Zlaté mince, ať už investiční nebo pamětní, jsou jednou z možností, jak investovat do zlata přímo, bez využití různých „prostředníků“, kterými jsou různé druhy certifikátů, fondů, futures a jiných nástrojů. Druhou možností je nákup slitků. Na rozdíl od nich však mohou mince kromě zajímavé možnosti investice splňovat také estetickou a sběratelskou funkci.
První možností, jak prostřednictvím mincí investovat do zlata, je nákup investičních zlatých mincí (bullion coins). Ty se razí v několika zemích, jejich množství není nijak omezeno a jejich cena se řídí pohyby nejcennějšího kovu na světových trzích. K ní se přičte přirážka, která je tvořena výrobními a distribučními náklady, které ale vzhledem k velkým vydávaným objemům těchto mincí nejsou nijak závratné. Přirážka se ale může lišit v závislosti na prodejci, a je proto nutné dobře vybírat. Vyšší přirážka bývá u některých speciálních edicí, ale to už pak nejde o čistě investiční mince.
Nejznámější investiční mincí je jihoafrický Krugerrand. Dalšími známou investiční mincí je například australský Nugget (Kangaroo), čínská Panda (každý rok mění svůj rub), kanadský Maple Leaf (je dostupný i v provedení 1/20 Oz), americké mince Eagle a American Buffalo (vyrábějí se pouze ze zlata vytěženého v USA), nebo mexický Libertad. V Evropě se razí například Britannia a rakouský Wiener Philharmoniker. Dostupné jsou také stříbrné investiční mince.
Investiční mince se vyrábějí ve váze jedné troyské unce (Oz = 31,1 g) a jejích zlomků (1/2, 1/4, 1/10) a s ryzostí 999/1000 (23,9976 karátu). Mince, které mají nižší ryzost (917/1000, tj. 22 karátů, mají například Krugerrand, Eagle, Britannia), jsou většinou těžší a jejich obsah zlata je tak stejný.
Za investiční jsou považovány také novoražby původních rakouských mincí. Zlatníky, Dukáty i Koruny se však liší jak vahou, tak ryzostí, ale vypadají podobně a je možné si je zaměnit. Proto je při jejich nákupu dbát na to, abychom nekupili padělek, a nakupovat (podobně jako všechny mince) u prověřených obchodníků, kteří s koupí často poradí.
Pamětní mince
Další možností investice do mincí jsou pamětní mince, které u nás vydává Česká národní banka. Ty jsou na rozdíl od investičních mincí raženy v přesně stanovených nákladech a přesnými parametry, daných zákonem. U pamětních mincí se nevykonává žádná dodatečná ražba, jako je tomu u klasických investičních mincí.
REKLAMA
Pamětní mince jsou vyhotovované ve dvou provedeních – špičkové kvalitě (proof) a běžné kvalitě. Provedení proof má na rozdíl od běžné kvality leštěné pole mince a hladkou hranu. Mince v běžné kvalitě má vroubkovanou hranu a není leštěna. Rozdíl je na první pohled patrný a někteří sběratelé tak nakupují oba druhy u každé mince.
Pamětné mince jsou prodávány ve speciálním pouzdře a etui s certifikátem, který prokazuje její parametry (ryzost, hmotnost, velikost, provedení, nominální hodnotu apod.). Bez nich bychom pamětní minci (a vlastně žádnou moderní minci) kupovat neměli. Na rozdíl od investičních mincí je u nich velmi důležité to, v jakém jsou stavu, což hodně ovlivňuje jejich tržní hodnotu.
V současnosti vydává ČNB zlaté mince s tematickým zaměřením s pětiletou periodou. Od roku 2006 do 2010 tak vydá ČNB deset zlatých mincí v nominální hodnotě 2 500 Kč, hmotností 7,78 g (1/4 Oz), průměrem 22 mm a ryzostí 999/1000.
Co se týče ceny pamětných mincí, je u nich vzhledem k nízkému objemu započítána větší přirážka. Od roku 2006 přistoupila ČNB na určování ceny podle aktuální hodnoty ceny zlata, a cena mincí se proto průběžně mění (momentálně je to za proof zlatou minci 5 900 Kč a za běžnou kvalitu 4 800 Kč). Při objednávání s půlročním předstihem se tedy původní cena může od té reálné hodně lišit (což se při současných pohybech ceny zlata nedá neočekávat).
Matoucí pro nezkušené nákupčí může být nominální hodnota na pamětních mincích. Ta neoznačuje ani výrobní cenu, ani reálnou hodnotu (už při emisi se prodávají mince za dvojnásobnou cenu), ale značí skutečnost, že jde o součást oběhového systému dané země. Praktický význam je ten, že tyto mince, na rozdíl od medailí, vydávaných nezávisle na ČNB, jsou osvobozeny od DPH (to, které mince jsou osvobozeny od 19% DPH, je dáno zákonem). Je rovněž možné je vyměnit za hotovost v nominální hodnotě.
REKLAMA
Jak nakupovat
Pokud chcete nakupovat mince, které ještě nebyly uvedeny na trh, můžete využít některého smluvního partnera ČNB, u nichž je možné nakupovat přes internet, prostřednictvím telefonu nebo přímo v prodejnách. Kvůli ohromnému zájmu je ale nutné si mince objednávat s několikaměsíčním předstihem. První letošní mince s motivem národní kulturní památky řetězový most ve Stádlci, která vyjde 14. května, je vyprodána již několik měsíců (i přes stále rostoucí množství v emisi), mince s motivem Technická památka pivovar Plzeň by ještě měla být dostupná.
Pokud již kupujete minci, která je v oběhu, je kromě autorizovaných prodejců možné navštívit některou z internetových stránek, které se věnují aukcím, nebo specializovanou burzu. Cena se ale od emisní hodnoty bude určitě lišit a za jednu minci tak můžete zaplatit i několik desítek tisíc. Cena pamětních mincí se totiž nepohybuje v souladu s cenou zlata, ale na základě nabídky a poptávky, což cenu některých mincí tlačí skutečně vysoko.
Například mince s tématem Papírny Velké Losiny z roku 2006 se prodává za cenu přes 50 000 Kč v provedení proof (cena při emisi byla 5000 Kč) a dokonce i za běžnou kvalitu se platí více než 30 000 Kč. I proto jsou pamětní mince v poslední době tak oblíbené. U nás se oplatí nakupovat zejména české pamětní mince, zajímavou možností mohou být i slovenské mince. Zahraniční pamětné mince v Česku nejsou tak populární.
Pozor na padělky
Nebezpečím pro nezkušené investory může být nákup padělků. Je proto velmi důležité si u mincí vydávaných ČNB zkontrolovat, jestli má mince certifikát, originální pouzdro (i když nejde o padělek, vyndání z pouzdra hodnotu mince výrazně snižuje) apod. Naštěstí se u nás padělky pamětních mincí nevyskytují.
U starších mincí bylo zvykem dělat mince například s dvojnásobnou tloušťkou (mince byly tehdy velmi tenké, takže se lehce zaměnily s tlustším padělkem), aby se vykompenzovala menší hmotnost kovu, který se při výrobě padělku využíval. Jinak má zlato tu výhodu, že díky své hustotě je velmi těžko napodobitelné, a pokud budete při nákupu z druhé ruky pozorní a využijete rad odborníka, je malá šance, že koupíte padělek (přesto se takový nákup nedoporučuje). Opatrnosti však není nikdy dost.
REKLAMA
Posiluje i stříbro
Zajímavou alternativou ke zlatým mincím může být rovněž nákup stříbrných mincí, jak investičních, tak těch pamětních. Jejich nevýhodou je ale to, že nejsou osvobozeny od DPH. Na druhou stranu je ale nominální (200 Kč) a tím i emisní cena (kolem 500 korun) pamětních mincí velmi nízká a jsou tak lehce dostupné úplně každému.
I u stríbrných mincí může díky velké poptávce dojít k několikanásobnému růstu ceny, ve výjimečných případech až na desetitisíce korun (jako například u mince s tématem 650. výročí založení pražského arcibiskupství a položení základního kamene ke Katedrále sv. Víta z roku 1994, jejíž cena se v provedení proof vyšplhala nad 35 000 Kč).
Každý si ale musí uvědomit, že i když v posledních letech tyto mince byly prakticky zaručenou investicí s velmi zajímavým ziskem, v budoucnu to nemusí zaručeně platit. Jedním z důvodů může být i postup ČNB, která u posledních emisí zvedla náklad mincí v kvalitě proof více než dvojnásobně, což může příští poptávku, a tedy i cenu v aukcích, výrazně snížit.
Jako zajišťovací nástroj pro uchování hodnoty peněz však tyto mince budou určitě fungovat. Stěží lze předpokládat, že by jejich cena v budoucnu klesala, růst vyšší než inflace je téměř zaručen. Určitě se ale nevyplatí jako spekulativní nástroj.
Pro zajímavost
Hned několik primátů mezi všemi mincemi drží kanadský Maple Leaf. Je to největší (průměr 53 cm, tloušťka 3 cm) a nejtěžší (váží rovných 100 kg, což je více než 3125 troyských uncí) platná mince na světě s největší nominální hodnotou (1 000 000 kanadských dolarů). Zároveň jde o minci s nejvyšší ryzostí (objem zlata je 0,99999; běžně jsou vyráběny mince s ryzostí 0,999).
Vzhledem k velikosti mince a obtížnosti výroby v tak vysoké ryzosti (v této ryzosti je vyráběn i 1 Oz Maple Leaf, ale na rozdíl od mince s běžnou ryzostí 0,999, s nominální hodnotou 50 kanadských dolarů, má 0,99999 mince hodnotu 200 kanadských dolarů) jich bylo vyrobeno pouze několik kusů, prodaných bylo zatím 8 kusů. Předtím držel primát největší mince rakouský Wiener Philharmoniker, s váhou 1 000 Oz (přes 31 kg).
Zdroj: Zlaté Mince – Numismatika
