Ano, je to tak! V předcházejícím roce, který byl bohatý na řadu všelijakých událostí z celého světa, jsme mohli být očitými svědky slušného zhodnocování žlutého kovu. Toho si media nemohla nevšimnout, čímž díky své činnosti ještě výrazně podpořila zájem o tuto komoditu.
Zvýšená poptávka po zlatě probíhala ale i v minulosti. Mezi největší a nejznámější bezesporu patřila Kalifornská zlatá horečka, zlatá horečka na Klondiku či zlatá horečka v zimě 1979/1980.
Vynechejme předchozí dvě největší aféry zlatého šílenství (Kalifornie a Klondike), které vypukly v 19. století v době, kdy svět stále objevoval nová naleziště pro těžbu tohoto drahého a oslňujícího lesklého kovu a přirovnejme si dnešní situaci spíše s tou, která tu byla před necelými třiceti lety. V té době zlato nejvíce reagovalo na geopolitická napětí především kolem Íránu (1979), který z důvodu výrazného snížení exportu černého zlata spustil rozsáhlou celosvětovou paniku, během níž se ceny ropy zvýšily více, než by odpovídalo skutečné vážnosti celé situace.
Amerika, Evropa a Japonsko si už svoji první ropnou krizi prožily (1973), ale i když už nebyly na této surovině tak závislé jako v době prvního ropného šoku, následným hospodářským problémům se stejně nevyhnuly. Z důvodu vysoké nezaměstnanosti, rostoucí inflace a celosvětového hospodářského útlumu se tehdejší cena zlata během několika měsíců vyšplhala z původních 200 USD až na rekordních 850 USD za trojskou unci. Zlato se tak v nejistých dobách ukázalo jako nejlepší uchovatel hodnoty.
Takto nejvýše dosažená cena zlata, byla naposled naměřena 21. ledna 1980 a od té doby její hodnota začala pozvolna klesat. Ke konci 80. let je zlato zpátky u 500 USD za trojskou unci a ke konci 90. let se cena zlata propadne až na 250 USD za trojskou unci.
REKLAMA
S příchodem nového tisíciletí zlato začalo opět nabývat na své atraktivitě. Svět začal bojovat s novým nepřítelem jménem terorismus, což mělo za následek vypuknutí bojů na Blízkém východě a následný pád dolaru. Zlato, které je denominováno právě v této měně, začalo být pro investory velmi výhodnou investicí.
Od počátku nového tisíciletí proto cena zlata na světových trzích stále stoupá. Jeho nárůst nicméně byl největší v předchozím roce. Ropná krize, která byla strašákem světové ekonomiky v 70. letech minulého století, nyní vystřídala krize hypoteční. Ta minulý rok v létě odstartovala ve Spojených státech a postupně se negativně přelila na další poměrně zdravé ekonomiky světa. To mělo a stále ještě má za následek nervozitu na světovém trhu z obav před velkým hospodářským útlumem a následnou recesí v USA.
Celou situaci se především snaží hasit americká centrální banka (FED), která chce snížením úrokových sazeb podpořit svou ekonomiku. Z této situace těží především drahé kovy, zejména zlato, které je v dobách strachu a nejistot nejvyhledávanější alternativní investicí.
Jak se vyvíjela cena zlata v prvním měsíci roku 2008
Rekordní cena zlata z 80. let 20. století byla překonána až s příchodem právě tohoto roku, kdy první obchodní den (2. 1. 2008) na newyorském COMEXu zavřelo na 860 USD za trojskou unci. Příčinou byla vleklá nervozita z hypoteční krize, která se přelila do dalšího roku, a také tehdy aktuální vyhrocení situace na Středním východě v Pákistánu, kde byl spáchán atentát na významnou opoziční političku Bénazír Bhuttovou, jejíž smrt ve světě vzbudila velké nepokoje.
Za necelý týden (8. 1. 2008) cena zlata vytvořila nový rekord 880 USD za trojskou unci. Hnána za dosažením dalšího svého vrcholu byla díky vysokým cenám ropy (100 USD/barel), slabým dolarem a vyhrocenou situací mezi americkými a iránskými válečnými loděmi v Perském zálivu.
REKLAMA
Do konce týdne jako kdyby zlato chodilo po schodech, jelikož si každý den vytvářelo stále nové vrcholy. Překonáním další bariery 900 USD za trojskou unci bylo nejblíže v pátek (11. 1. 2008), kdy cena zlata zavřela těsně pod touto úrovní na hodnotě 897,70 USD za trojskou unci. Největším faktorem byla zpráva šéfa Fedu Bena Bernankeho ohledně nepříliš positivně vyvíjející se ekonomické situace ve Spojených státech a následných protiopatření. Na to zareagoval dolar svým dalším propadem.
Zlato na sebe dlouho nenechalo čekat a hned v pondělí (14. 1. 2008) si pár dolarů přihodilo, čímž se dostalo na nová historická maxima 903,40 USD za trojskou unci.
Z obav před očekávaným snížením úrokových sazeb se dolaru stále propadá půda pod nohama, z čehož těží právě drahé kovy.
Den poté (15. 1. 2008) se situace zcela otočila a zlato začalo umazávat své zisky z předchozího týdne. Na konci týdne v pátek (18. 1. 2008) se cena zlata zastavila na 881,70 USD za trojskou unci, čímž si od počátku týdne odepsalo ztrátu 20 USD. Důvody? Především posilující dolar a pokles cen ropy spustilo vlnu výprodejů, kdy si investoři začali vybírat své zisky z předešlého týdne.
Pondělek nového týdne (21. 1. 2008) byl ve znamení dalších výprodejů tohoto vzácného kovu, jehož příčina byla v poklesu eura vůči americkému dolaru. Euro reagovalo na pokles evropských akciových trhů, které byly velmi nervózní z hrozící recese v USA, která se odrážela nejen na evropském regionu, ale citelně se dotýkala také i asijských trhů. V tento den zrovna Amerika slavila státní svátek, tudíž bylo obchodování na většině amerických akciových burz pozastaveno.
REKLAMA
Následující den (22. 1. 2008) se situace nečekaně zcela otočila, jelikož FED už nemohl dále přihlížet na to, jak panikaří veškeré akciové trhy po celém světě a předběžně snížil úrokové sazby o 75 bazických bodů na 3,5 %. Původní plánované zasedání, kde se mělo rozhodovat o změnách úrokových sazeb, bylo přitom plánováno až na 29. ledna. Dolaru tato nečekaná situace zcela vyrazila dech a začal strmě padat, čímž se následně zvedla poptávka po žlutém kovu. Zlato tedy vylítlo na 890,30 USD za trojskou unci.
Až do konce týdne zlato stále posilovalo a největšího vrcholu se dotklo v páteční obchodní seanci (25. 1. 2008), kdy se jedna trojská unce zlata prodávala za 924,30 USD. Ke konci dne však posléze cena spadla a obchodní den zavřelo na 910,70 USD za trojskou unci. A proč zlato během tohoto týdne vytvořilo nový rekord?
Neustálé obavy dolaru z dalšího snižování úrokových sazeb, které bylo plánováno na nadcházející týden, a následný jejich další pokles zvýšil poptávku po této komoditě. Olej do ohně přilila i zpráva z Jižní Afriky, kde kvůli častým výpadkům elektřiny, kterou dodává společnost Eskom Holdings Ltd., nejsou tamní těžební společnosti schopni nerušeně pokračovat v produkci zlata.
Poslední lednový týden se nese v dalším zhodnocování žlutého kovu. Zlato v pondělním obchodním dni (28. 1. 2008) vytvořilo nový historický rekord, kdy cena zlata v New Yorku zavřela na 927,10 USD za trojskou unci. Atmosféra tak byla stejná, ne-li ještě silnější než byl předchozí týden.
Středa (30. 1. 2008) byla významná v dalším snižování úrokových sazeb ve Spojených státech, ke kterému tak podle očekávání opravdu došlo. Americká centrální banka (FED) snížila úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na rovné 3 %. Za leden tudíž už došlo k druhému poklesu úrokových sazeb celkem tedy o 1,25 procenta. Díky snižováním úrokových sazeb a následnému pádu americké měny, se cena zlata v závěru lednového měsíce (31. 1. 2008) vyšplhala na 942,20 USD za trojskou unci. Ke konci dne ale zavřela na 922,70 USD za trojskou unci.
Zlato vstupem do nového roku překonalo historickou barieru 850 USD, která byla posledně naměřena 21. ledna 1980, a následně provedlo největší historické zhodnocení. To dokazuje i skutečnost, že cena zlata v lednu stoupla o 11 %, což je největší jednoměsíční nárůst od dubna 2006.
Roman Kubašta je analytikem společnosti X-Trade Brokers.
