Daně rostou, ekonomika stagnuje… Jak z toho ven?
Země (nejen) EU jsou stále zadluženy, některé více, jiné méně. Nebezpečím pro země s doposud relativně nízkým zadlužením je populistická snaha politiků zadlužit se více, s poukazem, že jiní jsou zadlužení více, aby byl nastartován hospodářský růst. Jestli je to v této situaci dobrý nápad, nejlépe posoudí trhy.
Může se pak jednoduše stát, že země, která se bude chtít více zadlužit, již nikdo nepůjčí, anebo půjčí za tak vysoké úroky, že to zemi dostane do situace ne nepodobné Řecku či Španělsku. V takovém případě se její manévrovací prostor ještě více zúží. Vzhledem k tomu, že již nebude možné získat peníze na trhu, či případně za velké úroky, zbývá jediná cesta, a to zvýšení daní.
Stejnou cestou, navzdory předvolebním proklamacím, se vydala i tuzemská vláda. Podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoje (OECD) měla v loňském roce ČR deváté nejvyšší daně z těchto zemí (viz Tabulka 1). Daně z příjmu a sociální pojištění tuzemským bezdětným zaměstnancům 42,5 %. Samozřejmě v případě zaměstnanců s dětmi je to vlivem odpočitatelných položek na děti méně.
Rozdíly mezi zeměmi OECD jsou výrazné. Nejvíce na daních zaplatí Belgičané, a to více než 55 % ze mzdy, na druhém pólu jsou pak Chilané s pouhými sedmi procenty. Průměrná OECD činí 35,3 %, v tomto srovnání jsou čeští zaměstnanci zdanění nadprůměrně.
Země, které mají velký problém se zadlužením, často šahají ke zvýšení daní. Není překvapením, že největší nárůst daní byl, v loňském roce zaznamenám v Maďarsku, neboť to se potácí ve velkých finančních problémech. Ovšem to se týkalo především bezdětných jedinců. Rodiny s dětmi se naopak těšily z poklesu daní.
V ČR, navzdory proklamacím daňová kvóta narostla, naštěstí jen nepatrně, o jeden procentní bod. A jen o dvě desetiny je menší než ve Švédsku. Prohlášení politiků z ČSSD, kteří chtějí zvýšit daně na úroveň Švédska, se tak nemusíme příliš bát.
Podle statistik OECD v posledních třech dekádách zdanění příjmu znatelně pokleslo, nicméně vlivem poslední ekonomické krize a řešení jejich následků se tento pokles v letech 2010 a 2011 zatavil. Řadě vlád nezbývá nic jiného, než přijmou úsporná opatření, navzdory bouřlivým protestům mnohých odpůrců. To se však neobejde bez zvyšování daní. Je pak na politicích, zda si vyberou spíše zvýšení přímých daní (z příjmu) či nepřímých (např. DPH).
Tabulka 1: Země OECD s nejvyššími daněmi (daň + sociální pojištění)
1. Belgie |
55,50% |
2. Německo |
49,80% |
3. Maďarsko a Francie |
49,40% |
4. Rakousko |
48,40% |
5. Itálie |
47,60% |
6. Švédsko |
42,80% |
7. Finsko |
42,70% |
8. Slovinsko |
42,60% |
9. Česká republika |
42,50% |
10. Estonsko |
40,10% |
Zdroj: iHNed.cz, OECD
Zvyšování daní sice může pomoci snížit schodek veřejných financí, ale na druhou stranu zase snižuje ekonomický růst. Kupříkladu zvýšení daní v ČR snížilo podle odhadů MF ČR růst ekonomiky v loňském roce o 0,2 % a další připravované opatření mají její růst snížit o 0,4 %. Současná vláda ústy svého ministerského předsedy sice hovoří o prorůstových opatřeních, ale není jasné, jak jich chtějí dosáhnout. Jedno je jisté, chtějí si posvítit na daňové ráje a zvýšit jednorázovou daň z transakcí do těchto států na 35 %. Ovšem je to ten správný „boj“ s daňovými ráji?
Všechny vlády světa se snaží zlepšit podnikatelské prostředí. Ovšem to s vysokými daněmi a složitým daňovým systémem nejde moc dohromady. Česká republika patří mezi nejsložitější daňové systémy na světě. V současnosti jí podle údajů Světové banky patří 117 místo na světě z celkem 183 hodnocených zemí. Mezi top deseti zeměmi podle Světové banky jsou především arabské země bohaté na nerostné suroviny a malé země závislé na cestovním ruchu. Tyto státy jsou tak bohaté, že mají jen minimum daní a jejich celková daňová soustava je tak jednoduchá. Ze členů OECD jsou nejlépe hodnoceni Irsko, Kanada, Lucembursko, Dánsko a Švýcarsko. Na posledním místě je Venezuela.
Nebylo by pro tuzemské podnikatelé a firmy lepší zjednodušení a snížení daní? Tím by se nejlépe konkurovalo daňovým rájům a peníze by do nich neutíkaly, ale naopak by se vracely. Kromě výše sazby je důležité mít daně především jednoduché. I vysoké daně mohou být jednoduché. Třeba v Dánsku přesahuje daňové zatížení 50 %, ale v jednoduchosti systému je ten na 15 místě na světě. Jednoduché daně podporují růst domácí ekonomiky. Avšak zjednodušení daní či dokonce jejich snížení nelze od současné politické garnitury očekávat.