Daří se vám v podnikání? Na státní důchod nespoléhejte

Ročním příjmem ovlivňujícím výši státního důchodu podnikatelů a živnostníků je vyměřovací základ neboli částka, ze které bylo zaplaceno v daném roce sociální (důchodové) pojištění. Nikoliv tedy roční příjem nebo hrubý zisk (příjem – výdaj), ale vyměřovací základ. U OSVČ s vyšším ziskem je vyměřovacím základem polovina daňového základu. Dobrovolně je však možné si určit i vyšší vyměřovací základ, což je pozitivní s ohledem na výši státního důchodu, ale v konečném důsledku je rozhodně výhodnější volné peníze investovat.

Jak zjistit osobní vyměřovací základ

Dva základní vstupní údaje při výpočtu státního starobního důchodu jsou získaná doba pojištění v celých ukončených letech a osobní vyměřovací základ, což je při výpočtu státního důchodu v roce 2016 zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda za roky 1986 až 2015.

Praktický příklad

Podnikatel pan Novák dosáhl za rok 2015 hrubého zisku (příjem – výdaj) 800 000 Kč. Vyměřovacím základem je 400 000 Kč (800 000 Kč x 50 %). Tento vyměřovací základ odpovídá měsíční hrubé mzdě 33 333 Kč (400 000 Kč: 12 měsíců).  

Proč neplatit dobrovolně více

Při odchodu do státního důchodu klesá podnikatelům a živnostníkům s vyššími zisky značně životní úroveň, na což je potřeba se včas připravit vlastní finanční strategií. Dobrovolně platit více na dobrovolném důchodovém pojištění není pro podnikatele s vyššími zisky dobrým řešením.

Praktický příklad

Podnikatelka paní Černá měla za rok 2015 hrubý zisk ve výši 1 200 000 Kč. Vyměřovací základ je tedy 600 000 Kč (1 200 000 Kč x 50 %). Vypočítáme si starobní důchod paní Černé ve dvou variantách dle legislativy roku 2016. Veškeré výpočty jsou zjednodušeny, neboť všechny výpočty jsou v současné hodnotě a dle současné legislativy a počítáme, že paní Černá podnikala po celou dobu. 

• V první variantě budeme počítat, že osobní vyměřovací základ za všechny roky je na stejné úrovni jako za rok 2015, tedy 50 000 Kč (600 000 Kč : 12 měsíců). Paní Černá získá dobu pojištění v rozsahu 43 let. Ročně zaplacené sociální (důchodové) pojištění by bylo 175 200 Kč (600 000 Kč x 29,2 %). Při zjednodušeném výpočtu za 30 let (1986 až 2015) by to bylo v současné hodnotě 5 256 000 Kč (175 200 Kč x 30 let). 
• Ve druhé variantě budeme počítat, že osobní vyměřovací základ za všechny odpracované roky bude 100 000 Kč, neboť paní Černá platila dobrovolně na sociálním (důchodovém pojištění) dvojnásobně vysokou částku než odpovídalo dosaženému zisku. Při zjednodušeném výpočtu za 30 let (1986 až 2015) by to bylo v současné hodnotě 10 512 000 Kč (350 400 Kč x 30 let). 

Tabulka 1: Výpočet důchodu podnikatele s dobrovolnými příspěvky na sociální pojištění

Zdroj: vlastní výpočet autora

V případě, že by paní Černá platila dobrovolně po celý produktivní život dvojnásobně vysoké sociální (důchodové) pojištění, potom by měla měsíční státní důchod vyšší o 8 385 Kč (24 883 Kč – 16 498 Kč). Za rok o 100 620 Kč (8 385 Kč x 12 měsíců). Za 20 let o 2 012 400 Kč (100 620 Kč x 20 let).

Za 30 produktivních let by však zaplatila na sociálním pojištění více o 5 256 000 Kč (10 512 000 Kč – 5 256 000 Kč). Jak je názorně vidět, tak na dobrovolném důchodovém pojištění by paní Černá zaplatila výrazně více, než kolik by následně obdržela důchod. Při pobírání důchodu 20 let, což je poměrně dlouhá doba, by činil finanční rozdíl 3 243 600 Kč (5 256 000 Kč – 2 012 400 Kč). 

Podnikatelé a živnostníci s vyššími zisky by měli tedy se zajistit na penzi vlastními prostředky, dobrovolná vyšší platba na sociálním pojištění není pro ně výhodná.