Zdědit můžete i dluhy. Jak se tomu vyhnout?
Do jaké výše odpovídá dědic za dluhy zůstavitele?
Dědic získává právo na pozůstalost. Podle zákona tvoří pozůstalost veškeré jmění zůstavitele. A součástí jmění je jak majetek, tak dluhy. Výjimkou jsou pouze práva a povinnosti, které jsou nerozlučně spjaty s osobou zůstavitele. Až z pozůstalosti jako celku jsou jednotlivým dědicům přiznávány dědické podíly.
Může se velmi snadno stát, že dluhy zůstavitele dosáhnou výše zanechaného majetku, anebo majetek dokonce převýší. Do jaké výše potom dědic odpovídá za dluhy zůstavitele?
V případě, že dědic dědictví přijme, odpovídá za dluhy nejen do výše nabytého majetku, ale v plné výši. Pokud by se chtěl odpovědnosti za dluhy vyhnout, musel by se zříci pozůstalosti jako celku anebo uplatnit právo výhrady soupisu.
Odmítnutí a vzdání se dědictví
Předluženou pozůstalost může dědic po smrti zůstavitele odmítnout. Zákon však říká, že ten, kdo dědictví nabyl v důsledku dědické smlouvy tak může učinit pouze v případě, že to dědická smlouva nevylučuje.
REKLAMA
Dědictví se odmítne prohlášením vůči soudu v jednoměsíční lhůtě, jejímž marným uplynutím právo odmítnout dědictví zaniká. Lhůta začíná běžet ode dne, kdy soud vyrozuměl dědice o jeho právu dědictví odmítnout. Pouze dědic, který má jediné bydliště v zahraničí, má lhůtu delší – tříměsíční.
Odlišným institutem je tzv. vzdání se dědictví. Neodmítl-li dědic dědictví, může se jej ještě vzdát. Vzdání se dědictví je v řízení o dědictví před soudem nutno učinit ve prospěch jiného dědice. Podmínkou tedy je, že s tím druhý dědic souhlasí, což je v případě předlužené pozůstalosti značně nepravděpodobné.
Výhrada soupisu a výzva věřitelům k ohlášení pohledávek
Právo tzv. výhrady soupisu pozůstalosti náleží dědici vždy a tohoto práva se nemůže vzdát, a to ani v rámci dědické smlouvy. Pokud by smlouva toto vzdání se práva obsahovala, nepřihlíželo by se k němu.
Právo vyhradit soupis pozůstalosti náleží dědici, pokud ho řádně uplatní v jednoměsíční lhůtě. Lhůta začne běžet ode dne, kdy soud dědice o jeho právu vyrozuměl. Toto právo dědic uplatní prohlášením před soudem, a to buď ústně, anebo písemně. V případě, že dědic výhradu soupisu neuplatní včas, anebo před soudem prohlásí, že právo neuplatňuje, již tak nemůže učinit následně. V takové situaci pak odpovídá za dluhy zůstavitele v plném rozsahu. A naopak – uplatnil-li dědic výhradu soupisu řádně a včas, bude dluhy zůstavitele hradit pouze do výše hodnoty nabytého majetku.
REKLAMA
Současně s výhradou soupisu může dědic soud požádat o vyhledání dluhů zůstavitele. Soud pak vyzve věřitele, aby své pohledávky v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili.
Věřitelé jsou uspokojováni pouze do takové výše, než je vyčerpán majetek náležející do pozůstalosti. V rámci vypořádání dědictví pak budou uspokojeni pouze ti věřitelé, kteří své dluhy ohlásili ve stanovené lhůtě. I v tomto ohledu zákon obsahuje určité výjimky. Jde o situace, kdy buďto věřitel prokáže, že dědic o jeho pohledávce věděl, anebo je pohledávka věřitele zajištěna zástavním či jiným obdobným právem k věci patřící do pozůstalosti.