ČSSD chce chránit spotřebitele, pomáhá ale velkým zahraničním pojišťovnám
Co je podstatou pozměňovacího návrhu sociální demokracie?
Poslanec Šincl chce zřejmě zabránit takzvanému přepojišťování životních pojistek. To je nešvar, kdy nepoctivý finanční poradce – lidově „pojišťovák“ – předčasně a nevhodně zruší spotřebiteli životní pojistku. Zruší ji ne proto, aby ji nahradil výhodnějším produktem, ale proto, aby poškodil spotřebitele a získal pro sebe vysokou provizi.
To je přece jasný důvod, proč regulovat. Jde o rozšířený problém?
Situace je mnohem lepší než před lety. Slušní zprostředkovatelé se snaží o samoregulaci. Navíc Česká národní banka zvýšila dohled a v roce 2014 vydala sérii opatření k pojišťovnám i zprostředkovatelům. Ovšem uznávám, že některé pojišťovny i pojišťováci se na tato doporučení, jak se říká, vykašlali. Ano, v tomto smyslu se může zdát regulace zákonem jako mnohem rychlejší, než samoregulace, případně tlak a kontroly ČNB. Pakliže opravdu chceme regulovat další a další aspekty našich životů…
A ministerská novela trh podle poslance Šincla neregulovala dostatečně?
Odborníci na ministerstvu financí připravovali novelu, tedy přesněji dvě novely, několik let. Začali v době, kdy přepojišťování bylo opravdu velký problém. Návrh ministerstva financí prošel standardním legislativním procesem, připomínkovali je historicky samozřejmě právníci Legislativní rady vlády a schválila je i samotná vláda. Obě novely zavádí mnohem vyšší informovanost pro spotřebitele a mnohem, opakuji mnohem, vyšší nároky na pojišťováky. Novely by omezily přepojišťování a také zajistily, že klient ví, co podepisuje. Zkrátka původní ministerská novela byla vyvážená.
REKLAMA
Jenže poslanec Šincl k těmto roky pilovaným a vyváženým změnám přinesl návrh, který zavádí přísnou cenovou regulaci v rozporu se všemi doporučeními Legislativní rady vlády a ministerstva financí.
Co konkrétně pozměňovací návrh pana poslance upravuje?
Návrh poslance Šincla zavádí omezení výše provizí za zprostředkování životního pojištění, jejich rozložení v čase a ručení poradců za sjednané smlouvy. Veškerá zodpovědnost se přenáší na fyzické osoby zprostředkovatele.
Není ale logické, že se jako zprostředkovatelé životního pojištění bráníte takové regulaci pojistek?
Osobně nejsem příznivcem zásahů států do obchodních vztahů. Když už ale regulace musí být, neměli bychom s vaničkou vylívat i dítě. Návrh pana poslance má sice chránit zájmy spotřebitele, bohužel však brání především zájmy největších zahraničních pojišťoven. Nevím, zda je za tím úmysl nebo jen přehlédnutí při textaci pozměňovacího návrhu.
V čem konkrétně jim nahrává?
Ďábel je skryt v detailu. V Evropě je zprostředkování životního pojištění v některých zemích také regulováno. Nejsem za ten prudký růst regulace rád, ale taková je holt doba.
REKLAMA
Vraťme se k otázce, proč by měl návrh vyhovovat právě pojišťovnám?
V Evropě se nejčastěji reguluje nákladovost životních pojistek. Neregulují pojišťováky, ale jdou přímo ke zdroji – k pojistce samotné. Tomu se pojišťovny samozřejmě brání, protože to zlevňuje pojistky a v konečném důsledku snižuje jejich zisky.
Pokud už se přistoupí k regulaci pojišťováků, je obvyklé, že stát reguluje pouze takzvanou rezervotvornou část pojištění. To je ta problematická složka, kvůli níž spotřebitelé přicházejí o peníze. To je ta Achillova pata všech těch „investičních“ a „kapitálových“ životních pojistek. Návrh poslance Šincla však reguluje všechny typy životního pojištění, nejenom ty zmíněné problematické.
A právě tady je skrytý ten ďábelský detail. Zlatý důl pro největší pojišťovny. Návrh pana poslance ve stávající podobě totiž zabrání menším a levnějším pojišťovnám, aby v budoucnu nabízely klientům výhodnější produkty.
Dokážete nám to vysvětlit jednodušeji?
Jako když zamknete v kině. Máte plný sál, tak zamknete a diváci se až nadosmrti budou moci dívat na filmy jen u vás. Samozřejmě každé další promítání budou mít dražší, popcorn dojde a filmy nebudou stát za nic. Když nemáte konkurenci, nemusíte se snažit. Navíc z kina se dostanete jen s velkým úsilím. Okénkem na záchodcích, nebo když uprosíte uvaděčku.
Přesně to udělá návrh pana poslance se životním pojištěním v Česku. Omezí konkurenci a zamkne stovky tisíc klientů v několika málo velkých pojišťovnách. Ty malé nebudou mít šanci, několik velkých posílí, zhorší služby a zdraží. Bez konkurence se nemusíte tolik snažit. Jejich dodatečné zisky zaplatí obyčejný český klient. Dodejme, že tyto zisky končí v zahraničí.
REKLAMA
Odliv zisků pojišťoven do zahraničí vládu trápí dlouhodobě. Nemůže to všechno být jakási předehra pro zavedení sektorové daně?
Věřím, že ne. I když jsem samozřejmě zaslechl konspirační teorie o tom, jak ČSSD pomůže pojišťovnám k většímu zisku a pak ho dodatečnou daní převede do státního rozpočtu.
Co byste tedy navrhoval, aby byl spotřebitel opravdu ochráněn před nepoctivými pojišťováky?
Poslanci mají tři možnosti. První možností je schválit novely tak, jak je po letech příprav a odborných debat předložila vláda. Náměstek ČSSD Martin Pros a jeho tým odvedli na ministerstvu vícepremiéra Babiše dobrou práci.
Náměstek Pros ale přece v rozpočtovém výboru podpořil návrh poslance Šincla.
To mě překvapilo. Ministerstvo financí i pan náměstek byli dlouhodobě hlasitými odpůrci cenové regulace. Zejména s odkazem na postoj Legislativní rady vlády, která takovou regulaci považovala za neústavní. Pak najednou, doslova přes noc, pan náměstek otočil, nechal úředníky přepsat negativní stanovisko na pozitivní a regulaci provizí podpořil.
Čím si to vysvětlujete?
Nevím, pan náměstek je odborně příliš kvalifikovaný na to, aby takto přes noc prozřel. Možná za tím může být snaha o snadné body prostřednictvím ochrany spotřebitele, a snaha zrychlit tak svůj kariérní růst v rámci sociální demokracie. Možná je to rafinovaný plán na zavedení sektorové daně. Nebo možná je za tím něco jiného, něco, čemu jako obyčejný český zaměstnavatel nerozumím.
Mluvil jste o třech možnostech řešení. Jaké jsou ty další dvě?
Pokud poslanci přijmou Šinclův přílepek beze změn, pomohou především velkým pojišťovnám. A ne spotřebitelům. Těm naopak paradoxně pojistky zdraží a zhorší. Toto je ta druhá možnost, podle mne zdaleka nejhorší. Navíc tato změna paradoxně vyvolá další dvě vlny přepojišťování.
O tom jsme se už bavili. Jaká je třetí možnost?
Mírně upravit pozměňovací návrh pana poslance, pokud o něj ČSSD a nově i Ministerstvo financí tolik stojí. Upravit tak, jak je v Evropě obvyklé, tedy regulovat jen rezervotvornou složku životního pojištění. Omezení výše provize, její rozložení v čase i ručení pojišťováků by pak zůstalo v návrhu pana poslance beze změn. Ale týkalo by se jen té problematické, tedy rezervotvorné, složky. To spotřebitele ochrání nejvíc – před nepoctivými pojišťováky i monopolními pojišťovnami.
Rozhovor vyšel v deníku Právo.