Co přinesou nulové poplatky bankám?

Bezpochyby každý z nás již někdy ve svém životě realizoval nějakou formu platebního styku. Ať již šlo o hotovostní či bezhotovostní platbu pravděpodobně v tom nějakou roli sehrála některá z bank a to například jako prostředník při převodech mezi účty nebo jako ústav, ze kterého si peníze vybereme, ale i jinak. Banky nás tedy značným způsobem ovlivňují i v běžném životě a úkolem této práce bude sledovat a porovnat podmínky některých bank a zauvažovat nad tím, do jaké míry jsou schopny ovlivnit naše chování v platebním styku.

Když chceme uvažovat nad tím, jak nás banky ovlivňují, musíme si nejdříve rozdělit typy zákazníků. V zásadě můžeme najít několik rozličných typů zákazníků: zákazník racionální, který je ovlivňován zejména cenou bankovních služeb, poplatky a v neposlední řadě také kvalitou služeb a rizikem, které jednotlivé peněžní ústavy pro něj představují. Dále pak zákazník neracionální, který se rozhoduje zejména na základě reklamy, která v současné době zasahuje do našeho rozhodování značným způsobem, popřípadě zvažuje pouze cenu. Co můžeme dnes očekávat a tedy co se nám snaží reklama vnutit?

Pokud mluvíme o bankovních poplatcích, v současné situaci na trhu přichází mnoho začínajících (vzniklých před pár lety) bank s myšlenkou „zbytečného placení“ poplatků, či „nesmyslných poplatků“. Zajímavé ale je, že ve většině případů je to opravdu doména menších bank. Banky s více klienty zůstávají obvykle u zavedeného systému poplatků.

Pro porovnání použiji sazebníky dvou relativně nových bank na trhu a dvou stálic – Air bank, která je členem skupiny PPF, Fio banka, jež u nás jako regulérní banka funguje teprve rok a půl, a jako déle fungující bankovní subjekty na trhu Komerční banka a Česká spořitelna.

Pro jednoduchost budeme jako klienta považovat běžného občana (ne-studenta), který vlastní standardní běžný účet. Bez běžného účtu bychom samozřejmě nemohli platební styk vůbec realizovat, proto se podívejme na výčet některých klasických poplatků zatěžující platební styk plátce a příjemce.

V tabulce vidíme pouze krátký výčet nejznámějších poplatků, které bývají často omílány v reklamních spotech. Tento výčet by samozřejmě mohl být delší, můžeme uvažovat různé zahraniční platby, SEPA, inkasa i SIPO, ale pro ilustraci nám postačí tento základ.

Je jasně zřetelné, že se nové banky snaží nalákat klienty na nulový poplatek za vedení účtu, který u zavedených bank činní i několik desítek korun, což je při téměř nulovém úroku poměrně vysoký náklad při nižších částkách, které běžnému klientu účtem protékají. Air Bank také nabízí nulové poplatky u výběru z vlastních bankomatů, což je vzhledem k prozatím nízké rozšířenosti pouze reklamní tah a pro klienta je tato možnost značně situační, protože výběry u cizí banky zůstávají na úrovní 25 Kč.

Můžeme spatřit i snahu o stlačování platby za jednorázový příkaz k úhradě, z níž vychází nejlépe Air Bank a u elektronického bankovnictví i Fio banka. Přepážkové příkazy k úhradě s postupující digitalizací bankovnictví stále více klesají na důležitosti, i když je zřetelně vidět, že pro Českou spořitelnu je to stále lukrativní obchod a poplatky se také snaží stlačit.

Velmi diskutovaný poplatek za příchozí a odchozí platby snížily obě malé banky na nulu, což je dle všeobecného mínění tah, který by měly provést všechny banky, protože klient nechápe, proč by měl platit bance za to, že jí poskytuje své peněžní prostředky při přijaté platbě.

Teď vyvstává otázka: Vyplatí se novým bankám takové razantní snížení poplatků za účelem získání nových zákazníků? Podívejme se na počty nových zákazníků. Air Bank si díky perfektní kombinaci spořících a běžných účtů získala už 25 tisíc zákazníků ke konci března 2012, což je slušný nárůst od konce ledna 2012 (samozřejmě podpořený „reklamní masáží“), kdy banka hlásila deset tisíc klientů. Zákazníci oceňují, že na spořicím účtu nejsou žádná omezení, a proto si zakládají i běžné účty a s penězi pak volně operují. Tento model je pro klienta jistě velmi příjemný a dokládá to i fakt, že v březnu dosáhla banka 10 miliard korun depozit – znovu obrovský nárůst z 1 miliardy korun z počátku prosince 2011. Klienti samozřejmě nemají peníze pod polštářem, ale převádějí je z jiných bank.

„Nejvíce peněz si klienti Air Bank převedli z ČSOB. Následuje Česká spořitelna, Raiffeisenbank, GE Money Bank, Komerční banka a mBank. Z těchto bank do Air Bank přišly více než tři čtvrtiny všech peněz, které mají zákazníci na spořicích účtech,“ uvádí banka. Banka se tedy na trhu zabydluje a daří se jí získávat klienty.

Fio banka stejně jako Air Bank pokračuje v růstu, nejnovější čísla ještě nejsou známa, ale podle prohlášení z konce ledna 2012 přibylo bance v roce 2011 nově 67 tisíc klientů a celkem už jich za své regulérní působení (rok a půl) na trhu získala přes 140 tisíc. Stejně tak i objem vkladů stoupl z osmi miliard na 12,5 miliardy Kč.

Jak nás tedy podmínky bank ovlivňují? V jistém smyslu pozitivně, na našem bankovním trhu se objevují noví hráči, kteří dokážou přicházet s novými službami a cenami pro zákazníky a přesto vykazovat slušné zisky, což je jistě užitečné pro nás jako koncové klienty. Zvyšuje se konkurence a za ní by měl následovat i pokles cen. Zákazník si dnes může vybrat, jestli půjde do poměrně vyššího rizika u menší banky s výhodnějšími podmínkami nebo zvolí jistotu u zavedených institucí s vyššími poplatky.

Bankovní trh se i nadále rozvíjí a bude zajímavé sledovat, jakým způsobem budou růst tržní podíly jednotlivých bank, s jakými nabídkami nás překvapí. Migrace klientů dle kodexu mobility od velkých bank je zřejmá a pravděpodobně budou muset i ony reagovat alespoň mírným snížením některých poplatků. Zároveň je zajímavé sledovat způsob užívání účtů nových bank. Ačkoli bychom mohli předpokládat, že účty malých bank budou pouze průtokové, není tomu úplně tak a můžeme to dokázat nejen stále rostoucí výší depozit klientů.

Vysoké poplatky by také mohly vést ke slučování některých plateb a banky by potom mohly tratit na tom, že poplatky nastavily zbytečně vysoko a klienti se v rámci snižování svých nákladů ohlížejí i na počet provedených plateb, protože podle serveru bankovnipoplatky.com jsme k datu 18. 12. 2012 zaplatili za rok 2012 neuvěřitelných 37,7 miliard Kč na poplatcích a toto číslo stále narůstá.