž napadal Andreje Babiše (ANO) ze snahy o podporu soukromých zájmů své rodiny a podnikání svého bratra a Bohuslava Sobotku (ČSSD) z ochoty ke kompromisu s cílem zůstat ještě chvíli premiérem, přesvědčením, že se regulace pojišťovacích zprostředkovatelů opět vrátí na pořad dne:

„Regulace, která je nezbytná, tady dávám panu poslanci Šinclovi za pravdu, je nezbytné se brzy vrátit k regulaci pojišťovacích makléřů, ano, ale současně bylo nezbytné říct celé veřejnosti, co vy jste za koalici – koňských handlířů, lotrů a soukromých zájmů!“

Neschválení samotné novely zákona o pojišťovnictví ovšem pro Českou republiku znamená především komplikace. „Neschválení novely zákona o pojišťovnictví znamená, že Česká republika nesplní požadavky, které pro sektor pojišťovnictví vyplývají z evropského práva. K této situaci došlo především proto, že k novele byly v Poslanecké sněmovně načítány pozměňovací návrhy, které s ní věcně nesouvisejí a které jdou nad rámec požadavků evropské legislativy,“ uvádí MF ČR ve svém vyjádření s tím, že bude usilovat o přijetí zákona tak, aby mohl nabýt účinnosti k 1. 1. 2016.