Zdanění rezerv pojišťoven: Vládní drancování pokračuje

Současná vláda hospodaří s plánovanými schodky i v době nebývale dobrého stavu české ekonomiky. Místo tvoření úspor na horší časy a splácení státního dluhu hledá další příležitosti a peníze pro populistické kroky. Vládní ANO i ČSSD se předhánějí, kdo rozdá víc peněz. Ale i stát musí peníze někde brát.

Vláda již dávno zapomněla na své vládní prohlášení, v němž stojí: „Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí […] a nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“ Pochopitelně pro každé zvýšení daní se najde nějaký „dobrý důvod“.

Přeci nechceme být národem alkoholiků a nestojíme o prvenství rakoviny plic, tak je potřeba ještě více zdanit tabák i alkohol. Jen pivo Andrej Babiš (ANO) v restauracích zlevnil. Nejspíš z rčení „vláda, která zdraží pivo, padne“ vyčetl, že „vláda, která zlevní pivo, nepadne“.[1]

Stejně tak hazard je škodlivý a často se na něj napojují další nelegální aktivity, jako je např. praní špinavých peněz a jiné. Navíc závislost na hazardních hrách také stát něco stojí. Takže i tuto činnost je „bohulibé“ (či „státulibé“) zdanit.

^REKLAMA

Jenže peněz je pořád málo a další volby se blíží. Vláda tak na zlepšení obrazu státního rozpočtu již rozpustila výnosy z privatizace a hledá dál. „Poté, co vláda vydrancovala všechny peníze z bývalého Fondu národního majetku, nyní vydrancuje rezervy pojišťoven,“ poznamenal Miroslav Kalousek z TOP 09.

Zdanění rezerv pojišťoven

Při hledání dodatečných peněz se vláda poohlédla zejména po finančním sektoru. Socialisté již dlouhodobě poukazují na vysoké zisky bank a trvaly na bankovní dani. Té banky nakonec předešly souhlasem s vytvořením Národního rozvojového fondu, v němž se budou podílet na financování investic.

Pojišťovny takové štěstí neměly. Na rozdíl od bank mají na účtech mnohem více vlastních peněz. Banky hospodaří především s penězi klientů, na které vláda (zatím?) sahat nechce. Pojišťovny ale vytváří pojistné rezervy na budoucí náhrady plynoucí z pojistných událostí. A tyto rezervy drží a spravují. Jedná se přitom o obrovský balík peněz – o přibližně 300 mld. Kč.

Ministerstvo financí si navíc všimlo, že účetní technické rezervy českých pojišťoven jsou přibližně o 50 mld. Kč vyšší, než jaké stanovuje evropská směrnice Solvency II jako minimální. To, že jsou rezervy podle účetnictví a podle směrnice počítány jiným způsobem a pro jiný účel je pro ministerstvo nezajímavý detail. Zajímavých je řádově 10 mld. Kč, které může získat zdaněním rozdílu rezerv ve dvou splátkách do konce volebního období.

^REKLAMA

Drobným detailem je též skutečnost, že pro některé (podle České asociace pojišťoven zejména vysoce zodpovědné) pojišťovny bude dodatečná daň znamenat až 5 let čistého zisku. „České pojišťovny dlouhodobě vytvářely technické rezervy obezřetně, nad povinnou evropskou minimální hranici. Jsme zklamáni, že se ministerstvo financí rozhodlo pojišťovny za toto obezřetné chování potrestat a preferuje jednorázový daňový výnos na úkor daňových příjmů budoucích vlád. Přitom klimatické změny, častější výskyt katastrofických škod nebo rostoucí kybernetická rizika budou zvyšovat nároky na finanční stabilitu pojišťoven, která je v zájmu celé české ekonomiky,“ uvedl Jan Matoušek, výkonný ředitel ČAP.

Důsledky zdanění technických rezerv

Projedení budoucích daňových výnosů zmíněné Janem Matouškem je pouze jedním z důsledků zdanění „nadměrných“ rezerv. Navíc zdaleka ne nejvážnějším.

České pojišťovny mají převážně zahraniční vlastníky. Ti mají zájem na vysokém zisku svých dceřiných společností. Zisk je vytvořenými rezervami ale snížen. Management českých pojišťoven tak musel před vlastníky zdůvodňovat, proč se mají spokojit s nižším příjmem. Nyní se obezřetnost vrací zpět v podobě trestu. Ani český management nebude mít zájem na vytváření vyšších než minimálních rezerv.

Výplaty pojistného plnění se opatření nedotkne. Ale může následovat zdražení pojištění. „Neočekáváme dopady na likvidaci škod. Ta má svá pravidla. Ale vzhledem k tomu, že pojišťovny budou nuceny odvést část svých rezerv jako jednorázovou daň, budou jim tyto prostředky chybět a budou nuceny hledat způsoby, jak tuto mezeru v hospodaření zacelit,“ vysvětlil v rozhovoru Jan Matoušek.

Pojištění tak bude dražší a (o něco) méně bezpečné. Navíc i pro stát bude mít daň určité důsledky. Pojišťovny nemají peníze v pojistných rezervách uloženy v hotovosti ani na bankovních účtech. Jsou zainvestovány, a to převážně do českých státních dluhopisů. Pokud je uvrhnou na trh, může to vést ke zvýšení výnosů, které bude muset český stát za svůj dluh platit.

[1] Jedná se pochopitelně o chybný závěr. Rčení „vláda, která zdraží pivo, padne“ je implikací, která neříká nic o situaci, kdy vláda pivo nezdraží nebo dokonce zlevní.