Zlato je nejlevnější za pět let. Vyplatí se kupovat?
Zlato. Jakmile lidé zaslechnou kouzelné slůvko „zlato“ či jeho ekvivalent v jiném jazyce („gold“, „emas“, „l´or“, „oro“, „lò”, “kulta”, ”igolide”, “arany”, „volamena”, “koura”…), ztrácejí zdravý rozum a začnou se chovat jako trpaslíci. Zlato okouzluje a vytváří chiméru stability, iluzi bohatství a přelud jistoty. Zejména v dobách finančních krizí lidé přestávají uvažovat a nakupují žlutý kov za jakoukoli cenu. Krize ale dříve či později pomine a v šuplících drobných investorů zůstává jen bezcenný drahý kov.
V době nákupního šílenství v době finanční krize z roku 2008, kdy nejistota rozkolísala kapitálové trhy do nečekané volatility, cena zlata vystřelila vzhůru. Poprvé od ledna 1980 pokořila historická maxima – ovšem pouze v nominálním vyjádření. Dokonce ani nové historické maximum z roku 2011 blížícím se hodnotě 1 900 USD/oz. nepomohlo ochránit před inflací pro kupující na předešlém vrcholu. Nyní ovšem cena zlata padá. Za uplynulý rok ztratilo již přes 15 % své hodnoty, přičemž v posledním měsíci ubralo přes 7 %. Je čas nakupovat?
Než se investor rozhodne vložit své prostředky do zlata, měl by si odpovědět na základní otázku: Jaká je dlouhodobá hodnota zlata? (Pomiňme nyní možnost krátkodobé spekulace; zlato je většinou prodáváno jako dlouhodobý nástroj „jistoty“.)
Cena zlata dosáhla vrcholu v roce 1980 na úrovni 850 USD/oz. Poté klesala s menšími či většími (zpravidla většími; cena zlata je hodně volatilní) výkyvy až do roku 2001, když se koncem 90. let 20. století dotýkala 250 USD/oz. Teprve krize vyvolaná technologickou bublinou a jejím splasknutím dala podnět k růstu ceny zlatého kovu. V průběhu 20 let se přitom zlato pohybovalo nejčastěji kolem úrovně 400 USD/oz., a to bez ohledu na inflaci.
Historie se opakuje. Nelze sice očekávat pokles ceny zlata na úroveň z „období klidu“, neboť Fed vytiskl tak velké množství peněz na zažehnání finanční krize, že prostor k tak hlubokému propadu je zanedbatelný. S dalšími poklesy se ale setkat ještě můžeme.
REKLAMA
Nejníže odhadují pokles ceny zlata analytici ABN Amro, kteří očekávají cenu žlutého kovu na konci roku 2016 na úrovni 800 USD/oz. Ani ostatní ale nejsou se svými očekáváními příliš optimističtí. „To nejhorší na zlatě právě přichází. Domnívám se, že cena zlata by ještě v tomto roce mohla propadnout pod tisíc dolarů za unci,“ uvedl Jeffrey Currie, komoditní expert Goldman Sachs. A optimismem nehýří ani čeští analytici. „Dlouhodobý pokles cen zlata je stále ve hře a lidé se jej zbavují,“ uvedl Bronislav Soták, analytik Patria Finance. Cena zlata může bez potíží klesnout pod 900 USD/oz.
Graf 1: Vývoj ceny zlata
Zdroj: GoldPrice.org
Pozor na vysokou marži
Pokud se přeci jen navzdory negativním prognózám rozhodnete do zlata investovat, dejte si pozor na marže, které platíte. Nejnižší marže jsou u velkých zlatých investičních cihel, slušné bývají též u investičních mincí. S vyššími maržemi se setkáte u sběratelských mincí (např. vydávaných Českou národní bankou), jejich výhodou je ale cena odvíjející se nejen od ceny zlata, ale též od sběratelské hodnoty.
REKLAMA
Jiným příběhem jsou nejmenší zlaté plíšky v gramových hmotnostech. U nich marže šplhají do závratných výšek, zejména jsou-li nakupovány formou nejrůznějších „zlatých spoření“ zejména prostřednictvím divokých multilevelových prodejních sítí. U nich není problém nakoupit trojskou unci zlata za cenu kolem 3 000 USD.
Kupříkladu prodejce zlata Národní pokladnice jde ale s marží ještě dál. Dokázala prodávat zlato i za 7 775 USD/oz. Stačil jí k tomu drobný trik. „Skutečnou lahůdkou jsou pak série miniaturních zlatých mincí o váze 0,5 gramu. Za ty zaplatíte 2 500 korun za kus. Nevím, jestli je to extrémně omezeným počtem „pouze 5 000 sérií pro ČR“, nebo numizmatickou lupou, kterou k mincím dostanete, ale ta cena je neskutečná. Je jasné, že propočet na unci je trochu zavádějící, protože čím je mince (ale platí to i u slitků a cihel) menší, tím se na její ceně více projevují výrobní náklady apod. Ale stejně – při této ceně máte unci zlata za neuvěřitelných 155 500 korun, resp. 7775 dolarů,” uvádí Daniel Kuchta v článku „Zaplatíte 155 tisíc za unci zlata? Prý se to vyplatí”
Ostatně Národní pokladnice je skutečným pokladem mezi prodejci. Včera před jejími obchodními praktikami varoval i časopis dTest: „Nákup jediné pamětní medaile na stránkách NárodníPokladnice.cz s sebou nese automatické zasílání celé kolekce. Sbírka přitom může čítat i 44 exemplářů.” Aby zákazník nesouhlasil s odběrem celé série, musí tuto skutečnost při nákupu zmínit – nikoli jak je standardně zvykem projevit zájem i o další exempláře.
„Obvyklý prodejní model je tu obrácen naruby. Zboží chodí bez objednávky a chce-li zákazník jen jednu věc, musí dát vědět, že si nic dalšího nepřeje. Nechtěné zboží je podle obchodních podmínek povinen vrátit na své náklady,“ popisuje praxi obchodníka Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.
REKLAMA
Falešné zlato
Staré české přísloví říká: „Není všechno zlato, co se třpytí.“ Bohužel dnes lze přísloví modifikovat i na: „Není všechno zlato, co se za zlato vydává.“ Podvodníků s falešným zlatem je mnoho. Jako běžný spotřebitel či drobný investor můžete naletět i klasickým prodejcům pozlacených šperků. Jen málokdo má dostatek znalostí k prověření pravosti.
Českou republiku každoročně navštěvuje gang rumunských podvodníků předstírajících, že jim došel benzín a nemají peníze na jeho doplnění. Dobročinným řidičům nabízejí proto „rodinné zlato“ přibližně za 100 EUR. Šperky jsou pochopitelně bezcenné, což po čase podvedení pravděpodobně zjistí.
S falešným zlatem se ale obchoduje i ve velkém. Koncem června2015 zatkla policie podvodníky, kteří prodávali „zlaté“ cihly z pozlaceného wolframu. Jejich hmotnost je tak téměř identická s hmotností klasické zlaté cihly a rozdíl může poznat jen důkladný test. A rozdíl je samozřejmě v ceně – zatímco pozlacený wolfram má hodnotu 50 tis. Kč, jako zlato ho podvodníci prodávali až za 200 tis. Kč.
Není to problém jen České republiky. Padělané zlato se nachází i v sejfech některých centrálních bank (např. v Etiopii) a spekuluje se o množství padělků i v pevnosti Fort Knox schraňující zlaté rezervy Spojených států amerických.
Když investovat do zlata, tak proč?
Zlato se nejčastěji nakupuje jako „investice poslední záchrany“. V relativně malém objemu dokáže pojmout poměrně velké bohatství. V době zhroucení měnového systému pak může sloužit jako uchovatel alespoň části hodnoty.
Je to ovšem otázka míry. Dojde-li „jen“ k válce či státnímu bankrotu, může být (a historicky často bývá) držba zlata postavena mimo zákon a veškeré zlato v soukromých rukách je zkonfiskováno. Ano, dá se s ním i nadále cestovat, ale v případě odhalení často pod trestem nejvyšším.
Pokud by došlo ke zhroucení celého systému, zlato nepomůže. Nedá se jíst a ubránit vlastní území také nepomůže. V takovém případě se hodí spíše dobře opevněná tvrz, dostatek zbraní a munice a konzervy s dlouhou dobou trvanlivosti doplněné sušeným hovězím.
