Vláda se rozhodla ochraňovat občany. Nejnověji před pojišťováky. Mají moc peněz, bezohledně oberou klidně i bezmocného stařečka o poslední halíř. To je často pravda, ale na druhou stranu nejsou výjimkou ani opačné případy. „Pane Nováku, když jste se přestal závodně potápět, už nejste pro pojišťovnu tak rizikový a můžeme zlevnit vaši úrazovou pojistku,“ zavolá svému klientovi pojišťovací poradce. Zákazník je spokojen, že platí méně, a prodejce má další malý kšeft.
Pokud projde nový návrh zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, prodejce nebude mít vůbec chuť něco podobného nabízet, protože se bude bát o provizi, kterou dostal za původní smlouvu. Podle nových pravidel by musel vrátit část odměny, jestliže by pojistku předělal do pěti let od uzavření. Logicky tedy nechá svého klienta platit více, než musí, dokud lhůta neuběhne.
Babiš versus Šincl
Boj o regulaci provizí začal už minulý rok v létě, když poslanec ČSSD Ladislav Šincl prosazoval tvrdá pravidla na pojišťováky tak vehementně, až z toho byla válka s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Ten Šincla obvinil, že hájí zájmy velkých pojišťoven, a vytáhl na něho pověstnou složku. Kvůli sporu pak vyletěl z ministerstva financí náměstek nominovaný ČSSD Martin Pros a rozhádala se koalice. Spor skončil kompromisním pozměňovacím návrhem napříč koalicí, který ale nakonec v listopadu smetla sněmovna.
Výše a způsob výplaty provizí jsou přitom jen vedlejší problém. Česko potřebuje přijmout nový zákon o pojišťovnách, protože současné předpisy nevyhovují od ledna platné evropské směrnici. Pokud to urychleně nevyřeší, hrozí stamilionové pokuty z Bruselu.
Ministerstvo financí původně připravilo minimalistický návrh, který počítal s regulací prodeje pouze u takzvaného rezervotvorného pojištění, kde si klient zároveň s pojištěním i spoří a po vypršení smlouvy dostane vyplacené peníze. Ve středu 16. 3. 2016 vláda na základě požadavku svého místopředsedy Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) a České národní banky překvapivě přijala variantu počítající s regulací provizí i u rizikového životního pojištění, u kterého se nic nespoří. Funguje stejně jako pojištění domu nebo auta. Pojišťovna vyplácí peníze, když se něco stane, po vypršení platnosti smlouvy klient nedostane nic.
REKLAMA
Nevýhodné smlouvy
Ministerstvo financí až do jednání vlády tuto verzi odmítalo s tím, že nechrání spotřebitele, ale zájmy pojišťoven. Toho se obávají i pojišťováci. „Zahrnutí ,rizikovek‘ bude mít jednoznačně negativní dopad. Bude motivovat zprostředkovatele, aby držel klienta ve smlouvě, která může být nevýhodná, respektive bránit mu přejít k levnější konkurenci,“ tvrdí Jiří Šindelář, šéf Unie společností finančního zprostředkování a poradenství.
„Návrh nijak neomezuje ani zprostředkovatele, ani pojistníka měnit riziková životní pojištění,“ brání schválený materiál náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková a připomíná, že na rozdíl od předchozích verzí neobsahuje žádnou cenovou regulaci ani maximální výši provizí a nenarušuje už dnes fungující systém výplat odměn. Pro klienty pojišťoven však prý přináší větší ochranu.
Článek vyšel v časopise Týden 21. 3. 2016.