V praxi se často setkávám s absolutním nepochopením pojistných programů. Málokdo si přečte smlouvu, kterou podepisuje nebo dokonce přemýšlí o pojistných částkách. Většinu smluv lidé využívají jen proto, aby prostě byli pojištění. Vždyť to je přeci normální, řeknou si. Již odmalička si něco platí. Přišel k nim agent a ten je přesvědčil na další smlouvu, ani mu to nedalo tolik práce. Rodina si v té chvíli vůbec nepřipustí, že jim daná pojistná ochrana absolutně nic neřeší. Na mysli mám mj. specifickou oblast pojišťovnictví, a to pojištění dětí.
Stačilo by, aby se rodiče racionálně zamysleli. Žádný efekt z příspěvků státu, minimální úroky z uspořených peněz… Dítěti stačí sjednat samostatnou úrazovku nebo ho připojistit u rodičů a těch pár stovek, co zbudou, lze investovat daleko, daleko lépe.
Spoření v pojištění
Jak to vlastně funguje u spořicích pojistek? Mám na mysli různá kapitálová, investiční a důchodová pojištění. Jaké jsou přednosti, jaká naopak rizika? Nejprve bych měl vyjasnit základní princip spoření do pojistných smluv. Nebudu se snažit rozklíčovat složité matematicko-pojistné vzorce, ale laicky na příkladu uvedu způsob tvorby kapitálu a zhodnocení prostředků.
Proč neplatí tvrzení, že pojištění = spoření? Je to jednoduché. Každá platba, kterou klient pošle do pojištění, je rozdělena na 3 různě velké části.
Jednotlivé složky se mohou svou velikostí lišit, dokonce se mění v průběhu pojištění. Co chci tímto modelem demonstrovat, je, že pojištění není klasické spoření, jako známe z banky. Z každé platby bez výjimky jde část peněz na náklady spojené se správou, zřízením a vedením pojištění, atd. Co mohu ovlivnit, jsou dvě zbývající složky – kapitál a rizika. Čím vyšší mám pojistné krytí, tím menší bude kapitál a naopak.
Pokud nám tedy pojišťovna garantuje zhodnocení, agent slibuje vysoký úrok atp., musíme mít vždy na mysli výše uvedený model. Dojde nám, že ono garantované zhodnocení je sice pěkné, ale nejedná se o zhodnocení všech vložených prostředků, nýbrž pouze části „Kapitál“.
REKLAMA
Co je ještě podstatné, většina pojišťoven si rozúčtuje náklady spojené se smlouvou a jejím vedením dopředu, tzn. prvních několik let se „Kapitál“ prakticky netvoří, naopak náklady se postupně sníží, protože si je pojišťovna již naúčtovala dopředu. Toto pocítíme, pokud chceme pojištění předčasně zrušit a vybrat. Jak bývají lidi překvapení, když po několika letech „spoření“ ze své pojistky nedostanou ani korunu.
Z uvedeného důvodu vznikají nejrůznější osvětové projekty, sdružení na ochranu před „pojišťováky“, tabulky a koeficienty nákladovosti jednotlivých pojistných smluv.
Jaké jsou nejběžnější „spořicí“ pojistné produkty nabízené na trhu?
Svatební pojištění
Do kategorie svatebního pojištění zařazuji také pojištění věna, stipendijní pojištění, dětská pojištění se spořením apod. Jaký je vlastně účel těchto pojistek? Aby bylo dítě pojištěné a do života nebo na studia mělo zajištěno nějaké prostředky.
Když tyto programy maličko rozebereme, zjistíme ve většině případů následující. Dítě je pojištěno minimálně nebo mizerně, kdyby mělo samostatnou úrazovku, vyjde ho několikanásobně lepší pojištění na stokorunu. Takto platí rodiče 500 Kč měsíčně. Na peníze v průběhu samozřejmě sáhnout nemůžou, ale mají včetně zhodnocení garantováno, že po dvaceti letech dítě dostane smluvenou sumu peněz.
Stačí vzít do ruky kalkulačku a zjistíme, že po odečtení vyčíslených nákladů na pojištění, tzn. například té samostatné úrazovky, kdybychom spořili 400 Kč měsíčně „do strožochu“, měli bychom naspořenou stejnou částku, jako nám zde pojišťovna slibuje například při 2,4% garantovaném zhodnocení! Jaký je tedy racionální důvod ke spoření do podobného typu smlouvy? Žádný! Kdybychom využili jakýkoliv z klasických spořicích programů, vždy bychom na tom vydělali.
Důchodové pojištění
Pozor, nejedná se o penzijní připojištění se státním příspěvkem, ani systém státních důchodů a jejich navýšení. Zde máme na mysli obyčejné soukromé pojištění očištěno od pojistných částek na zajištění, které bylo donedávna velmi populární jako „přispořování na důchod“.
REKLAMA
Pojišťovna garantuje klientovi jednorázovou výplatu naspořených prostředků, případně výplatu peněz formou nějaké renty. Vzhledem k nákladům pojišťoven (viz model výše), o kterých opět většina lidí vůbec netuší, se člověk dostává po letech spoření při garantovaném 2,4% zhodnocení sotva „na své“.
Zde ovšem během let praxe spatřuji určitá pozitiva, například dříve pojišťovny garantovaly 5% výnos, starší smlouvy tedy mohou v dnešní těžké době nabízet za určitých podmínek velmi zajímavé úročení. Tak trochu výhodou bývá i praktická nemožnost předčasného výběru, kdy se nestává, že by klient vybral a utratil i to málo, co si nechává na důchod. V neposlední řadě jsou ještě dva důvody, proč může být tento typ programu zajímavý. Při splnění podmínek lze vloženou částku odečíst z daňového základu, a také nám do těchto programů může přispívat zaměstnavatel.
Kapitálové životní pojištění
Donedávna nejčastěji prodávaný typ pojištění, víceméně pojistka, kterou si každý představí, když se řekne životní pojištění. Jedná se o pojištění se spořením, kdy máme garantován výnos a jsme pojištěni proti nejrůznějším rizikům.
Garantovaný výnos, jinými slovy technická úroková míra, se během let postupně snížil z 5 % až na 2,4 % nebo 2 %. Úroky navíc může pojišťovna klientům připsat jako tzv. podíly na výsledku hospodaření, bývají ve výši od 1 % do 3 %.
Výhodou kapitálových životních pojištění může být flexibilita, možnosti částečných výběrů naspořených prostředků a případné vklady mimořádného pojistného. I tady lze při splnění podmínek vloženou částku odečíst z daňového základu , a také nám do těchto programů může přispívat zaměstnavatel .
Investiční životní pojištění
Jedná se o nejmodernější formu pojistně-spořicích programů. Díky investičnímu životnímu pojištění mají klienti možnost zapojit se do dění na finančních trzích i s minimem pravidelně investovaných prostředků a podílet se tak na dlouhodobých výnosech těchto aktiv. Prostředky navíc lze libovolně vkládat formou mimořádného pojistného a případně je také vybírat formou částečných odkupů.
Sjednání investičního životního pojištění je podmíněno správným nastavením rizikového profilu klienta, protože prostředky ani výnosy, investované do podkladových aktiv spravovaných fondů, nejsou pojišťovnou nijak garantovány. Při dlouhodobém investičním horizontu se však předpokládá mnohem lepší zhodnocení prostředků než např. na konzervativních kapitálových pojištěních.
REKLAMA
Co se pojištění týká, jedná se o jeden z nejlevnějších, a také nejkomplexnějších způsobů krytí pojistných rizik. Připojistit lze vše od vážných chorob, důchodu, invalidity, trvalých následků, pobytu v nemocnici, bolestného až po pracovní neschopnost. I zde jsou znatelné rozdíly mezi jednotlivými pojišťovnami a jejich nabídkou. Ať už v možnostech a cenách připojištění, tak v nákladovosti samotných produktů. To samozřejmě neplatí pouze u investičních smluv, nýbrž u všech výše zmíněných.
Vlivem konkurenčního boje a snad i snahou o ochranu a informování samotných klientů vzniklo několik způsobů a možností, jak porovnat nákladovost jednotlivých produktů. Jelikož orientace v nich je složitá, pro klienta uživatele nepřehledná a pro odborníka možná neobjektivní a nevypovídající, nebudu zabíhat do podrobností. Pouze zmíním ty, s kterými se můžeme setkat nejčastěji.
Základem jsou ukazatele TER[1], který hodnotí nákladovost fondu, do kterého pojišťovna investuje a PER[2], hodnotící nákladovost produktu, ve kterém je tento fond obsažen. Tyto dva základní ukazatele, stejně jako TANK, ukazatel syntetické nákladovosti produktu, se snaží přiblížit veřejnosti, jak velké procento si z dané investice „ukrojí“ pojišťovna na poplatcích. Laicky řečeno, pokud mi pojišťovna zhodnotí peníze o 7 %, znamená to, že při investování do stejného instrumentu bez prostředníka, pojišťovny, bych vydělal například 7,9 %.
Jelikož jsou informace o poplatkových strukturách produktů jen těžko zjistitelné, žádný z těchto ukazatelů nebude objektivní a nemůže proto být zcela směrodatný. Přesto existují poradci, kteří budou do úmoru hájit právě jejich speciální pojištění a ohánět se nejrůznějšími tabulkami ve snaze prodat svoji pojistku za každou cenu. Bohužel, i takoví jsou.
Ještě chybí doplnit, že i zde u investičních životních pojištění lze při splnění zákonných podmínek vloženou částku odečíst z daňového základu, a také nám do těchto programů může přispívat zaměstnavatel.
Pokud bych měl nějakým způsobem zakončit povídání o kapitálu v životním pojištění, vrátím se k modelu „Kapitál – Rizika – Náklady“, na kterém jsem demonstroval, že prakticky není možné, aby šly v pojistce všechny peníze do spoření. Pojištění plní především roli pojištění, podružné spoření může být zajímavé při uplatnění daňových odpočtů, případně využití příspěvků od firmy atd. S ohledem na výše uvedené se domnívám, že dětská spořicí pojistka zpravidla není optimálním finančním nástrojem.
Autor je finančním poradcem.
[1] Total expense ratio – Čím nižší je hodnota TER, tím méně poplatků jde k tíži fondu a tím méně se snižuje jeho výkonnost. Do výdajů měřeným pomocí TER patří především manažerský poplatek, poplatek za správu cenných papírů, poplatky za poradce, náklady na audit a auditorskou zprávu, komisionářské a licenční náklady, atd.
[2] Product expense ratio – slouží ke zjištění toho, jaká část pojistného připadne místo do investic na poplatky.