Dnes se podíváme na propad kapitálu při pravidelné investici počátkem každého měsíce, podkladem pro vývoj kapitálového účtu bude index Dow Jones a budu se zabývat investičním horizontem 10 a 15 let, podobně jako v předchozích dílech.
Propad kapitálu byl definován v minulém dílu, avšak pro pravidelnou investici je jeho matematický výpočet o něco složitější. Netřeba zacházet do samotného algoritmu, bude stačit znát, že hodnota propadu účtu v procentech udává maximální procentuální pokles zhodnocení během konkrétního investičního cyklu a mít na paměti vliv pravidelného investování pro ovlivňování výnosu. Pro pochopení důsledku se podívejme na obr. 13.
Obr. 13: Schématický vývoj indexu 
Pokud by se jednalo o jednorázovou investici vloženou hned na začátku, činilo by maximální zhodnocení na zobrazené periodě 50 %. A propad ke konci periody by činil 40 % (ze 150 na 90). Minimální hodnota zhodnocení je -10 %. Pokud však nyní budeme analyzovat pravidelnou investici (např. celkem 12 stejných úložek), bude maximální zhodnocení vyjádřené v procentech nižší než 50 %. A to proto, že v úvodu vstupujeme za vyšší a vyšší ceny, čímž dochází k ředění procentuálního zhodnocení.
Pokud bychom graf zrcadlově otočili přes podélnou osu, bude efekt opačný. Minimální hodnotu zhodnocení je třeba již vypočítat z dílčích úložek. Avšak lze říci, že výsledné minimální zhodnocení bude nižší (v absolutní hodnotě tedy větší) než u jednorázové investice. Důvodem je skutečnost, že jsme stále vstupovali za zvýšenou cenu oproti prvotní.
REKLAMA
Následující tabulky shrnují výše zmíněné stavy na jednotlivých periodách a v daných období.
Tabulka 12: Velikost propadu zhodnocení kapitálového účtu na 10 a 15letých periodách při pravidelné investici v období 11/1929 – 10/2008
Tabulka 13: Velikost propadu zhodnocení kapitálového účtu na 10 a 15letých periodách při pravidelné investici s počátkem periody v období 11/1928 – 12/1969
REKLAMA
Tabulka 14: Velikost propadu zhodnocení kapitálového účtu na 10 a 15letých periodách při pravidelné investici v období 1/1970 – 10/2008
Jak číst tabulky, bylo uvedeno již dříve. Tedy krátce alespoň jeden příklad z tab.14 pro periodu 10 let (hnědý podklad). Investor by měl z této analýzy být připraven na to, že jeho zhodnocení poklesne od nějakého maxima minimálně o 20 – 25 %, celkem se tak stalo v 41 periodách z celkových možných 347. To mu dává šanci 11,82 %. Oproti pravděpodobnosti cca 88 %, že pokles bude větší. Pokud nastane propad zhodnocení mezi 40 – 45 %, má 84 % pravděpodobnost, že větší již nebude. Zelený podklad platí pro 15letou periodu.
Shrnutí:
- Očekávat, že zhodnocení pravidelné investice nepoklesne během period o méně než 15 %, je nereálné. Pro 15letou periodu ještě více.
- Pravidelnou investicí se podařilo podstatně snížit počet extrémních propadů oproti jednorázové. V novodobé historii (tab.14) propady zhodnocení nad 50 % prakticky vymizely.
- Dále se v kontextu všech tabulek ukazuje, že propad se jakoby koncentroval do poměrně úzkého rozpětí, zejména v novodobé historii.
- Z toho lze vyvodit reálná očekávání velikostí propadů zhodnocení během příslušné periody.
- Dominujícím propadem zhodnocení účtu v novodobé historii je interval 40 – 45 % (tab.14) pro obě periody. Přitom dříve to tak markantní nebylo. Propady byly více rozloženy.
- Pokud sledujeme maximální procentuální propad zhodnocení kapitálového účtu při obou způsobech investování, z analýzy vyplývá, že mírně horších výsledků je dosahováno pravidelnou investicí. Jak ukazují tabulky, na hodnoty jakoby působil magnet na intervalu 40 – 45 %. Pokud si projdeme grafy, zjistíme, že to souvisí se situací na trzích v letech 1987, 2000 a současnost. V trzích se objevují určité cykly, jejichž vzdálenost konverguje s našimi periodami 10 a 15 let.
- Analýza ukázala, že se vyskytují periody, kde jsou výsledky příznivější pro jednorázovou investici i naopak. Konkrétní výsledek určil trh, jak se během periody pohyboval. Zda bylo možné pravidelnou investicí naředit vstupní cenu a teprve poté následoval růst nebo naopak. Ceny rostly hned od počátku periody a k přikupování docházelo na vyšších hladinách, čímž se zvyšovala průměrná vstupní cena a ředilo zhodnocení. Nepříjemným obdobím pravidelných investic byly periody s růstem v počátku, oscilacemi na hladinách poblíž high, kdy se nákupy odehrávaly na vysokých cenách a následný pád cen.
- Z toho lze dovodit, který způsob investování je lepší s ohledem na další vývoj trhu. Co považuji za zajímavé – když trhy klesají moc, investovat se nikomu nechce (po částech), přitom toto období může v konečném hodnocení být klíčové pro pravidelnou investici. A naopak – když trhy rostou, většina klidně vezme peníze a pravidelně posílá stejnou částku v domnění, že to tak je správné. Že si zvyšují cenu a riziko asi už nemusím dodávat.
Důležité je zdůraznit, že velikost propadu zhodnocení ještě vůbec nic nevypovídá o celkovém výsledku. Váha této hodnoty leží v oblasti psychologie. Jak se s propadem, kdo vyrovná. A dále – z tabulek nelze poznat, kdy takový propad přišel – mohlo to být v okamžiku, kdy již účet povyrostl a i po propadu zůstal v plusu, anebo mohl nastat hned ze začátku. V tom případě by investor byl velice záhy v záporu. S mnohými se asi shodnu, že je z psychologického hlediska rozdíl, kdy se tak stane. Lépe samozřejmě přijmu první variantu.
Proto se v následujícím díle podíváme, jaká je pravděpodobnost dosažení konkrétních propadů pod úroveň nominálu investice (tj. zůstatek kapitálového účtu bude menší než investice). Pokud si do příště určíte svoji mez tolerance k tomuto propadu, lze jej pak porovnat s realitou.
