ČNB si bere na mušku finanční zprostředkovatele
Česká národní banka identifikovala několik oblastí, v nichž investiční a pojišťovací zprostředkovatelé chybují a za které může udělit pokuty až do výše 20 mil. Kč u investičních a 10 mil. Kč u pojišťovacích zprostředkovatelů. Takto vysokou sankci uděluje jen výjimečně, nicméně pokuty v řádu jednotek milionů se již dostávají na denní pořádek. Na co se ČNB zaměřuje?
V rámci zprostředkování v pojišťovnictví je terčem dozorového orgánu především klamavá prezentace pojistných produktů, mis-selling, vytváření nepřípustných pyramidových struktur a zprostředkování pojištění bez příslušného povolení. Drobností se v tomto kontextu jeví neohlášení změn do registru. Investiční zprostředkování je postihováno za podněcování zákazníků k nadměrnému obchodování, neoprávněné poskytování investičních služeb a rovněž za mis-selling.
Pojišťovací zprostředkovatelé a přečiny
Nejčastějším přečinem pojišťovacích zprostředkovatelů je klamavá prezentace pojistných produktů, zejména v oblasti investičního životního pojištění (IŽP). To je často prezentováno jako forma spoření, přestože je s ním spojeno investiční riziko. Mnohdy zprostředkovatelé klamavě informují o garanci zhodnocení, která se může vyskytnout pouze u IŽP navázaném na zajištěné fondy.
Za klamavé praktiky uložila ČNB v roce 2012 sankci např. společnosti AMV Group ve výši 2,2 mil. Kč za tvrzení, že klientům bude za uzavření IŽP zprostředkován úvěr. Zároveň společnost zamlčovala informaci o určení odkupného. Pokutu ve výši 2 mil. Kč obdržela ZFP akademie za povinnost uzavřít „kombinaci“ – IŽP, KŽP, penzijní připojištění a stavební spoření. Zároveň společnost prezentovala zavádějící informace o výnosech těchto produktů. |
Zprostředkovatelé „opomíjí“ informovat o poplatkové struktuře IŽP, které navíc prezentují jako alternativu k 2. pilíři. Na druhé straně je tato pojistka prodávána jako produkt na krátkodobé zhodnocení finančních prostředků.
Prodej IŽP podle poznatků ČNB probíhá často bezhlavě bez ohledu na potřeby klientů. S pojištěním tak končí studenti, ženy na mateřské či lidé v důchodovém věku. Navíc je mnohdy minimalizována pojistná část – a tak pojistka nekryje potřebná rizika. Zprostředkovatelé ovšem potřeby pojištěných často ani neznají, neboť potřeby klientů vyhodnocují nedostatečně.
Některé společnosti vytvářejí nepřípustné pyramidové struktury. Nejedná se o běžně užívaný multilevel marketing, ale o struktury, do jejichž zapojení musí nováček uzavřít vlastní pojistné produkty, zaplatit vysoký vstupní poplatek nebo povinně do společnosti přivést další lidi.
Pyramidovou strukturu vytvářela např. společnost IFP Institut finančního poradenství. „Vyfasovala“ za to v roce 2011 pokutu 6 mil. Kč. Společnost požadovala uzavření IŽP na 2 000 Kč měsíčně se závazkem 2 roky smlouvu nevypovědět. Závazek si zajistila bianco směnkou. Za obdobný prohřešek pokutu ve výši 500 tis. Kč v roce 2009 obdržela společnost Eurofinancial CZ i její přejmenovaná verze EF CZ v roce 2011 ve výši 1,5 mil. Kč – tedy za období, kdy již byla ve vlastnictví pojišťovny AXA. |
Tabulka 1: Počty správních řízení a sankcí u pojišťovacích zprostředkovatelů
Rok |
Počet ukončených řízení |
Výše uložených pokut |
2008 |
0 |
0 Kč |
2009 |
1 |
500 tis. Kč |
2010 |
4 |
22 tis. Kč |
2011 |
8 |
1,575 mil. Kč |
2012 |
17 |
10,45 mil. Kč |
1. pol. 2013 |
8 |
2,99 mil. Kč |
Zdroj: ČNB, prezentace členky bankovní rady Evy Zamrazilové
Investiční zprostředkovatelé a přečiny
Nejčastějším přečinem investičních zprostředkovatelů je podněcování zákazníků k nadměrnému obchodování (churning). K tomu využívají např. praktiku, kdy na nenahrávaném telefonním čísle přesvědčí klienta, aby jim na nahrávanou linku zadal konkrétní příkaz. Tím se snižuje pravděpodobnost postihu nekalého zprostředkovatele.
Nejvyšší pokuty udělila Česká národní banka společnosti BFC Capital v roce 2011 (7,5 mil. Kč) za nevyhodnocování investičního profilu zákazníků a nenahrávání komunikace s klienty, sankci 1 mil. Kč a zrušení registrace obdržela společnost Stone de Witt za nadměrné obchodování a vázaný zástupce Jan Werner obdržel pokutu 1,3 mil. Kč za obhospodařování majetku klienta, za kterého se při telefonické komunikaci vydával. |
ČNB má omezené pravomoci v případě, že zprostředkovatel předává pokyny zahraničnímu obchodníku s cennými papíry. Často se stává, že takový obchodník nemá ani oprávnění k poskytování služeb na českém území. Tito obchodníci sídlí nejčastěji v daňových rájích ve Velké Británii či na Kypru, ale také na Slovensku.
Mis-selling je dalším závažným problémem. Klientům je často nabízený produkt neodpovídající jejich zkušenostem a finančním možnostem. Nejčastěji se jedná o deriváty, k jejichž nabídce investiční zprostředkovatelé mnohdy ani nemají oprávnění, obchodování „na krátko“ (short selling, tedy prodej nejčastěji akcií, které klient nevlastní) či pákové obchodování s úvěrem (margin). Může se ale jednat i o klasický prodej rizikovějších podílových fondů, s nimiž je spojena vyšší provize než s konzervativními.
Aby se hůře prokazoval mis-selling, dochází k ovlivňování zákazníků při vyplňování investičních dotazníků. Podpisem investičního dotazníku klient stvrzuje dostatečné zkušenosti a možnosti, aniž by je skutečně měl.
Tabulka 1: Počty správních řízení a sankcí u pojišťovacích zprostředkovatelů
Rok |
Počet ukončených řízení |
Výše uložených pokut |
2008 |
1 |
50 tis. Kč |
2009 |
0 |
0 Kč |
2010 |
3 |
1,6 mil. Kč |
2011 |
7 |
9,36 mil. Kč |
2012 |
9 |
2,025 mil. Kč |
1. pol. 2013 |
9 |
3,185 mil. Kč |
Zdroj: ČNB, prezentace členky bankovní rady Evy Zamrazilové
Co se chystá dál
Rozpuštěná sněmovna nestihla dotáhnout ke zdárnému konci schvalování novely zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech, nicméně viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík je přesvědčen, že bude znovu uvedena do legislativního procesu. Jedná se podle jeho názoru o odbornou, nikoli politickou normu, proto nevidí problém v jejím schválení.
ČNB do novely zákona prosadila několik základních principů, z nichž nejvýznamnější je zodpovědnost pojišťoven a finančně poradenských společností za své podřízené pojišťovací zprostředkovatele (PPZ), zvýšení kvalifikačních nároků a pravidelný obnovovací poplatek za udržení v registru ČNB. Pravidelný poplatek by měl vyčistit databázi PPZ, kterých nyní ČNB eviduje přes 150 tisíc.