Problémy Metropolitního spořitelního družstva se začaly již v polovině května, kdy společnost přestala na základě předběžného opatření ze strany ČNB přijímat vklady a poskytovat úvěry. Společnosti byly také zablokovány peníze ze strany Vrchního státního zastupitelství, proti čemuž se společnost samozřejmě bránila, ale k vyřešení situace nedošlo. Hlavním důvodem byly podezřelé úvěrové operace, kdy prý společnost poskytovala úvěry ve výši desítek až stovek milionů neprověřeným subjektům. Koncem června pak společnost prodejem cenných papírů získala prostředky k vyplácení vkladů, ani to však nevedlo ke zlepšení situace.
Dlouhodobý problém a morální hazard
Problémům musela čelit i další velká záložna, WPB Capital, přičemž sama ČNB uvedla, že družstevními záložnami se zabývá již několik let. Hlavními problémy jsou podle ČNB poměrně velké množství rizikových úvěrů, nízká kapitálová přiměřenost a nepřehledná majetková struktura. Mnoho záložen tak podle ČNB funguje jako banky, ale bez toho, aby splňovaly potřebná kritéria. Když se k tomu přidá ještě pojištění vkladů stejné jako v bankách, jde podle mnohých ekonomů o zbytečný morální hazard. Vláda pak zareagovala zpřísněním podmínek pro kampeličky.
MSD bez licence
V září nakonec ČNB odebrala, zatím nepravomocně, společnosti MSD licenci. Proti tomuto kroku samozřejmě podalo MSD rozklad, přičemž argumentovalo také tím, že rozhodnutí o odebrání licence bylo ze strany ČNB přijato až podezřele rychle, a že regulátor nebere na argumenty společnosti dostatečný zřetel. Bohužel, ani to nestačilo a včera nabylo odebrání povolení působit jako družstevní záložna právní moci.
Společnost ve svém prohlášení uvádí, že jednání regulátora bylo nestandardní a že společnost nedostala možnost obhájit své argumenty na půdě ČNB. Rozhodla se proto „podat trestní oznámení na neznámého pachatele k rukám Nejvyššího státního zastupitelství v Brně za účelem prověření všech okolností vedoucích k likvidaci Metropolitního spořitelního družstva a sektoru družstevních záložen.“ Jestli jí to bude něco platné, je velmi nepravděpodobné, protože ČNB je, zdá se, v tomto boji silně odhodlána. Klienti společnosti tak budou muset vyčkat na to, jak dopadne likvidace společnosti a spoléhat se na Fond pojištění vkladů, který jim nakonec vyplatí jejich peníze.
ČNB jde tvrdě na věc
ČNB tímto krokem vyslala všem záložnám jasný signál, že s nimi nebude mít slitování a že jejich fungování a existence není mezi bankéři vítána. Rychlost konání ČNB je skutečně až zarážející, zejména když v některých jiných odvětvích nedokáže potrestat prakticky nikoho, resp. tresty jsou spíše symbolické.
REKLAMA
Snahu ČNB o pročištění trhu a uzavření institucí, které mohou škodit českému trhu, samozřejmě respektuji a oceňuji. Zejména v současné době, kdy v mnoha zemích způsobují krachující finanční ústavy krize, musí být regulátor ve střehu a mít věci pod kontrolou. Při pohledu na společnosti z jiných sektorů, například některé obchodníky s cennými papíry (zde se to obejde většinou pouze upozorněním, i když je pravda, že zahraniční společnosti asi ČNB likvidovat nemůže), nebo poradenské společnosti (resp. některé poradce, kteří očividně dlouhodobě okrádají lidi, ale o licenci nepřijdou a skončí maximálně se směšnou pokutou), však vypadá ČNB bezzubě. Možná je to tím, že pro ČNB nejde o tak důležité a citlivé téma, jako jsou banky a záložny, ale je to trochu škoda.
Pokud MSD skutečně půjčovalo miliony korun pochybným společnostem a docházelo k „tunelování“, tak si trest a likvidaci skutečně zaslouží, o tom není pochyb. Stále to však spíše vypadá, že Česká národní banka potřebovala odstrašující příklad, aby ukázala ostatním společnostem v oboru, že velké záložny jsou pro ní trnem v oku a jakékoli pochybení u nich nebude trpět. I když jsou jen okrajovým segmentem a v porovnání s bankami představují zanedbatelnou část finančního sektoru, stále představují riziko pro stabilitu celého finančního sektoru v ČR.
WPB „na koberečku“
To, že nastolená taktika ČNB pravděpodobně funguje, dokazuje případ další zmiňované společnosti, WPB Capital. I ta patří mezi největší společnosti v oboru a také jí byla předběžným opatřením ze strany ČNB omezena činnost. Společnost je ale na rozdíl od MSD v lepší situaci a dokonce se jí daří i přes omezení činnosti vykazovat zisk. Sice registruje odliv prostředků, podle vlastních slov ale nejde o dramatické zvýšení oproti normálu a „klienti WPB Capital i přes trvající předběžné opatření, které částečně omezuje rozsah nabízených služeb, aktivně obnovují své vklady. Vnímáme to jako projev důvěry v naši instituci a velice si toho vážíme,“ tvrdí WPB.
Na dotaz, jestli může situace kolem MSD nějak výrazně ovlivnit její činnost, společnost říká, že „WPB Capital aktuálně podniká bez jakýchkoliv problémů. Disponuje kapitálem ve výši 578 milionů Kč, vklady klientům řádně vyplácí, má volnou likviditu v objemu 1,5 miliardy Kč a svým stávajícím klientům umožňuje obnovu vkladových účtů. Neočekáváme proto žádný zásadní vliv na naše působení.“
REKLAMA
Společnost nicméně musela ve středu na půdě ČNB obhajovat své působení, přičemž se snažila „obměkčit“ regulátora a přimět ho zrušit předběžné opatření. Plánuje totiž v nejbližších pěti letech navýšit svůj základní kapitál až do výše 1,5 miliardy korun a bez souhlasu ČNB to nejde.
„V současné době máme za sebou jednání se strategickými investory, kteří mají zájem o kapitálový vstup do WPB Capital a další navýšení kapitálu. Na rok 2014 je připravené navýšení kapitálu o 500 mil. Kč. V průběhu následujících roků se plánuje navýšení kapitálu až na hodnotu 1,5 mld. Kč ke konci roku 2018. Toto navýšení jednoznačně povede k zvýšení bezpečnosti vkladatelů. K navýšení kapitálu ale je potřebný souhlas ČNB,“ vysvětluje Ing. Peter Bodnár, předseda představenstva WPB Capital.
Ve stejném časovém horizontu by mělo dojít i k nárůstu bilanční sumy až na 10 miliard korun, což ale podle nových pravidel povede k nutnosti požádat o bankovní licenci. Sama společnost ale již delší dobu deklaruje, že právě transformace na banku je jejím dlouhodobým cílem. „I z tohoto důvodu v nejbližší budoucnosti hodláme v součinnosti s renomovanými poradenskými společnostmi nadále zlepšovat svou předpisovou základnu, interní směrnice a řídící a kontrolní systém. Rovněž chceme rozšířit spektrum poskytovaných služeb na území České a Slovenské republiky,“ dodává Bodnár.
Záložny tedy dostaly jasný signál, že když budou příliš velké, musejí se stát bankou, nebo budou zlikvidovány. Nakonec se dá pouze doplnit, že počet lidí, kterým leze centrální banka krkem, se po včerejším rozhodnutí opět zvýší. Krátce poté, co mnoha lidem zdražila dovolené i vánoční nákupy, jí teď budou nenávidět i lidé, kteří si mysleli, že dosáhnout na spořicím nebo termínovaném účtu zajímavější úrok než v bance (samozřejmě za cenu vyššího rizika) není až takový problém. ČNB jim ukázala, že to problém je – v rámci zachování bezpečnosti.
