V loňské novele zákona o dani z příjmu je nově obsažena pasáž, podle níž má být část peněz „odváděných“ do daňových rájů zdaněna 35 %. To má být překážka, která má znevýhodnit tyto „odvody“. Nicméně „problém“ daňových rájů není jen českým specifikem. Potýkají se s tím snad všechny země světa a upozorňuje na něj i OECD.
Optimalizace
Nadnárodní korporace čelí obvinění, že neplatí daně. Daně prý platí jen chudí. Pravdou je, že velké společnosti v maximální možné míře využívají daňové optimalizace a minimalizují odvody státu. Některé z optimalizačních kroků jsou legální, jiné jsou však již postaveny mimo zákon nebo se nachází v tzv. šedé zóně (na pomezí toho, co je ještě legální a co už mimo zákon).
Účetní oddělení velkých společností či konzultantské společnosti, které korporacím pomáhají s daněmi, se řídí jednoduchým pravidlem, co není zakázáno, je dovoleno. To je i přes velké protesty mnohých naprosto legitimní.
Protesty se ale množí. Třeba v loni byla společnost Starbucks ve Velké Británii byla přinucena na daních „dobrovolně“ zaplatit asi o 10 mil. liber víc, než bylo nutné. Reagovala tak na odhalení, že za 14 let svého působení ve Spojeném království zaplatila na daních „pouze“ 8,6 milionů liber. To se samozřejmě veřejnosti a příslušným správcům daně nemohlo líbit. Tyto taky hned přispěchaly s opatřeními proti zneužívání daňové optimalizace.
Úřady se začaly činit nejenom ve Velké Británii. Také na druhé straně Atlantického oceánu se zvýšila politická aktivita. Terčem se zde pro změnu, stali technologičtí giganti Microsoft a HP a jejich přesouvání zisků na Bermudy, do Portorika a dalších daňových rájů.
REKLAMA
V USA je sazba daně z příjmu právnických osob (korporátní daně) 35 %. Nicméně pomocí různých daňových slev se je možné se dostat na nižší sazbu daně. Podle organizace Občané pro daňovou spravedlnost byla v letech 2009 – 2010 „sazba“ odváděné daně korporacemi 17,3 %.
Podle OECD se daňové sazby v členských zemích této organizace snížily z průměrných 32,5 % v roce 2000 na 25,4 % v roce 2011. To je sice znatelný pokles, ale stále to nemotivuje firmy k tomu, aby nepřesouvaly své zisky do daňových rájů. Podle organizace Global Financial Integrity převody v důsledku daňové optimalizace představují 50 – 60 procent všech globálních transakcí.
Úřady zaspaly dobu
Správci daní (a politici) si stěžují, že velké společnosti neodvádějí daně, jak by podle nich měly. Chyby hledají na straně daňových rájů. Avšak je pravdou, že výběrčí daní nedokázali držet krok s globalizujícím se světem.
Hlavní pilíře mezinárodního daňového systému vznikly před takřka 100 lety a příliš se od té doby nezměnily. Nadnárodní společnosti jsou z daňového pohledu považovány za volná seskupení samostatných společností působících v různých jurisdikcích. To jim umožňuje celkem bez problémů a svobodně přesouvat příjmy po celém světě a minimalizovat tak daňovou povinnost. Jde především o tzv. transfer pricing, jinými slovy řečeno optimální nastavení převodních cen uvnitř společností tvořící nadnárodní společnost.
REKLAMA
Platí jednoduchá rovnice, že čím složitější jsou transakce, tím jednodušší je proces. Mnoho dceřiných společností v daňových rájích jsou tak jen papírové subjekty, které vlastní práva k duševnímu vlastnictví a za to berou „poplatky“ od ostatních členů skupiny. Je jasné, že tento způsob daňové optimalizace využívají především technologické společnosti. Třeba Google tímto způsobem ušetřil za rok 2011 odhadem na daních kolem 10 miliard USD, neboť tyto prostředky převedl do firmy na Bermudách, kde jsou nulové firemní daně.
To však není všechno. Aby byl efekt daňové optimalizace Google zvýšen, byla do procesu vložena ještě holandská společnost. Platby na Bermudy procházely ještě přes papírovou společnost v Nizozemí. Výsledkem pak bylo, že mezi místem, kde probíhala hospodářská činnost, a místem, kde jsou vykazovány zisky, je ve skutečnosti malá spojitost.
Technologické společnosti však nejsou jediné, které takto postupují. Třeba ve zprávě z roku 2010 vypočítává organizace ActionAid, že pivovarnický gigant SABMiller pomocí různých operací v Africe a Indii na daně ušetří ročně asi 30 mil. USD. Ochranné známky k africkým pivovarům vlastní dceřiné společnosti sídlící v evropských zemích s nízkými daněmi.
Optimální alokace zisků do daňových rájů v posledních deseti letech výrazně narostla. Není se čemu divit, když 98 společností ze 100 obsažených v indexu FTSE 100 disponují minimálně jednou offshorovou společností.
Objem finančních prostředků amerických společností v daňových rájích dosahuje 1,6 bilionů dolarů a většina „daňových uprchlíků“ se bez patřičné úlevy zpět do vlasti vrátit nechce. Situace se obrátila. Dříve si firmy stěžovaly na dvojí zdanění a nyní si státy stěžují, že firmy nejsou v podstatě zdaňovány vůbec.
