Výši státního důchodu ovlivňují dva parametry: získaná doba pojištění a příjmy, ze kterých je odváděno důchodové pojištění od roku 1986 po současnost. Bude tomu tak i po důchodových změnách od října 2011.
Jaké příjmy se počítají u OSVČ?
Vyměřovací základ za každý rok u OSVČ nezavisí na dosaženém zisku (rozdílu mezi příjmy a výdaji), ale na určeném vyměřovacím základu. Při vyplňování Přehledu o příjmech a výdajích pro OSSZ si totiž OSVČ v řádku č. 29 určují sami vyměřovací základ.
Z určeného vyměřovacího základu se následně počítá důchodové pojištění za uplynulý rok, které je potřeba uhradit (odečtou se zaplacené zálohy během roku) na účet místně příslušné OSSZ. Určený vyměřovací základ se nemusí přitom shodovat s vypočítaným vyměřovacím základem (tj. 50 % ze zisku).
Určený vyměřovací základ nesmí překročit maximální a minimální částku. Minimální vyměřovací základ za rok 2010 je částka 71 136 Kč, což odpovídá roční platbě sociálního pojištění ve výši 20 772 Kč (29,2 % ze 71 136 Kč), případně minimální vypočtený základ. Maximální vyměřovací základ za rok 2010 je částka 1 707 048 Kč, což odpovídá roční platbě sociálního pojištění ve výši 498 459 Kč (29,2 % z 1 707 048 Kč). V případě minimální platby důchodového pojištění je nutné počítat s nízkým důchodem.
Platba minimálního pojistného a důchod
Žadatelé o důchod v roce 2011 se ještě nedostali do situace, že by se jim započítávali pouze příjmy na základě určeného vyměřovacího základu. V minulosti to legislativa neumožňovala a současně se jim započítávají i příjmy ze zaměstnání, neboť dnešní žadatelé o důchod nemohli mít celou výdělečnou činnost pouze OSVČ. V budoucnu tomu tak být nemusí.
· Praktický příklad
Zkusme si vypočítat důchod pana Nováka, který bude celý život samostatně výdělečně činný, získá 40 let pojištění a jeho osobní vyměřovací základ bude 5 928 Kč (71 136 Kč : 12). Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrný měsíční příjem za všechny roky pojištění. V našem případě budeme počítat, že pan Novák platil po celou dobu minimální zálohy na sociálním pojištění. Jedná se o teoretický zjednodušený příklad, jehož cílem je ukázat, že platba minimálního pojistného znamená nízký státní důchod.
Tabulka:
Výpočet penze pana Nováka (dle legislativy do října 2011)
| Text | Částka |
| Osobní vyměřovací základ | 5 928 Kč |
| Redukce do 11 000 Kč (ze 100 %) | 5 928 Kč |
| Redukovaný osobní vyměřovací základ | 5 928 Kč |
| Základní výměra důchodu | 2 230 Kč |
| Procentní výměra za odpracované roky (40 let x 1,5 %) | 60 |
| Procentní výměra důchodu (5 928 Kč x 60 %) | 3 557 Kč |
| Měsíční důchod celkem (2 230 Kč + 3 557 Kč) | 5 787 Kč |
Měsíční penze pana Nováka by tedy činila 5 787 Kč, což je přibližně polovina průměrné penze v Česku.
Platíte minimální pojistné? Spořte si a investujte co nejdříve
OSVČ platící minimální sociální pojištění musí tedy počítat s velmi nízkou státní penzí. Možnosti jsou dvě: platit dobrovolně vyšší zálohy nebo zvýšit vlastní investice či spoření na důchod. Druhá varianta je výhodnější. Aby měl pan Novák průměrnou penzi, tak by musel každý měsíc platit nesrovnatelně vyšší scoiální pojištění (přibližně trojnásobně vysoké).
Investováním peněz ušetřených na sociálním pojištění např. od třiceti let může mít pan Novák dostatek vlastních zdrojů k dřívějšímu odchodu do důchodu a životní úroveň pana Nováka odchodem do důchodu nemusí příliš poklesnout, i když bude mít nízký státní důchod. Vlastní penze bude totiž vyšší než státní penze.
Vyšlo na ČeskéReformy.cz
