V předcházejícím díle seriálu o zdaňování výnosů z cenných papírů jsme se věnovali zdaňování opčních kontraktů u drobných investorů. V dnešním díle se zaměříme na účtování a zdaňování opčních kontraktů u podnikatelských subjektů vedoucích účetnictví. Zejména v jejich případě totiž patří tyto termínové kontrakty k běžným nástrojům na řízení rizik – finančních i měnových.
Subjekty vedoucí účetnictví o derivátech účtují na rozvahových i podrozvahových účtech. Metodicky jsou z pohledu účetnictví deriváty rozděleny na zajišťovací a určené k obchodování. Do kategorie zajišťovacích derivátů patří takové, které drží poměr mezi změnou reálné hodnoty podkladového aktiva a derivátu v intervalu 80 – 125 %. Do skupiny derivátů určených k obchodování spadají všechny, kteří nesplňují podmínky zajišťovacích derivátů.
Z jiného úhlu pohledu lze opce rozdělit na nákupní (u nich je zajištěno právo oprávněného koupit za sjednaných podmínek) a prodejní (zajištěno právo oprávněného prodat). Vzhledem k úzké provázanosti účetnictví na daně si dovolím začít problematikou účetnictví před daňovým rozborem. Jenom připomínám, že základní informace o opcích jsem specifikoval v předcházejícím díle, a pokud někdo například nezná pojem opční prémie, tak jeho vysvětlení najde v něm.
Jak vypadá sjednání opce u obou partnerů vedoucích účetnictví?
Příklad: Společnost ABC uvažuje o koupi akcií, které má v portfoliu firma XYZ. Obě strany se shodnou na uzavření opce na nákup těchto akcií. Za sjednání opce platí firma ABC firmě XYZ opční prémii. Zde je účtování o této prémii.
Tabulka č. 1: Účtování opční prémie
 |
Specifikace účtů: 376 je účet Nakoupené opce, 211 – pokladna, 221 – běžný účet, 377 – Prodané opce
Poznámka k údajům v tabulce: Na účtu 376 se účtují nákupy obou základních typů opcí – (nákupní i prodejní). V podstatě se to dá vystihnout i tvrzením, že zde bude účtovat ta ze smluvních stran, která platila opční prémii.
Příklad účtování nevyužité nákupní opce
Firma ABC uzavřela 2. 3. kupní smlouvu s právem opce s XYZ. Právo opce vyprší 30. 5. a jeho předmětem je nákup akcií blíže nespecifikované firmy obchodované na pražské burze za cenu 20 000 Kč. Opční prémie činila 400 Kč. Firma ABC opci v důsledku nepříliš výhodného vývoje kurzu akcií na burze nakonec nevyužila.
Tabulka č. 2: Účtování nevyužité nákupní opce
 |
Specifikace účtů: 376 – nakoupené opce, 377 – prodané opce, 379 – jiné závazky, 221 – běžný účet, 378 – jiné pohledávky, 567 – náklady z derivátových operací, 667 – výnosy z derivátových operací
Tabulka č. 3: Účtování využité nákupní opce (dle předchozího zadání)
 |
Specifikace účtů: 376 – nakoupené opce, 377 – prodané opce, 379 – jiné závazky, 221 – běžný účet, 378 – jiné pohledávky, 567 – náklady z derivátových operací, 667 – výnosy z derivátových operací, 061 – Dlouhodobý finanční majetek – podílové cenné papíry, 325 – ostatní závazky, 315 – Ostatní pohledávky, 561 – prodané cenné papíry, Tržby z prodeje cenných papírů, 251 – Majetkové cenné papíry
Při bedlivém průzkumu celé transakce na straně oprávněného i povinného zjistíme, že účtování opcí není až tak problematické. Na straně oprávněného stojí za povšimnutí určitě fakt, že při uplatnění opčního práva se opční prémie nedostává do nákladů, ale vstupuje do pořizovací ceny cenného papíru.
Zdaňování derivátových transakcí – od roku 2006 kopíruje účetnictví
Výše uvedené tabulky jsou pro nás velmi důležité, protože s účinností od 1. 1. 2006 kopírují daně účtování derivátových transakcí všeho druhu. Jinými slovy konstatuji, že účetní přístup a pohled je v plné míře i daňově účinný.
Začnu-li několikrát zmiňovanou opční prémií, která je vyplacená v okamžiku či těsně po sjednání opčního kontraktu, tak ta se stává daňově účinnou v okamžiku, kdy opce časově vyprší a nedojde k jejímu uplatnění. Na jedné straně (u oprávněného) jde o náklad a na druhé straně o výnos (povinného z opčního kontraktu). V případě, že oprávněný opci využije a realizuje obchod za sjednaných podmínek, cena nakoupené opce vstupuje do pořizovací ceny. Potom se již daňová účinnost odvíjí od dalších případných transakcí s tímto cenným papírem (vysvětleno v předcházejících dílech).
Dojde-li tedy k prodeji cenných papírů na základě uplatněné opce dříve než nastane rozvahový den, je jejich účetní ocenění v pořizovací ceně i daňově účinným nákladem. Drží-li takové akcie účetní jednotka k rozvahovému dni, jsou přeceňovány dle jejich reálné hodnoty.
Podnikatelé nevedoucí účetnictví opět v přísnějším daňovém režimu
Relativně nepříznivá je situace pouze pro podnikatele, kteří nevedou účetnictví. V jejich případě nelze aplikovat ocenění prostřednictvím reálné hodnoty a tím pádem se dostane do přísnějšího daňového režimu. V případě, že by prodával na základě opce pořízené akcie se ztrátou, nebyla by tato ztráta daňově účinná. Daňově účinné by byly pouze výdaje do výše příjmů z prodeje.
