CZK/€ 25.120 -0,02%

CZK/$ 24.168 +0,07%

CZK/£ 30.274 -0,62%

CZK/CHF 27.020 +0,27%

Zkrachuje Česká republika?

 


 

Deficit vs. státní dluh

Loňský rok skončil navzdory probíhající celosvětové hospodářské recesi v České republice nižším než plánovaným schodkem státního rozpočtu. Místo plánovaného schodku 70,8 mld. Kč vykázalo Kalouskovo ministerstvo financí jen 19,4 mld. Kč. Jenže… zlí jazykové tvrdí, že se jedná jen o účetní „machinaci“.

Zlí jazykové ovšem nemusí být daleko od pravdy. Stačí se podívat na státní dluh. Ten v roce 2008 narostl na 999,8 mld. Kč – o proti konci roku 2007 o neuvěřitelných 107,5 mld. Kč. Jak je to možné? Dluhová služba, tedy úroky z dluhu, činily 44,6 mld. Kč. Kdyby se držel dluh po celý rok ve své konečné výši, dosahoval by průměrný úrok 4,46 %. Pokud by zadlužení rostlo lineárně, dosahoval by průměrný úrok dokonce 4,71 %.

Pokud bychom přijaly oficiálně vydanou výši deficitu za loňský rok ve výši 19,4 mld. Kč, znamenalo by to, že nebýt břemene státního dluhu v podobě dluhové služby, hospodařil by státní rozpočet s přebytkem 25,2 mld. Kč…

Státní dluh vs. HDP

Nejčastěji se výše státního dluhu (či širšího veřejného, na který jsou vázána Maastrichtská kritéria) uvádí v poměru k hrubému domácímu produktu. Poměr státního dluhu k HDP v případě České republiky není nijak vysoký – dosahuje aktuálně necelých 27 %. Ovšem stejně jako v případě zadlužování domácností či kompletních veřejných rozpočtů (tedy po zahrnutí krajů, obcí apod.) je alarmující jeho růst.

Tabulka 1: Vývoj podílu státního dluhu na HDP

Rok

Podíl státního dluhu ku HDP

Změna podílu státního dluhu ku HDP

Nominální růst HDP

1995

10,53%

n/a

n/a

1996

9,22%

-1,31%

14,78%

1997

9,56%

0,34%

7,59%

1998

9,75%

0,19%

10,24%

1999

10,98%

1,22%

4,22%

2000

13,22%

2,24%

5,21%

2001

14,67%

1,45%

7,45%

2002

16,06%

1,40%

4,77%

2003

19,14%

3,07%

4,57%

2004

21,06%

1,93%

9,22%

2005

23,16%

2,10%

6,01%

2006

24,96%

1,79%

7,77%

2007

25,28%

0,32%

9,78%

2008

26,98%

1,70%

4,97%

  Zdroj: MF ČR, ČSÚ, vlastní výpočty

Všimněte si, že i v době, kdy nominální hrubý domácí produkt rostl tempem kolem 10 %, rostl podíl státního dluhu ku HDP. Veřejný dluh k HDP činil v loňském roce 29,8 %. Tempo zadlužování by se mělo v příštích dvou letech ale až zdvojnásobit. Znamenalo by to, meziroční přírůstek státního dluhu přibližně o 200 mld. Kč.

Eduard Janota již přiznal, že v letošním roce bude muset stát přistoupit k půjčce až 280 mld. Kč. Z nich by mělo být přibližně 100 mld. Kč ke splacení maturujících dluhopisů… což ovšem také není výhra, neboť úrokové sazby vzhledem k nedostatku likvidity a vyšší rizikové přirážce vzrostly.

Státní dluh a služba dluhu

Jen úrokové náklady v loňském roce dosáhly téměř 45 mld. Kč. Vzhledem k růstu státního deficitu nad očekávané hodnoty (Eduard Janota očekával při 2% poklesu HDP deficit ve výši 130 mld. Kč; aktuálně odhaduje již více než 150 mld. Kč) bude dluhová služba dále narůstat. Loňských 45 mld. Kč se hravě dostane k 50 mld. Kč – a jen úroky z dluhu budou činit přibližně 1/3 celého deficitu. (Aktuální rozpočet pro rok 2009 počítá s úroky ve výši 47,9 mld. Kč.)

Připravovaný rozpočet na rok 2010 bude počítat s deficitem minimálně 165 mld. Kč. A ministr financí Janota čelí tlakům na zvýšení dalších výdajů. "Prostor pro úspory, které jsou v kompetencích vlády, jsme beze zbytku vyčerpali. Navyšování investic do dopravy musí být na úkor mandatorních výdajů," uvedl Eduard Janota.

A mandatorní výdaje? To jsou především důchody, které tvoří 28,5 % výdajů, a sociální podpory a dávky, podílející se na státních výdajích 9 %. Většího objemu ještě dosahují výdaje na školství, zdravotnictví a armádu…

Ne nadarmo nejcitovanější ekonom John Maynard Keynes hovořil o přebytkových rozpočtech v dobách tučných, aby bylo z čeho brát v dobách hubených.

Zkrachuje česká ekonomika?

Navzdory ne zcela utěšeným veřejným financím se vzhledem k poměrně nízkému dluhu v dohledné době krachu české ekonomiky obávat nemusíme. To ale v žádném případě neznamená, že si politici mohou vyskakovat a rozhazovat na všechny strany.

Nápady jako šrotovné a obdobné stimuly krátkodobého charakteru z dlouhodobého pohledu spíše uškodí – a nakonec je zaplatíme stejně my, daňoví poplatníci… A je pravděpodobné, že efekt vyšších výdajů nebude ani krátkodobý, jak ukazovala průmyslová produkce za měsíce obohacené šrotovným v Evropě.

Zato americká ekonomika si o krach říká stále hlasitěji. Rekordní deficit ve výši 1,8 bilionu USD a další plánované výdaje dle Obamova předvolebního slibu na veřejný zdravotní systém ve výši dalších 1,5 bilionu USD vedou nutně ke zkáze. Pomohlo by zvýšení příjmů zavedením DPH po vzoru Evropské unie… jenže to Obama odmítá.

Špatně jsou na tom i jednotlivé americké státy. Kupříkladu Kaliformie guvernéra Arnolda Schwarzeneggera s deficitem 24 mld. USD, když jen za květen přišla výpadkem příjmů o 827 mil. USD, je před vážnými problémy. Bývalý „Terminátor“ Arnold Schwarzenegger již vyhrožuje rozpuštěním zákonodárců, pokud nenajdou shodu na řešení.

Tak vážně na tom Česká republika ještě není. Ale může být. Už současná prognóza ministerstva financí odhaduje růst úroků státního dluhu do roku 2012 na 87 mld. Kč. A zatím všechny letos dosud publikované odhady ministerstva byly … velmi optimistické.

Loading

Vstoupit do diskuze 15 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • hup

    4 ledna, 2010

    Děkuji přehlédl jsem to asi. Ale myslel jsem, že Vás bude zajímat ne „E“ ale myšlenka jako taková. I včera na Nově již bylo přiznáno ve STŘEPINÁCH, že je cosi divné ve státě Dánském. Ale přesto děkuji. Já v příspěvcích nezkoumám překlepy ale podstatu věci. Ještě tedy jednou se ptám, jak dlouho to bude trvat co necháme obelhávat a tahat za fusekle. Přece již není možné v demokracii držet ústa a čekat jak to dopadne a jak dlouho nás budou okrádat a to veřejně. Co myslíte jde to do nekonečna.

    Odpovědět

  • hup

    3 ledna, 2010

    Přeji Všem dobrý večer. S podivem jsem četl různé diskuse, ale neveřil jsem vlastním očím jak Naši spoluobčané reagují na plánované zdražení státu jako údajné brzdě zadlužování. Divím se, že si to naši občané nechají líbit. Za toto okrádání občanů můžou naši politici, kteří neumějí hospodařit a nejsou za to nijak odpovědní. Je přeci na Nás občanech tohoto státu, aby jsme s tím něco udělali. Já nikomu nic nezávidím, ale je mi z toho dost špatně jak jiní rozhodují za nás údajné voliče. Je přeci nemožné, aby tak malý stát měl tolik různých institucí a jejich managmet mnohdy i zbytečný pobíral takové nehorázné platy financované ze státního rozpočtu!!! Řešení je jednoduché zbavme se zbytečných institucí a různých darmošlapů. Ale to zřejmě bude muset ještě přijít další a další ožebračování národa a pak nám to asi dojde a vyrazíme znovu do ulic !!!! Toto být ve Francii tak nyní nejede ani výtah na Aifelovku !!!
    Jak dlouho Nám to ještě bude trvat než s tím něco budeme dělat. Kdy opět naplníme náměstí ?????

    Odpovědět

  • Milan

    3 ledna, 2010

    Aifelovka se píše s E, tedy Eifelovka :0)

    Odpovědět

  • Pozorný čtenář

    3 ledna, 2010

    Eifelovka se píše Eiffelovka.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    16 června, 2009

    Celé to kolem zadlužování je celkem úsměvné… než dorazí účtenka k zaplacení. Jak v nóbl restauraci, ne?

    Jak to asi může dopadnout…

    A neříkají všichni ti chytří, erudovaní, vzdělaní, tituly ověšení zleva zprava u jména, že např. půjčovat si na to, abych zaplatil jiný dluh je cesta do pekel?

    Když stát neumí něco umazat z dluhu ani během období výrazné konjunkce, co lze čekat než další a další zadlužování?

    No a pokud jde o stávky, demonstrace či defenestrace – vše má svůj čas. Lidské emoce se těžko ovládají a davové obzvlášť, k jejich spuštění stačí velmi málo. Ale to jsem trochu dál, zatím se máme stále dobře. Zatím…

    Odpovědět

  • Michal

    16 června, 2009

    Je to a bude to tezke, kdyz i v dobe hospodarskeho rustu se u nas v minulych letech vytvarely deficity rozpoctu. Ale ted, kdyz je propad a bylo by realne prijatelne hospodarit s deficity, tak pan mistr (ex)ministr Sobotka bude poucovat, jak se to ma delat. :-/ Ale tak co, navysime si duchody nad uroven EU a bude nam hej 🙂

    Odpovědět

  • Radek

    16 června, 2009

    Hodně toho udělal také Maastricht. Když se politici dohodli, že 3% deficit a 60% dluh (k HDP) je v pořádku…

    Odpovědět

  • Michal

    16 června, 2009

    Kdyz politikove si vykladaji ekonomicke zakony (a nejen ty) po svem, tak to se pak neni cemu divit. Teorie verejne volby, byt je to teorie, tak prakticky je velmi znat – politici jdou do politiky s cilem uspokojit primarne svoje zajmy a az pote mozna zajmy lidu, ktery je voli.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    16 června, 2009

    Možná je problém v tom,že jsou voleni.Taková sněmovna lordů,kdyby u nás nahradila parlament,tak by to nemuselo být špatné.Úplně by vymizel politický cyklus,stabilizovaly by se veřejné finance i sociální napětí ve společnosti,protože by každý zaujal své místo a necpal by se tam,kde nemá co dělat.Byl by to konec strojvůdců v čele vlády,kteří si udělali z politiky jediný zdroj obživy.

    Odpovědět

  • Michal

    16 června, 2009

    To mate do jiste miry pravdu. Avsak snemovna lordu je prevazne slozena z lidi, kteri maji majetek a postaveni, proto u nich neprevlada touha uspokojovat primarne svoje zajmy. Myslite vsak, ze by tento model byl v Cesku prijat s otevrenou naruci? V zemi, kde si pomalu zavidime i nos mezi ocima? 🙂
    Je to stejna myslenka, jako kdybychom tu meli „americky“ system dvou stran, tak by se nemohlo stavat, ze vedeni statu bude zaviset na strane, ktera ma 2-3 poslance a sympatizuje s ni 5% voliciho naroda…
    Obe myslenky jsou az prilis pozitivne naladene, aby byly realiozovany…

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    16 června, 2009

    Já myslím,že je to otázka toho,jak se to podá.Češi mají negativní zkušenost se stávajícím modelem,takže proč nepředložit pár argumentů pro:

    1)Aristokracie je velmi vzdělaná
    2)Aristokracie je velmi bohatá-nulový sklon ke korupci,klidně budou sloužit státu zadarmo.Je to pro ně otázka zodpovědnosti a prestiže.
    3)Vzhledem k tomu,že mají značný majetek,tak budou chtít za každou cenu sociální i ekonomickou stabilitu.
    4)Aristokracie nezbohatla přes noc jako mnoho jiných,kteří navíc byli i za hranicemi zákona při akumulaci svého majetku.Proto jsou vhodnější než prostá vláda bohatých.

    Jediný problém vidím v tom,že zde máme asi málo zámožných šlechticů jako je Karel Schwarzenberg.Ti chudí už jsou nám k ničemu.Tam už je riziko korupce.Alternativa je ještě prohlásit Karla Schwarzenberga za krále:-)Tím,že jsme šlechtu zlikvidovali,tak jsme se sami připravili o zajímavý a hlavně v naší krajině staletími osvědčený způsob správy státních záležitostí.

    Odpovědět

  • Nox

    16 června, 2009

    Problem vlady aristokracie je, ze nakonec bude zneuzivat svoji moc pro soukrome ucely. Treba ve stredoveku pravo prvni noci, dnes treba lukrativnejsi pozemek na chatu. Ale asi by je lepsi ozelet malickosti ve prospech vyznamnych veci.

    Odpovědět

  • Michal

    16 června, 2009

    To mate relativne pravdu, ze i tohle je mozne, nicmene napr. zminovany lukrativnejsi pozemek na chatu neni dnes problem sehnat v jakemkoli pripade, ze mate co dat do obalky a vite, komu ji dat. A to ani nemusite byt aristokrat…

    Odpovědět

  • Anonym

    17 června, 2009

    Ondro, to jste nakousl velice zajimave tema. Ja myslim, ze vladnouci elita vzdy bude usilovat o moc – o rozsirovani sveho okruhu vlivu. Bez ohledu na to, kdo tou elitou je. Na tom neshledavam nic spatneho.

    Kdokoliv u moci bude vzdy vyuzivat sveho postaveni, bude se ho snazit upevnovat a rozsirovat. Ovsem nemel by prekrocit urcitou hranici. Kde vsak tato hranice lezi? Jde ji presne specifikovat?
    Trochu se techto otazek dotyka film „City Hall“.

    Rad se zucastnim nejake diskuze na toto tema. Ale tady to verejne vice rozebirat nechci, protoze nemam ujasneny nazor, takze jedine v nejake neverejne diskuzi.

    Odpovědět

  • Anonym

    15 června, 2009

    Z pohledu ekonoma je reseni jasne. Bohuzel politika je trochu komplikovanejsi a musi hledat „akceptovatelna“ reseni – takova, ktera projdou parlamentem a ktera nepodniti hromadne stavky a demonstrace. A to je velky problem, protoze vetsinovy volic sleduje aktualni prospech, ne dlouhodoby prospech (udrzitelnost). Bohuzel, casto je to i pripad politiku, ze sleduji jen aktualni prospech. Ale nechci tu nikoho kritizovat, spise upozornit, ze v politice jsou reseni komplikovanejsi nez v ekonomice.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět