Jak si vedly finanční trhy v září na začátku druhé koronavlny

Pokles akciových trhů

Akciové trhy byly v září ovlivňovány především nadcházejícími prezidentskými volbami v USA a stále pokračující koronavirovou epidemií. Na začátku září sice ještě americké akcie přepisovaly historická maxima, ale během druhé poloviny měsíce to šlo s nimi spíše z kopce než do nových závratných výšin. A to i přes zprávy o ekonomickém oživení americké i světové ekonomiky, které překonaly předchozí očekávání.

Přičemž zářijová korekce na akciových trzích byla dána ať už vývojem u technologických akcií, tak i postojem amerického Kongresu, který se dosud nebyl schopen dohodnout na fiskálním stimulu pro koronavirovou krizi. Na trzích se také začíná projevovat nejistota blížících se listopadových prezidentských voleb. Je otázkou, co s trhy udělá během října vrcholící prezidentská kampaň a také onemocnění samotného prezidenta Trumpa.

Americké akcie tak v září tratily téměř 5 % (index S&P 500), evropský index STOXX 600 klesl asi o 1 %. Emerging markets ztratily asi 3 %. K těmto ztrátám přispěla politika jak ECB, tak i Fed, které během září neohlásily žádné nové programy na nákup aktiv a pokračující kvantitativní uvolňování.

Dluhopisy na tom nebyly slavně

Americké vládní dluhopisy nenabídly v září výraznější růst. Jsou sice stále vnímané jako bezpečné, ale úrokové sazby zůstaly velmi nízké, k tomu přispěla i expanzivní politika americké centrální banky. Německé vládní dluhopisy posílily pouze kosmeticky a stále zůstávají svou výnosovou křivkou pod nulou. To se nejspíš na dluhopisových trzích projevil vliv druhé vlny koronaepidemie a určitá nejistota z lokálních restrikcí. Stejně negativní nálada se ukázala i v poklese cen podnikových dluhopisů.

Zlato a ropa padají

Zatímco cena zlata ještě nedávno atakovala hranici 2000 USD, tak během září nedokázalo zlato ve svém růstu pokračovat a místo toho jeho cena začala postupně klesat až k 1900 USD. Vývoj ceny je možné připsat nejen celkově spíše optimistickým předpovědím ekonomického oživení, tak především posilujícímu americkému dolaru. Zlatu nejspíš uškodila i fiskální nerozhodnost americké vlády, stejně tak liknavá a velmi málo čitelná monetární politika ECB a Fed, obě centrální banky v září spíše stagnovaly a nepředstavily trhům žádná nová opatření.

Cena ropy také klesala a jako rizikové aktivum doplatila ropa nejen na koronavirovou nejistotu na trzích, ale také na korekci akciového trhu. Hlavní vliv především v dalších měsících pak bude mít nejistota poptávky, očekává se, že ta bude opět výrazně reagovat na zavádění restriktivních opatření na americkém i na evropských trzích.

Cena ropy je dále pak ovlivněna vysokou úrovní zásob ropy v USA a také velkou těžbou v libyjských nalezištích. Ropa se tak opět propadla na tříměsíční minimum. Brent se obchodoval pod 40 USD, WTI pod 37 USD.

Dolar posiloval

Euro sice září začínalo na dvouletém maximu a hranici 1,2 USD, ale během začátku podzimu spíše oslabovalo. ECB na tento vývoj reagovala tak, že budou kurz dále monitorovat. Sílící dolar se během září projevil v oslabování regionálních měn, to mělo dopad jak na českou korunu, tak i další středoevropské měny.

Pod tlakem oslabení byly i další měny, například norská koruna, ruský rubl nebo britská libra. Především oslabení norské koruny a rublu se přelilo do oslabení cen komodit, především ropy. Libra bude v budoucnu nejspíše dále oslabovat s tím, jak se postupně vyvíjí pobrexitová dohoda mezi EU a VB. Evropská komise ostatně už zahájila řízení s Velkou Británií o porušení dohody o vnitřním trhu, vláda VB má nyní měsíc na odpověď.

zdroj: Stanislav Pánis, Patrik Hudec, J&T Banka