Za prvé, rozhodnutí neprodloužit politiku QE za horizont března 2017 znamená, že ČNB může, jak předpokládáme v základním scénáři, opustit intervence na začátku roku 2017 (únor/květen). Pokud by ECB prodloužila přímý tisk peněz ekonomiky do konce roku 2017, ČNB by si netroufla ukončit intervence tak brzy a pravděpodobně by plánovaný exit dříve nebo později posunula do druhé poloviny roku 2017.
Za druhé, Mario Draghi včera představil o něco ambicióznější uvolnění měnových kohoutů, než se očekávalo. Sazby šly dolů plus mínus podle očekávání (depo –10 bps), ale překvapilo výraznější navýšení QE o 20 mld. eur měsíčně.To může teoreticky zvýšit příliv “horkých peněz” do korun. A právě rychlejší příliv spekulativních peněz, který dotlačil ČNB v lednu i v únoru k aktivnější obraně slabé koruny, byl zásadním důvodem, proč ČNB začala uvažovat o záporných sazbách. V březnu zatím příliv peněz zeslábl a soudě podle nižších přírůstků likvidity v českém bankovním systému se ČNB nemusela příliš otáčet. Do dalšího zasedání ČNB na konci března se to ale s vidinou výraznějšího QE v eurozóně může změnit a pak by zavedení záporných sazeb v Česku bylo vážně ve hře.
Mario Draghi dal včera ale argumenty do rukou také odpůrcům záporných sazeb v bankovní radě ČNB. Na tiskové konferenci řekl, že další pokles sazeb je málo pravděpodobný a v případě potřeby raději uvolní měnové kohouty jinak. ČNB si tak může být relativně jistá, že se jí úrokový diferenciál stimulující příliv spekulativních peněz nebude dál rozšiřovat. Lehkým problémem může být, že Mario Draghi už jednou trhům dosažení dna na úrocích sliboval. A jak víme, později si to rozmyslel…
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny