Koncept crowdfundingu má oproti dnes běžným dotacím nebo přerozdělování peněz z veřejných rozpočtů na soukromé projekty jednu nespornou výhodu: dárci (a nejen dárci, jak bude vysvětleno níže) si zde totiž mohou určit, kolik peněz a do kterého projektu chtějí vložit.
K rozvoji myšlenky crowdfundingu výrazně přispělo masové používání sítě Internet. Mezi celosvětově nejuznávanější crowdfundingové platformy patří v dnešní době Kickstarter a Indiegogo. Na soukromé, ale i charitativní a jinak bohulibé projekty se zde každoročně vybírají řádově stamiliony dolarů.
Prostřednictvím crowdfundingu jsou financovány především projekty, které by jinak nebyly ekonomicky životaschopné (různé umělecké happeningy, alternativní hudební záležitosti apod.) nebo projekty, které po stránce financí dávají smysl, ale jejich autoři nemají potřebný kapitál na jejich realizaci (sem se v dnešní době řadí především technologie či vybavení do domácnosti s náročnějším vývojem nebo výrobou).
Všechny tyto věci bývají financovány zpravidla systémem odměny (reward). Vy poskytnete realizátorovi určitou částku a podle její výše obdržíte ve chvíli realizace projektu odměnu. Například v případě, že by nějaký hudebník rád natočil album, ale nemá na něj peníze, vytvoří si seznam odměn pro lidi z davu, kteří mu je pošlou. Za určitou nejnižší částku obdržíte třeba ono nahrané CD, o něco více vás bude stát CD podepsané, za tři stovky navíc k němu dostanete i tričko a jako sponzor věnující rovnou několik procent cílové částky vás hudebník zmíní v bookletu a navíc vás pozve na party spojenou se křtem svého nového počinu.
Další běžnou podskupinou davového financování je princip daru (donation). Ten je využíván především na charitativní účely a jako participant z něj kromě dobrého pocitu nedostanete nic. Opět ale zůstává zachováno pravidlo, že o účelu a výši odměny rozhodujete jen a pouze vy.
REKLAMA
Třetí forma crowdfundingu je zajímavá především finančně. Jde o tzv. equity neboli nákupy podílů v projektech. Ve zkratce lze říci, že zainvestujete určitou částku do projektu a v případě jeho úspěchu vám z vašeho podílu budou plynout zisky.
S takovým přístupem jsme se v českých luzích a hájích dosud nemohli setkat. Až koncem října 2015 byl spuštěn první portál, jenž se zaměřuje na všechny tři formy crowdfundingu a lze jej tedy označit jako portál kombinovaný. Jedná se o Penězdroj, projekt založený plzeňskou společností Fundhall, která má se svým portálem smělé plány. V roce 2017 by například chtěla expandovat (pod vlastním, mezinárodně přijatelnějším názvem) do jiných zemí EU se zaměřením na střední Evropu. A časem rozjet i peer-to-peer půjčky.
A že to tvůrci s Penězdrojem myslí opravdu vážně, dokazuje i fakt, že v rámci jednoho z prvních equity projektů nabídli k prodeji 15 % podíl ve vlastní firmě, který ocenili na 750 tisíc Kč. Minimální příspěvek činil 2 500 Kč, za něž bylo možné nakoupit jeden podílový list. Tomu, že by crowdfundingovému způsobu financování mohla patřit budoucnost, nepochybně nasvědčuje skutečnost, že tento podíl byl kompletně naplněn během prvních deseti dnů.