Deficit vs. státní dluh
Loňský rok skončil navzdory probíhající celosvětové hospodářské recesi v České republice nižším než plánovaným schodkem státního rozpočtu. Místo plánovaného schodku 70,8 mld. Kč vykázalo Kalouskovo ministerstvo financí jen 19,4 mld. Kč. Jenže… zlí jazykové tvrdí, že se jedná jen o účetní „machinaci“.
Zlí jazykové ovšem nemusí být daleko od pravdy. Stačí se podívat na státní dluh. Ten v roce 2008 narostl na 999,8 mld. Kč – o proti konci roku 2007 o neuvěřitelných 107,5 mld. Kč. Jak je to možné? Dluhová služba, tedy úroky z dluhu, činily 44,6 mld. Kč. Kdyby se držel dluh po celý rok ve své konečné výši, dosahoval by průměrný úrok 4,46 %. Pokud by zadlužení rostlo lineárně, dosahoval by průměrný úrok dokonce 4,71 %.
Pokud bychom přijaly oficiálně vydanou výši deficitu za loňský rok ve výši 19,4 mld. Kč, znamenalo by to, že nebýt břemene státního dluhu v podobě dluhové služby, hospodařil by státní rozpočet s přebytkem 25,2 mld. Kč…
Státní dluh vs. HDP
Nejčastěji se výše státního dluhu (či širšího veřejného, na který jsou vázána Maastrichtská kritéria) uvádí v poměru k hrubému domácímu produktu. Poměr státního dluhu k HDP v případě České republiky není nijak vysoký – dosahuje aktuálně necelých 27 %. Ovšem stejně jako v případě zadlužování domácností či kompletních veřejných rozpočtů (tedy po zahrnutí krajů, obcí apod.) je alarmující jeho růst.
Tabulka 1: Vývoj podílu státního dluhu na HDP
|
Rok |
Podíl státního dluhu ku HDP |
Změna podílu státního dluhu ku HDP |
Nominální růst HDP |
|
1995 |
10,53% |
n/a |
n/a |
|
1996 |
9,22% |
-1,31% |
14,78% |
|
1997 |
9,56% |
0,34% |
7,59% |
|
1998 |
9,75% |
0,19% |
10,24% |
|
1999 |
10,98% |
1,22% |
4,22% |
|
2000 |
13,22% |
2,24% |
5,21% |
|
2001 |
14,67% |
1,45% |
7,45% |
|
2002 |
16,06% |
1,40% |
4,77% |
|
2003 |
19,14% |
3,07% |
4,57% |
|
2004 |
21,06% |
1,93% |
9,22% |
|
2005 |
23,16% |
2,10% |
6,01% |
|
2006 |
24,96% |
1,79% |
7,77% |
|
2007 |
25,28% |
0,32% |
9,78% |
|
2008 |
26,98% |
1,70% |
4,97% |
Zdroj: MF ČR, ČSÚ, vlastní výpočty
Všimněte si, že i v době, kdy nominální hrubý domácí produkt rostl tempem kolem 10 %, rostl podíl státního dluhu ku HDP. Veřejný dluh k HDP činil v loňském roce 29,8 %. Tempo zadlužování by se mělo v příštích dvou letech ale až zdvojnásobit. Znamenalo by to, meziroční přírůstek státního dluhu přibližně o 200 mld. Kč.
Eduard Janota již přiznal, že v letošním roce bude muset stát přistoupit k půjčce až 280 mld. Kč. Z nich by mělo být přibližně 100 mld. Kč ke splacení maturujících dluhopisů… což ovšem také není výhra, neboť úrokové sazby vzhledem k nedostatku likvidity a vyšší rizikové přirážce vzrostly.
Státní dluh a služba dluhu
Jen úrokové náklady v loňském roce dosáhly téměř 45 mld. Kč. Vzhledem k růstu státního deficitu nad očekávané hodnoty (Eduard Janota očekával při 2% poklesu HDP deficit ve výši 130 mld. Kč; aktuálně odhaduje již více než 150 mld. Kč) bude dluhová služba dále narůstat. Loňských 45 mld. Kč se hravě dostane k 50 mld. Kč – a jen úroky z dluhu budou činit přibližně 1/3 celého deficitu. (Aktuální rozpočet pro rok 2009 počítá s úroky ve výši 47,9 mld. Kč.)
Připravovaný rozpočet na rok 2010 bude počítat s deficitem minimálně 165 mld. Kč. A ministr financí Janota čelí tlakům na zvýšení dalších výdajů. "Prostor pro úspory, které jsou v kompetencích vlády, jsme beze zbytku vyčerpali. Navyšování investic do dopravy musí být na úkor mandatorních výdajů," uvedl Eduard Janota.
A mandatorní výdaje? To jsou především důchody, které tvoří 28,5 % výdajů, a sociální podpory a dávky, podílející se na státních výdajích 9 %. Většího objemu ještě dosahují výdaje na školství, zdravotnictví a armádu…
Ne nadarmo nejcitovanější ekonom John Maynard Keynes hovořil o přebytkových rozpočtech v dobách tučných, aby bylo z čeho brát v dobách hubených.
Zkrachuje česká ekonomika?
Navzdory ne zcela utěšeným veřejným financím se vzhledem k poměrně nízkému dluhu v dohledné době krachu české ekonomiky obávat nemusíme. To ale v žádném případě neznamená, že si politici mohou vyskakovat a rozhazovat na všechny strany.
Nápady jako šrotovné a obdobné stimuly krátkodobého charakteru z dlouhodobého pohledu spíše uškodí – a nakonec je zaplatíme stejně my, daňoví poplatníci… A je pravděpodobné, že efekt vyšších výdajů nebude ani krátkodobý, jak ukazovala průmyslová produkce za měsíce obohacené šrotovným v Evropě.
Zato americká ekonomika si o krach říká stále hlasitěji. Rekordní deficit ve výši 1,8 bilionu USD a další plánované výdaje dle Obamova předvolebního slibu na veřejný zdravotní systém ve výši dalších 1,5 bilionu USD vedou nutně ke zkáze. Pomohlo by zvýšení příjmů zavedením DPH po vzoru Evropské unie… jenže to Obama odmítá.
Špatně jsou na tom i jednotlivé americké státy. Kupříkladu Kaliformie guvernéra Arnolda Schwarzeneggera s deficitem 24 mld. USD, když jen za květen přišla výpadkem příjmů o 827 mil. USD, je před vážnými problémy. Bývalý „Terminátor“ Arnold Schwarzenegger již vyhrožuje rozpuštěním zákonodárců, pokud nenajdou shodu na řešení.
Tak vážně na tom Česká republika ještě není. Ale může být. Už současná prognóza ministerstva financí odhaduje růst úroků státního dluhu do roku 2012 na 87 mld. Kč. A zatím všechny letos dosud publikované odhady ministerstva byly … velmi optimistické.
