Zvyšují se investice do obnovitelných zdrojů i bezodpadového hospodářství

Zajímavé jsou nedávné výsledky mezinárodního projektu, který představil výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030.

Výzkum probíhal ve spolupráci s lotyšskou Technickou univerzitou v Rize a německým Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu. V Česku se studie zaměřila na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov.

V obou případech je zásadní zjištění, že současná výše investic je nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 miliard korun na investice do obnovitelných zdrojů. Současné investice v oblasti obnovitelné energie se budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát.

Milníkem je rok 2030

„Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu z Fakulty elektrotechnické ČVUT Michaela Valentová.

^REKLAMA

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. „Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili,“ zdůrazňuje Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.

Dobrá „vůle“ masivních dotací

Podle analytika Československé obchodní banky (ČSOB) je jasné, že pokud se bude dál protěžovat Green Deal a cíle uhlíkové neutrality jako takové, může se brzy ukázat, že ke splnění cílů nejsou v Evropě kapacity. Nezbude pak podle něj než dobrá „vůle“ v podobě masívních dotací. Tuto oblast proto čeká nebývalý boom. „Jestli existují z mého pohledu skutečně efektivně perspektivní oblasti, tak je to především oblast recyklace a zateplování objektů. Zvlášť u recyklace má Evropa hodně velké rezervy, a to nejenom v případě plastů, ale i papíru a dalších potenciálně užitečných surovin,“ vysvětluje pro Investujeme.cz odborník ČSOB.

Investice do „soláru“

Z globálního hlediska je jedním z nejperspektivnějším odvětvím energetiky ta solární. „Realizaci takových investic u nás vidíme často prostřednictvím fondů kolektivního investování,“ říká Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Vzhledem ke změnám klimatu bude tento vývoj jenom sílit. Podle evropské fotovoltaické asociace Solar Power Europe se počet solárních instalací za rok 2019 meziročně zvýšil o 25 %. Nejvyšší 80% nárůst instalovaného solárního výkonu zaznamenala Evropa.

^REKLAMA

„Při pohledu na čísla je navíc patrné, že potenciální prostor pro další využití obnovitelných zdrojů je značný. Podle mezinárodní energetické agentury má na světové výrobě elektřiny 39% podíl uhlí, 23% plyn, voda 16 %, jádro 10 % a o zbylých 12 % se dělí ostatní jako ropa, slunce, vítr nebo biomasa. Přitom vítr a slunce – s jedním z nejmenších podílů na produkci elektrické energie – mohou podle výzkumníků z BloombergNEF představovat nejlevnější zdroj až pro dvě třetiny populace,“ popisuje Richard Bechník.

Bezodpadové hospodářství

Jedním z trendů, který bude dále posilovat je i bezodpadové hospodářství. Velkým tématem je toto odvětví například v souvislosti s teplárnami na biomasu. Jejich počet bude stále narůstat. Co do objemu výroby je jedničkou Skupiny ČEZ elektrárna Hodonín, která například v roce 2018 z biomasy vyprodukovala více než 296 GWh.

Objem produkce průběžně navyšuje také východočeská Elektrárna Poříčí. Základem byl přechod do režimu čistého spalování na fluidním kotli počínaje rokem 2013. V praxi to znamenalo vybudovat nové příjmové místo biomasy včetně třídiče, dále pásovou dopravu z příjmového místa, nový biozásobník na kotli s dávkovacím zařízením, nový odvod ložového popela a samotné úpravy spalovací komory kotle.

Akvizice kutnohorské teplárny

Trend sledují i další hráči. Svou pozici v energetice mimo jiné posiluje skupina UCED z investiční skupiny CREDITAS. Aktuálně dokončila akvizici společnosti EC Biowatt, a. s., jedné z největších tepláren na biomasu v Česku. Nově vlastní ekologický provoz se dvěma biobloky v průmyslovém areálu ČKD Kutná Hora, a. s. UCED díky akvizici zvýší ročně objem distribuované elektřiny o hodnotu přesahující 56 GWh a distribuce tepla naroste o více než 100 TJ. Nová teplárna byla zařazena do majetku fondu kvalifikovaných investorů Creditas Assets SICAV.

„V areálu v Kutné Hoře už provozujeme vlastní lokální distribuční soustavu. Začleněním teplárny do našeho portfolia pokračujeme v posilování své pozice jednoho z významných distributorů energie v Česku,“ říká Richard Holešinský, investiční ředitel UCED.

Zmiňovaná teplárna na biomasu vyrábí energii bezodpadovou technologií, která nezatěžuje životní prostředí. Získaná energie je navíc v porovnání s plynem, zejména v poslední době, dramaticky výhodnější. Palivem energetického zdroje jsou kromě obilné a řepkové slámy cíleně pěstované energetické plodiny ve formě standardizovaných balíků od zemědělců z okolí. Výsledný certifikovaný produkt „popelák“ je hojně využíván jako velmi kvalitní hnojivo.