Daníte dividendy? O lepší sazbu musíte požádat!

Dividendy jsou základním typem příjmů plynoucím z držby akcií. Zdaňování dividend plynoucích ze zahraničí je docela komplikované a v mnoha případech není investorovi na dividendu aplikována výhodnější sazba vyplývající ze Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi konkrétními dvěma zeměmi. Jediným řešením je v těchto případech o rozdíl mezi sazbou obvyklou v dané zemi a zvýhodněnou sazbou zpětně požádat v zemi vyplácející dividendu. To může být docela komplikované.

Samozřejmě bývá obvyklé, že akcii kupujeme především za cílem dosažení kapitálového výnosu – tedy rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou (nejlépe samozřejmě kladného a co možná nejvyššího). Na druhé straně jsou společnosti s řekněme stálou a relativně vysokou dividendou, jejichž cena ani příliš nekolísá. Právě v těchto případech tvoří dividenda základ výnosu investora a ten by měl dbát o její řádné a zároveň co nejnižší zdanění.

Dividendy se vždy zdaňují u zdroje – sazba je otázkou

Většina  drobných tuzemských investorů si již pravděpodobně vyzkoušela, jak se postupuje při výplatě dividend z tuzemska. Jinými slovy, když si český daňový rezident (pro zjednodušení český občan, neboť je-li příjemcem dividendy firma, tak lze v určitých případech aplikovat daňové osvobození), koupí akcie nějaké tuzemské společnosti, která na valné hromadě rozhodne o výplatě konkrétní dividendy a on ji následně skutečně přijme.

V takových případech se postupuje tak, že akciová společnost, jejíž akcie drobný investor drží, vyplácí dividendu sníženou o zvláštní sazbu strženou u zdroje. V praxi to funguje tak, že drobný investor obdrží z hrubé dividendy schválené valnou hromadou pouze dividendu čistou, která je ponížena o patnáctiprocentní zvláštní sazbu daně. Ta je odváděna příslušnému finančnímu úřadu akciovou společností vyplácející dividendu. Drobný investor již takto přijatou čistou dividendu dál nezdaňuje.

Tak nějak to funguje v České republice. Naštěstí v případě dividend funguje podobný režim zdaňování i v ostatních zemích, kam často směřují peníze tuzemských drobných investorů. I tam jsou při výplatě dividendy investoři zdaňováni nějakou zvláštní sazbou u zdroje. Zpravidla to je podobně jako v ČR 15 %, ale klidně to může být 20 %, 10 % nebo i 5 %. V případě výplaty dividendy z akciové společnosti na občana – investora majícího stejnou daňovou rezidenci jako příjemce dividendy je vše jasné a upravuje to příslušný národní zákon.

Článek 10

Dividendy

1. Dividendy, vyplácené společností, která má domicil v jednom smluvním státě, osobě mající domicil v druhém smluvním státě, podléhají zdanění v tomto druhém státě.

2. Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž má svůj domicil společnost, která je vyplácí, a to podle zákonů tohoto státu. Daň takto stanovená však nemůže přesáhnout 10 % hrubé částky dividend.

^REKLAMA

Tento odstavec se nedotýká zdanění výnosů společnosti, které slouží k vyplácení dividend.

3. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy
plynoucí z akcií, požitkových listů, kuksů, zakladatelských podílů nebo jiných podílů na zisku s výjimkou pohledávek, právě tak jako příjmy z jiných společenských účastí, které jsou postaveny na roveň příjmům z akcií daňovým zákonodárstvím státu, v němž má svůj domicil společnost, která rozděluje dividendy.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí tehdy, jestliže příjemce dividend mající domicil v jednom smluvním státě má v druhém smluvním státě, v němž má svůj domicil společnost vyplácející dividendy, stálou provozovnu, k níž se ve skutečnosti pojí účast poskytující dividendy. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7.

5. Osoba, která má svůj domicil v Československu a která pobírá dividendy vyplácené společností mající svůj domicil ve Francii, může žádat úhradu srážky daně z těchto dividend, provedené předem, která byla zaplacena v daném případě společností vyplácející dividendy. Francie však může z částky úhrad vybrat daň předvídanou v odstavci 2.

Klíčové jsou skutečně první dva odstavce, které říkají, že zdrojový stát může dividendy zdanit, avšak primárně se dividendy zdaňují ve státu příjemce dividendy. Dnes se skutečně dividendy již ve zdrojovém státě zdaňují. Podle výše uvedeného výňatku smlouvy by zvláštní sazba daně neměla překročit 10 %. Funguje to tak doopravdy u výplaty dividend mezi ČR a Francií?

^REKLAMA

My srážíme procent deset, Francouzi dvacet

Vyplácející akciová společnost by měla testovat daňový domicil příjemce dividendy. Na vlastní oči jsem si skutečně ověřil, že francouzský drobný investor (má daňový domicil ve Francii) obdržel od tuzemské akciové společnosti dividendu poníženou pouze o desetiprocentní zvláštní sazbu daně. Já jsem tu samou dividendu jako český daňový rezident obdržel poníženou o patnáctiprocentní daň dle znění tuzemského zákona o daních z příjmů. Další případné zdaňování dividendy z tuzemska vyplacené dividendy do Francie náleží znění místního zákona. A to už není naše starost.

Jak by vypadal zrcadlový tok dividendy z pohledu zdaňování? Jde o situaci, kdy tuzemský drobný investor s rezidencí ČR si nakoupí akcie nějaké francouzské společnosti a následně obdrží dividendu. Podle znění smlouvy o zamezení dvojího zdanění by měla být podobně jako v zrcadlovém případě dividenda zatížena pouze deseti procenty. Chyba lávky!

K překvapení všech tuzemských investorů aplikuje francouzská akciová společnost na vyplacenou dividendu sazbu dle svého vlastního národního zákona (20 %) bez ohledu na to, zda je příjemcem Francouz nebo Čech či Němec. To je samozřejmě trochu kruté a vlastně to odporuje základnímu smyslu smluv o zamezení dvojího zdanění, které by měly nějakým způsobem jednoznačně vymezovat, kde se co zdaňuje, a vzájemně by měly nastavovat totožnou míru zdanění.

Refundační systém Francie x automatický přístup ČR

Český příjemce dividendy má samozřejmě nárok na to, aby z takové dividendy mu byla sražena daň dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění (maximálně deset procent viz výše uvedený výňatek) ve výši deseti procent. Jak toho za daných okolností docílit?

Jediným smysluplným řešením je adresovat oficiální žádost potvrzenou českým finančním úřadem, kde je úředně potvrzena daňová rezidence investora v ČR, na příslušný francouzský berní úřad. V takovém případě zpravidla po několika měsících francouzský berní úřad zadržovanou desetiprocentní daň propustí ve prospěch tuzemského investora.

Bohužel takto nepříznivě je systém nastaven. Šanci mají jen ti znalí a připravení. Kdo nepožádá, tak se bohužel k zadržené části dividendy nedostane.

Celé je to způsobeno tím, že francouzské daňové zákony uplatňují refundační systém na rozdíl od ČR. Za refundačním systémem není nic jiného než uplatňování sazby daně dle národního zákona a případně vrací (refundují) daň pouze na základě podané žádosti. Naopak ČR automaticky aplikuje daň dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v nižší než národní sazbě a o víc se nestaráme.