Co přinese delší období prostředí nízkých úrokových sazeb

Prostředí nízkých úrokových sazeb

Dnešní úrokové sazby se stávají až neuvěřitelnými a mnohé doposud uznávané teoretické předpoklady jsou bořeny jako neplatné. I když se všeobecně se konstatuje, že nízké úrokové sazby podpoří ekonomický růst, příklad Japonska ukazuje, že tomu tak být nemusí. Ani po dvou desetiletích politiky nulových úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování k oživení japonské ekonomiky nedošlo. Pravděpodobný je tedy i scénář, že sazby zůstanou nízké i po dobu delší, než by vůbec někdo předtím předpokládal.

Co ultra-nízké úrokové sazby znamenají pro drobného investora

Klienty, kteří potřebují finančně inteligentně spravovat své finance, by mělo zajímat, jak prostředí úrokových sazeb ovlivní jejich rozhodování. S čím je v této souvislosti nutné počítat: 

1. Snižování úroků z vkladů, pokles úročení depozit, pevně úročené investice budou stěží pokrývat inflaci (do banky s penězi nelez, banka o ně nestojí).
2. Období nízkých úrokových sazeb a s tím související eroze výnosů portfolia může trvat i delší dobu (pětiprocentní reálný výnos patří minulosti).
3. Úrokové sazby hypoték mohou zůstat i dlouhodobě „setrvale nízké“ (i když učebnice říkají něco jiného).
4. Dochází k deformaci relativních cen, díky manipulacím jsou peníze „levnější“ a všechno ostatní „dražší“ (likvidity je dost, v případě potřeby ji dodá centrální banka).
5. Optimistické předpoklady pro výpočet současné hodnoty budoucích důchodových závazků se nemusí naplnit (minulé výnosy opravdu nemusí být zárukou výnosů budoucích).

Tři potenciální důvody ultra-nízkých úrokových sazeb

Důvod první – měnová politika centrálních bank na vlně uvolňování

Úřady centrálních bank mohou vyhlašovanou úrokovou sazbou a dalšími nástroji měnové politiky činit domácí měnu atraktivní či neatraktivní. Úrokové sazby jsou ovlivňovány úředním rozhodnutím, nikoliv pouze trhem. Měnový trh tedy nutí centrální banky spravující volně směnitelnou měnu, jako je ČNB, aby sledovaly výši úrokových sazeb jiných měn a tu svoji více či méně nastavovaly s ohledem na vývoj jinde.

Důvod druhý – stagnující ekonomika a nedostatek investičních příležitostí

Nejsou-li investiční příležitosti, ekonomika neroste a je-li ekonomika slabá, nízké a chabé jsou a budou i úrokové sazby. Nadbytečné produkční kapacity v ekonomice, vysoká nezaměstnanost, schopnost přesunout výrobu a služby do nízkonákladových míst, znamenají ekonomický pokles a působení protiinflačně působících faktorů (na rozdíl od zemí, kam se výroba ve velkém přesunuje). V takové situaci nelze očekávat vysokou návratnost investic a není možné, aby jedna skupina lidí – střadatelů – dostala za své peníze nadprůměrné výnosy.

Důvod třetí – skrytá pomoc při splácení veřejných dluhů

Existují dvě vykutálené cesty, jak dostat zemi z marasmu předlužení denominovanému v domácí měně. Jednou z nich je vysoká inflace, ochuzující věřitele, druhou je finanční represe, díky které dochází k pomalému „zabavování“ bohatství udržením výnosů na záporných hodnotách po dlouhou dobu. Jde o jakousi obdobu nevyhlášené daně z držených aktiv realizovanou prostřednictvím politiky nulových úrokových sazeb (ZIRP).

Dopady nízkých úrokových sazeb

Dopad první – návratnost investic, spekulace a iracionální nevázanost

Jak je cítit napětí rekordně nízkých úrokových sazeb, výnosy klesají a jsou nižší než míra inflace. Investiční modely jsou pod tlakem, co fungovalo dříve, již neplatí. Investoři se snaží udržet výši výnosů, na kterou byli doposud zvyklí a jsou snad i více ochotní investovat do rizikovějších aktiv. Ve snaze spekulace svezení se na aktuální vlně hledání vyšších výnosů vzniká riziko vzniku cenových bublin.

Dopad druhý – riziko deformace trhů a vzniku toxických aktiv

Změna úrokových sazeb má rovněž vliv na ceny aktiv, jak měnová intervence narušuje určování cen, volatilita na trzích roste. Jsou-li úrokové sazby udržovány uměle nízké, akcie nebo jiné třídy aktiv přitahují investory, kteří hledají vyšší výnosy. Ultra-nízké úrokové sazby pak způsobují iracionální nevázanost, pokřivují ceny aktiv a jsou „toxické“ pro ekonomiku, dochází k velkým výkyvům hodnoty aktiv.

Falešné signály na finančních trzích narušují to schopnost používat základní nebo technické analýzy pro obezřetné investiční rozhodnutí. Ultra-nízké úrokové sazby mohou financovat deficity nejenom veřejných rozpočtů.  Vzniká riziko bubliny dluhopisů spjaté s toxicitou aktiv penzijních fondů a jiných finančních institucí.

Dopad třetí – obavy o dlouhodobé zdraví ekonomiky a udržitelnost

Dochází-li k pokračujícím intervencím prostřednictvím měnové nebo i fiskální politiky, pro investory je obtížné posoudit, zda je trajektorie a tendence vývoje cen aktiv udržitelná, zda je návratnost investice opodstatněná fundamenty, zda je to udržitelné. Pokud výrobci uvízli v lokální deflaci, nízké úrokové sazby jim příliš nepomohou. Manažeři výrobního sektoru se zdráhají půjčit si peníze z obavy, že v prostředí chabé poptávky a potenciálně klesajících zisků nebudou jejich firmy schopné úvěry splácet.

Na straně druhé levné peníze udržují při životě firmy, které by měly zeštíhlit nebo projít likvidací a restrukturalizací, čímž je oddalována konsolidace a efektivnější využití zdrojů. Kýžený a tvůrci politik slibovaný hospodářský růst prostě nemusí být dostatečně robustní, míra nezaměstnanosti zdrojů může zůstávat vysoká.

Dopad čtvrtý – transfer bohatství, přesun úrokových výnosů ze „střadatelů“ na dlužníky

Prostředí nízkých úrokových sazeb umožňuje refinancováním a refixací sazeb přejít dlužníkům na nižší hladinu úrokových sazeb. Levné úvěry hypoteticky lákají k půjčování peněz včetně hypoték a jejich refinancování – a také k utrácení. Dochází ke zmírnění dluhové zátěže vládního, bankovního i soukromého sektoru, dlužníci, kteří dosáhnou na nulový nebo záporný reálný úrok, mohou být spokojeni.

Na straně druhé stojí oběti nízkých úrokových sazeb, dochází k transferu bohatství od střadatelů a investorů do aktiv s pevným výnosem, k dlužníkům. Finanční represe trestá střadatele a vychází vstříc dlužníkům. Dříve platné obchodní modely, opírající se o úrokové výnosy, již nefungují, s dopady na hospodaření se potýkají pojišťovny i penzijní fondy.

Dopad pátý – utajená a skrytá „záchrana“ veřejných financí

Nízké úrokové sazby, intervence na trzích a předstírání, že všechno je v pořádku, pomáhá zlepšit stav veřejných financí – snižuje dluhovou službu. „Důvěryhodné“ země jsou schopné vydávat nové dluhopisy, které nabízejí ultra-nízké úrokové sazby. Vlády těchto zemí mají financování velkých deficitů a dluhové služby jednodušší, tedy alespoň do doby než to praskne nebo se změní nálada.