Olympiády patří mezi nákladné světové události. Naprostá většina z nich končí ztrátou, s níž se pořadatelské město vyrovnává ještě roky až desetiletí po závěrečném ceremoniálu. Zimní olympijské hry v ruské Sochi 2014 se podle odhadů vyšplhaly na 51 mld. USD. A účet ještě není uzavřen.
Náklady na pořádání Letních olympijských her bývají vyšší než u zimní varianty. Zahrnují více sportů, potřebují více sportovišť a zázemí pro více sportovců z více zemí, zároveň jsou sledovanější a navštěvovanější. I přesto Sochi 2014 překoná dosavadní rekordní náklady Letních olympijských her v Pekingu v roce 2008. Ty dosáhly „pouhých“ 40 mld. USD.
Součty nákladů u Olympiády jsou ale vždy problematické. Pořadatelské město či olympijský výbor se snaží ukázat v lepším (rozumějte „levnějším“) světle, a tak se na mnohé náklady „zapomíná“, nebo se z „objektivních důvodů“ do nákladů her nezapočítají. Přistoupíme-li na tuto hru s čísly, můžeme uvěřit ruskému ministru sportu Dmitriji Kozakovi, že přímé náklady na Olympiádu v Sochi 2014 vyšly pouze kolem 6 mld. USD – a zbytek byly nezbytné náklady na infrastrukturu, které by byly vynaloženy i bez ní.
Před Sochi 2014 drželo neslavný rekord nejnákladnějších Zimních olympijských her japonské Nagano 1998. Zatímco do české historie se podepsalo nezapomenutelným výsledkem českého hokejového týmu s famózním Jaromírem Jágrem a emotivním komentátorem Robertem Zárubou, pro Japonsko znamenalo náklady 14 mld. USD a zadlužení každého Japonce 30 tisíci dolary.
Tabulka: Náklady Zimních olympijských her
Rok |
Město |
Stát |
Náklady |
1980 |
Lake Placid |
USA |
400 mil. USD |
1984 |
Sarajevo |
Jugoslávie |
179 mil. USD |
1988 |
Calgary |
Kanada |
1 mld. USD |
1992 |
Albertville |
Francie |
1,9 mld. USD |
1994 |
Lillehammer |
Norsko |
1,9 mld. USD |
1998 |
Nagano |
Japonsko |
14 mld. USD |
2002 |
Salt Lake City |
USA |
2,3 mld. USD |
2006 |
Torino |
Itálie |
4,1 mld. USD |
2010 |
Vancouver |
Kanada |
5,9 mld. USD |
2014 |
Sochi |
Rusko |
51 mld. USD |
Zdroj: Aktuálně.cz
Některá města na Olympiádě vydělala. Alespoň virtuálně. To je případ Salt Lake City 2002, kde organizátoři uváděli zisk 100 mil. USD. Ovšem jaksi omylem pozapomněli na federální dotace hradící náklady 1,3 mld. USD.
V roce 2009 se do olympijského investičního šílenství chtěla zapojit i Praha pod vedením Pavla Béma a začala vykonávat přípravy na žádost o pořadatelství Letních olympijských her v roce 2020. (Z ekonomického pohledu) naštěstí od svého záměru odstoupila, a tak se náklady zastavily přibližně na 25 mil. Kč.
Pražská Olympiáda měla mít přímé náklady 88 mld. Kč (cca 4,4 mld. USD), dalších 500 mil. Kč mělo být vynaloženo na infrastrukturu. A jak už to tak bývá, dodatečné infrastrukturní náklady byly komentovány jako nezbytné bez ohledu na konání her. Tento účet by ale pravděpodobně konečný nebyl. Rostou přeci ceny stavebních prací a materiálu, a navíc se jedná o veřejnou zakázku…