Podle sdělení Úřadu pro sčítání lidu (U.S. Census Bureau, www.census.gov) dosáhl počet obyvatel hodnoty 300 miliónů kolem 7:46 ráno východního času.
Tento "přesný" časový údaj je samozřejmě lehce iluzorní, protože byl vypočítán na základě interpolace. V USA se přibližně každých 7 vteřin narodí jeden člověk, zatímco každých 11 vteřin jeden zemře.
Čistá imigrace k tomu přidává jednoho člověka zhruba každých 31 vteřin. Výsledkem je celkový přírůstek o jednoho člověka za 11 vteřin.
Tato čísla ukazují, že imigrace je sice důležitá, ale neznamená to, že americkou demografickou bilanci zachraňují výhradně Mexičané masově překračující státní hranici.
DO USA MÍŘÍ PRACOVITÍ IMIGRANTI
Ve skutečnosti patří Američané mezi demograficky nejzdravější národy vyspělého světa. Trend poklesu porodnosti, se kterým zápolí západní Evropa, se samozřejmě týká i Severní Ameriky, ale v mnohem menší míře.
V souvislosti s Mexičany stojí za zmínku jeden podstatný fakt. Legální i nelegální imigranti z hispánské oblasti vykazují velmi vysokou míru ekonomické aktivity.
Jedná se o pracovité lidi, kteří do USA nepřijeli pro sociální dávky, ale pro práci. Mexičané v USA také vykazují nižší kriminalitu než rodilí Američané.
Kromě toho USA budou potřebovat Mexiko nejen jako zdroj levné pracovní síly, ale také jako zdroj kvalifikované pracovní síly.
V současnosti studuje technické obory 451 tisíc mexických studentů, ale jen asi 370 tisíc amerických studentů, uvedl v roce 2005 časopis Business Week.
Z těchto důvodů jsou američtí ekonomové prakticky zajedno, že omezení přistěhovalectví Latinoameričanů není žádoucí.
Demografie změní i politickou tvář Spojených států. Je přesvědčivě dokumentováno, že "rudé státy" (tj. s převahou republikánských voličů) mají vyšší porodnost než "modré" státy s převahou demokratických hlasů.
Tento rozdíl existuje i na úrovni rodin, kdy republikánské rodiny mají statisticky významně více dětí než demokratické rodiny.
Zde se odráží rozdíl v životním stylu: rodinné hodnoty konzervativní pravice zkrátka mají darwinovskou výhodu nad bezdětným životním stylem "free" levicově-liberálních obyvatel velkých měst – což je mimochodem životní styl typický pro současnou západní Evropu.
 |
Kliknutím obrázky zvětšíte.
PRODUKTIVNÍ EVROPANÉ ODEJDOU DO USA
Prostředí středně velkých a menších měst je také mnohem ekonomicky výhodnější pro konzervativní početné rodiny už jen z důvodu levnějšího bydlení.
"Americké široce otevřené prostory jsou vhodné pro výchovu dětí," uvádí časopis The Economist. "Vést velkou rodinu v Japonsku je boj, dokonce i když během dne máte složenou postel. Nejnižší míry plodnosti na světě jsou v přelidněném Hong-Kongu (0,95 dítěte na ženu), Macau (1,02) a v Singapuru (1,06)" uvádí dále The Economist. Průměrná užitná plocha obytného domu v USA dosahovala v roce 2004 hodnoty 2330 čtverečních stop (217 metrů čtverečních).
Za těchto okolností není tak obtížné vysvětlit, proč si Američané mohou dovolit větší rodiny než Evropané, a proč tudíž během příštího půlstoletí budou USA na rozdíl od Evropy vzkvétat.
Evropa bude politicky v područí dvou voličských lobby: důchodců a imigrantů, protože evropští imigranti z velké části přicházejí ne za prací, ale s nataženou dlaní.
Menšina evropské populace, která bude ekonomicky aktivní, bude přetížena daněmi. Mladší a produktivnější Evropané budou stále ve větší míře odcházet za Atlantik.
 |
ČÍNA SE NESTANE VELMOCÍ
Tím je také řečeno, jaké jazyky by se především měly učit naše děti, pokud budou mít i jiné ambice než od slunka do slunka pracovat pro sociální stát: angličtinu a španělštinu.
Kdepak čínštinu. Ačkoli čínská ekonomika roste a nejlepší léta má zřejmě ještě před sebou, nikdy se nestane supervelmocí. Politika jednoho dítěte způsobí největší demografickou katastrofu v dějinách lidstva.
Čína budoucnosti je nešťastná země plná nuzně žijících starých lidí, která nebude mít ani pomyšlení na nějaké imperiální výboje. Vzhledem ke své velikosti a specifické kultuře nebude mít Čína šanci řešit své problémy imigrací.
Ještě hůře dopadne Rusko a Ukrajina. Ty na rozdíl od Číny nemají početnou vrstvu plodné venkovské populace. Jejich demograficko-ekonomické přistání bude velice tvrdé.
KAM INVESTOVAT?
Zdá se tedy, že dominantní světovou supervelmocí zůstanou i nadále Spojené státy, a to s politickou reprezentací, která se bude klonit k ekonomické politice na bázi Bushova "soucitného konzervatismu".
Z dlouhodobého hlediska se tedy investice do amerických akcií jeví jako rozumná volba. Máme se však vyhýbat evropským akciím? Rozhodně ne.
V evropské politice se ustálila praxe podporovat velké podniky ve formě dotací, daňových úlev nebo nízkých mezních daňových sazeb. Proto není třeba se evropským akcií vyhýbat. Zejména ty evropské podniky, které mají silné tržby v USA, mají budoucnost téměř zajištěnou.
Obrovský pozor je však třeba mít při investování do východoasijských, konkrétně čínských cenných papírů.
V případě Ruska jde převážně o akcie spojené s ropným průmyslem, což je speciální případ. Akciové trhy ostatních východoevropských trhů jsou však dlouhodobě problematické.
• Demografický strom, USA, 1980: doba, kdy začínala nejdelší hospodářská expanze Spojených států, která byla tažena vlnou "baby boomers":
 |
• USA, 2006: "Baby boomers" zestárli, ale stále jsou v produktivním věku a táhnou ekonomiku:
 |
• USA, 2030: "Baby boomers" již dožívají, ale demografický strom je stále zdravý:
 |
• Čína, 1990: Ekonomické reformy jsou v plném proudu, ekonomika roste tažena mladými populačními ročníky:
 |
• Čína, 2006: Ekonomika jede na plný plyn, silné ročníky jsou v nejproduktivnějších letech. Zároveň se ale začíná projevovat nezdravé zužování základu demografického stromu:
 |
• Čína, 2030: Silné ročníky se blíží důchodovému věku, což způsobí velké potíže v sociální oblasti. Mladší ročníky jsou relativně nepočetné; vzniknou problémy s plněním příjmů státního rozpočtu. Takto demografický strom supervelmoci rozhodně nevypadá:
 |
