ČNB apeluje na pojišťovny: Hlídejte si finanční poradce
Česká národní banka se o finanční poradenství zajímá stále častěji a důkladněji. Na podzim loňského roku udělila pokutu 6 mil. Kč finančnímu zprostředkovateli Lukáši Štorkovi (dříve OVB, dnes Broker Consulting) za to, že „zprostředkoval pojistné smlouvy investičního životního pojištění klientům, pro které byly takové smlouvy s ohledem na jejich požadavky a potřeby nevhodné“. Poté „doporučila“ nenazývat v marketingových materiálech a při jednání s klientem IŽP spořením či spořicím programem. A začátkem tohoto roku začala radit pojišťovnám, jak kontrolovat kvalitu distribuční sítě.
ČNB má ze zákona více pravomocí v dohledu nad pojišťovnami než nad pojišťovacími zprostředkovateli a agenty. Pravděpodobně i proto přesouvá zodpovědnost za kontrolu finančních zprostředkovatelů na pojišťovny, stejně jako již dříve začala postihovat obchodníky za nekalá jednání jejich vázaných zástupců. Motivem či záminkou je v tomto případě starost o finanční stabilitu pojišťoven.
„[…] distributor jedná jménem a na účet pojišťovny a nekvalitní, neetická či dokonce nezákonná činnost distributorů a případné neplnění smluvních závazků či jednání v rozporu s vnitřními předpisy pojišťovny může vést k významným finančním ztrátám na straně pojišťovny […],“ uvádí ČNB v Úředním sdělení České národní banky ze dne 21. ledna 2014 k řízení a kontrole kvality činnosti distribuční sítě pojišťovny.
V předmětném Úředním sdělení ČNB navrhuje postupy, jakými by pojišťovny měly kontrolovat činnost své distribuční sítě s důrazem na externí zprostředkovatele. Zvedlo se několik hlasů, zda a do jaké míry je Úřední sdělení České národní banky závazné a zda nenahrazuje zákonnou úpravu, která je v podobě novely zákona č. 38 v nedohlednu i z důvodu loňské vládní krize a předčasným volbám.
Česká národní banka podobně jako ostatní centrální banky mají ale velkou moc. Guvernérovi ČNB stačí prohlásit, že centrální banka bude intervenovat proti koruně na hodnotu 27 Kč/EUR – a trh se o patřičný pohyb postará dříve, než emisní banka vytiskne první koruny. A stejně tak ČNB jakožto dozorovému orgánu v pojišťovnictví stačí naznačit směr, jakým by se pojišťovny měly vydat, a pojišťovny se jím přinejmenším rozhlédnou. Podobně někteří podnikatelé chodí na finanční úřad květinou napřed.
REKLAMA
Pojišťovny podle ČNB mají své externí distribuční sítě pečlivě vybírat před uzavřením smluvního vztahu a důsledně kontrolovat v jeho průběhu. Před uzavřením smlouvy s distributorem se má zajímat i o to, jakým způsobem jsou vybíráni lidé do finančně zprostředkovatelské sítě a „zástupce pojišťovny se zúčastní vstupního školení určeného pro budoucí podřízené pojišťovací zprostředkovatele“. Zároveň se pojišťovna má zajímat o kontrolní mechanismy zprostředkovatele.
Jeden z bodů míří i pro prevenci uzavření smlouvy s „letadlem“, jakým byla např. společnost Astraia, či systému, který využívala společnost Eurofinancial (později EF, dnes v likvidaci). Životní pojištění je díky vysokým předplaceným provizím občas využíváno podvodnými společnostmi jako „vstupenka do hry“. Konkrétně ČNB uvádí:
“[…] prověří možnost existence jevu, kdy u významného počtu pojistných smluv uzavřených prostřednictvím téhož distributora je osoba distributora shodná s osobou pojistníka nebo pojištěného zejm. v této souvislosti prověří, zda zprostředkovatel nepodmiňuje spolupráci s podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli či jinými osobami, se kterými hodlá vstoupit do smluvního vztahu, sjednáním pojistného produktu.[…]“
Pokud by společnost některé podstatné informace pojišťovně neposkytla, tak by „neměla do smluvního vztahu vůbec vstupovat“.
REKLAMA
Česká národní banka také definuje „nepřípustné pyramidové struktury“. Ty jsou takové, kde je po nováčcích požadováno uzavření pojistného produktu či vstupní poplatek a kdy jsou nováčkovi poskytovány nepřesné a zavádějící informace zejména k IŽP, např. o výnosech, odkupném apod. Nesmí mu být také sdělena nepravdivá informace, že uzavřením IŽP vzroste bonita pro získání hypotéky a předčasné ukončení smlouvy nesmí být podmíněno zaplacením pokuty.
Pojišťovny by měly do nových smluv zanést širší možnosti kontroly a v tomto směru přehodnotit i smlouvy stávající. Zejména by zprostředkovatel měl mít povinnost „strpět kontrolu přímo v kancelářích distributora či výkon skryté kontroly („mystery shopping“)“.
Povinností kladených byť formou Úředního sdělení, které není ani vyhláškou České národní banky, je poměrně hodně a jsou nebývale konkrétní. Pojišťovny se jimi velmi pravděpodobně více či méně začnou řídit a zvýší tlak na finančně poradenské společnosti. Opatření by se ale neměla dotknout poradců jednajících v zájmu klienta.